Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varuje, že Vladimir Putin už rozpoutal třetí světovou válku – a odmítá jakékoli územní ústupky. Mezitím Rusko čelí dronovým útokům na vlastním území a uzavírá zbrojní pakt s Íránem, který může zásadně ovlivnit rovnováhu sil na Blízkém východě. Konflikt tak nabývá globálních rozměrů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se domnívá, že ruský prezident Vladimir Putin zahájil třetí světovou válku a že jedinou odpovědí na to je vojenský a ekonomický tlak, který ho donutí k odchodu z Ukrajiny.
„Myslím si, že Putin ji již zahájil. Otázkou je, kolik území může dobýt a jak to zastavit. Rusko chce světu vnutit jiný způsob života a změnit život, který si lidé zvolili,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru pro BBC v pondělí, čtyři roky po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident se vyjádřil, že odmítá zaplatit cenu příměří požadovanou Putinem, která zahrnuje stažení ze strategického území, které se Rusku nepodařilo dobýt navzdory obětem desítek tisíc vojáků.
Odmítl ruský požadavek, aby Ukrajina předala 20 % východní Doněcké oblasti a další území v jižních oblastech Cherson a Záporoží.
Zelenskyj zdůraznil, že nejde jen o otázku území, ale znamenalo by to oslabení jejich pozic, „opuštění statisíců našich lidí. Tak to vidím já. A jsem si jist, že toto ‚stažení‘ by naši společnost rozdělilo“.
Dodal, že předání území Putinovi by mohlo ruského prezidenta na chvíli uspokojit, ale „až se vzpamatuje, může to podle našich evropských spojenců trvat tři až pět let. Podle mého názoru by se mohlo vzpamatovat maximálně za pár let. Kam půjde potom? To nevíme, ale to, že bude chtít pokračovat (ve válce), je fakt.“
Zelenskyj, který uvedl, že není diktátor a že to nebyl on, kdo začal válku, trval na tom, že zastavení Putina je vítězstvím celého světa, protože se nezastaví u Ukrajiny.
Mezitím gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov oznámil další přerušení dodávek elektřiny, vody a tepla v regionálním hlavním městě a okolních městech v důsledku útoku ukrajinského dronu a raket.
Gladkov dnes ráno na svém kanálu Telegram odsoudil, že po útoku ukrajinského dronu a raket na region „byla poškozena strategická infrastruktura“, což donutilo specialisty „pracovat celou noc na obnově vytápění a osvětlení v obytných budovách“.
Gubernátor Belgorodu, který je jedním z nejtransparentnějších ohledně neustálých ukrajinských útoků na pohraniční region, využil příležitosti, aby poblahopřál svým občanům ke Dni obránce vlasti a vyzval je k odolnosti.
„A my se nevzdáváme, navzdory neustálému ohrožení našich vlastních životů a životů našich blízkých, našich rodin a přátel,“ napsal Gladkov.
Již 18. února utrpěla infrastruktura hlavního města Belgorodu rozsáhlé škody, které vyústily v částečný výpadek proudu. Podle nezávislých médií tehdy Ukrajina zaútočila na rozvodnu v areálu bělogrodské tepelné elektrárny.
Dnes ráno ruské ministerstvo obrany uvedlo, že protiletadlová obrana sestřelila 152 ukrajinských dronů, z nichž 65 bylo sestřeleno v Belgorodu.
Místní média rovněž informovala o požáru čerpací stanice v Tatarstánu, tisíc kilometrů východně od Moskvy. Objekt patřící ropné společnosti Transněfť nedaleko města Almeťjevsk byl zapálen útokem ukrajinského dronu včera v časných nočních hodinách, informoval telegramový kanál Exlienova+, který ukázal záběry z incidentu.
Podle místních úřadů, které neupřesnily, která infrastruktura hořela, požár způsobil sestřelený dron.
Při útoku, který přišel den před čtvrtým výročím zahájení války, nebyly hlášeny žádné oběti ani zranění.
Ruské ministerstvo obrany mezitím oznámilo, že v noci bylo sestřeleno 152 ukrajinských dronů, většinou v oblastech Belgorod (65), Saratov (35) a na ukrajinském poloostrově Krym (16), který Rusko anektovalo v roce 2014.
Osm dronů bylo sestřeleno také ve Voroněžské oblasti, osm v Rostově, čtyři v Krasnodaru, tři ve Volgogradu, tři v Tatarstánu, dva v Kursku, dva v Lipecku, po jednom v Tule a Tveru a čtyři drony byly zachyceny nad Azovským mořem.
Deník Financial Times v pondělí odhalil, že Írán uzavřel s Ruskem tajnou dohodu o nákupu přenosných raket v hodnotě 500 milionů eur, což je považováno za největší íránskou snahu o obnovu protivzdušné obrany zničené během loňské války s Izraelem.
Podle uniklých ruských dokumentů, k nimž měl FT přístup, se dohoda podepsaná v prosinci v Moskvě zavazuje, že Rusko do tří let dodá 500 přenosných odpalovacích zařízení Verba a 2 500 raket 9M336.
Verba, jeden z nejmodernějších ruských systémů protivzdušné obrany, je přenosná střela s infračerveným naváděním, která je schopna zaměřovat řízené střely, nízko letící letadla a bezpilotní letouny.
Deník dodává, že díky obsluze malými mobilními týmy umožňuje pozemním silám rychle vytvořit rozptýlenou obranu, aniž by se musely spoléhat na pevná radarová zařízení.
Uniklé podrobnosti íránsko-ruské dohody vyšly najevo v době, kdy americký prezident Donald Trump vyslal na Blízký východ vojenské síly a pohrozil Teheránu údery, pokud nebude souhlasit s omezením svého jaderného programu.
Podle smlouvy Verba jsou dodávky naplánovány ve třech tranších v letech 2027 až 2029, dodává FT.
Podle smlouvy, kterou FT získal k dispozici, Teherán o systémy oficiálně požádal loni v červenci, několik dní po skončení dvanáctidenního konfliktu, v němž USA společně s Izraelem zasadily údery třem hlavním íránským jaderným zařízením.
Během tohoto zásahu byla íránská integrovaná síť protivzdušné obrany vážně poškozena, což umožnilo izraelskému letectvu rychle získat a udržet vzdušnou převahu nad velkou částí země.
Nová dohoda Verby s Ruskem byla sjednána mezi Rosoboronexportem, kremelskou státní agenturou pro vývoz zbraní, a moskevským zastoupením íránského ministerstva obrany a logistiky ozbrojených sil, známým jako MODAFL.
Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou představuje spolu s íránsko-ruskou vojenskou dohodou významnou výzvu pro mezinárodní stabilitu. Světové společenství stojí před obtížným úkolem orientovat se v těchto složitých geopolitických vztazích a zároveň hledat mírová a udržitelná řešení, která by zabránila další eskalaci konfliktu.