Vždycky jsme si mysleli, že černá díra stojí někde ve vesmíru a naší jedinou starostí je, aby sluneční soustava postupně nedoplula až k ní. Jenže se možná věci mají jinak. Co když černé díry jsou ty, které se plíží vesmírem jako tišší žraloci mořem?
Je to černé na bílém. Potvrzují to záznamy gravitačních vln i snímky z teleskopu Jamese Webba: černé díry mohou být pohyblivé podobně jako bludné planety nebo hvězdy. Tyto hvězdní tuláci jsou na tom podobně jako komety, ta poslední 3I/ATLAS letěla rychlostí asi 68 km/s, tedy dvojnásobkem rychlosti, se kterou Země obíhá kolem Slunce.
Černá díra by se mohla pohybovat ještě rychleji, rychlostí tisíců kilometrů za sekundu.
Tak rychlou, že by ji nic nezastavilo – a my bychom si jí všimli teprve ve chvíli, kdy by začala rozhazovat dráhy vnějších planet. Zní to jako sci-fi? Ještě donedávna ano… píše web 100+1.
Rozpohybovat je může srážka
Britský fyzik Roger Penrose již před padesáti lety tvrdil, že černé díry jsou zásobárnou energie, kterou lze teoreticky „vytěžit“, obsahují jí zhruba stokrát víc než běžné hvězdy. Těžit černou díru je čisté sci-fi, ale množství energie je neskutečné a svádí k jiným úvahám.
Rizikem pro nás může být srážka nebo splynutí dvou černých děl. Uvolnilo by se ohromující množství energie v řádu několika sekund podobně jako při startu rakety.
Studování gravitačních vln pak ukazuje, že nově vzniklá černá díra by byla doslova vystřelena do prostoru. Jako projektil by letěla vesmírem tisíce kilometrů za sekundu.
Je to potvrzeno! Černé díry létají vesmírem
Tato teorie byla potvrzena v roce 2015, kdy observatoře LIGO a Virgo poprvé zachytily gravitační vlny ze srážky černých děr a potvrdily si tak jak trasu, tak rychlost a energii tohoto jevu. Za sebou pak taková letící černá díra zanechává prázdný prostor, něco jako kondenzační čáru, ve které vznikají nové hvězdy z kolabujících plynů a prachu. Výsledkem je dlouhý, nápadně přímý pás zformovaných hvězd, jež vidíme táhnout se napříč galaxií.
V galaxii NGC 3627 je takový pás vidět, má zhruba 25 000 světelných let.
Tuto průrvu vesmírem způsobila černá díra o hmotností okolo dvou milionů našich Sluncí, letící vesmírem rychlostí 300 km/s. Jiný článek zase upozornil na možné následky průletu o délce 200 000 světelných let v jiné galaxii.
A to jsou ty velké díry, které vidíme.
Pak tu mohou být i malé, které jsou jen velmi těžko objevitelné. Teoreticky je možné, že taková někdy proletí i naší sluneční soustavou.
Následky srážky by byly katastrofální
Jak už asi tušíte, nemusí do nás přímo narazit a pohltit nás, ale i jen pouhé následky průletu černé díry by byly katastrofální. Kondenzační čára, prázdný prostor je další problém. Fatální by pro sluneční soustavu byly i vlny, které se kolem této čáry a pásu nových hvězd budou formovat. V tu chvíli bychom černou díru vůbec zachytili. Vznikl by gravitační chaos, naše sluneční soustava by byla rozházena a v podstatě by zanikla.
Naštěstí je tento scénář jen velmi málo pravděpodobný, jen je zajímavé si uvědomit, jak dramatický a plný změn vesmír je.