Barack Obama prohlásil, že mimozemšťané jsou skuteční. Ať už šlo o statistiku, nebo náznak něčeho většího, svět se tím posunul blíže k odhalení, které může přepsat vědu, náboženství i rovnováhu moci na Zemi.
Během svého vystoupení v podcastu Briana Tylera Cohena, kde poskytl rozhovor, byl bývalý prezident Barack Obama na otázku, zda mimozemšťané existují, tak přímočarý, jak si to v té době mohl dovolit. S chladnokrevností, kterou je těžké překousnout, pokud máte bývalého amerického prezidenta za člověka, který je stejně upřímný jako důvěryhodný, řekl: „Jsou skuteční.“
Ačkoli svou odpověď rychle upřesnil prohlášením, že je neviděl, otázka byla odpovězena. Řekl, že to byla první otázka, kterou si položil, když se dostal k moci, a že navzdory tomu, co se povídá, neexistuje žádné podzemní zařízení, které by je uchovávalo, „ledaže by existovalo obrovské spiknutí a oni to před prezidentem Spojených států ukryli„. Poté, co jsme před 426 lety čelili podobnému objevu a víme, co se stalo Giordanu Brunovi, jsou jeho nuance důležité.
Mimozemšťané jsou skuteční, prohlásil Obama
Po tomto neomaleném výroku Obama běžel na Instagram, aby se pokusil objasnit svá slova tvrzením, že jeho slova pocházejí z pouhého statistického zhodnocení. Myšlenka, že mnoho planet rovná se vysoká šance na život, je nám všem známá, ale jeho původní výrok měl k ní daleko a zdálo se, že ji přesahuje.
Předpoklad, který se přidává k mnoha dalším zprávám, jež se v posledních několika letech objevují, vede k tomu, že fanatici mimozemšťanů tvrdí, že nás čeká měkké odhalení. Věří, že když z jedné z nejdůležitějších zpráv naší civilizace udělají banální konverzaci ve výtahu, bude dopad, až přijde čas oznámení, stravitelnější.
Barack Obama on aliens: “They’re real”
— UAP James (@UAPJames) February 14, 2026
“But I haven’t seen them. They’re not being kept at Area 51. There’s no underground facility — unless there’s this enormous conspiracy and they hid it from the President of the United States.” pic.twitter.com/c6t0DYxewU
Problémem tohoto přístupu je, že pokud vám jména jako Koperník, Galileo nebo Giordano Bruno něco říkají, je to právě proto, že prošli podobným procesem. Jestliže první z nich založil myšlenkovou větev, že Země není středem vesmíru, a druhý nám řekl o Jupiterových měsících a o tom, že Slunce není ani dokonalé, ani božské, Giordano Bruno dopadl se svým odhalením mnohem hůře.
Jestliže první dva se zachránili jen tak tak, Giordano Bruno byl upálen na hranici za tvrzení, že vesmír je nekonečný, že hvězdy jsou jiná slunce a že existuje více obydlených světů než ten náš. Že Země není jedinečná, ostatně pokud to náboženství dosud vyprávělo, bylo to všude. Pochopení toho, co se stalo před 426 lety, nás nutí dívat se na budoucnost s jinou perspektivou, protože víme, co přijde dál, jak to dobré, tak to špatné.
Co když zjistíme, že mimozemšťané existují?
Převrátit vzhůru nohama nejen staletí dějin naší civilizace, ale i nejvyšší mocnosti na Zemi, má své důsledky. Stejně jako tehdejší věda otevřela zející ránu v náboženství, kterou byla inkvizice nucena co nejkrutějším způsobem uzavřít, sázka na existenci mimozemšťanů by byla ještě vyšší.
V sázce jsou v případě existence živých bytostí mimo naši planetu nejen základy prakticky všech náboženství známého světa, ale také hluboká krize autority schopná převrátit naruby globální organizační schéma. Více a lepší technologie, než je ta naše, nás okamžitě přimějí k myšlence, že existuje někdo, kdo má větší moc než současné státy. Jinými slovy, země jako Čína a Spojené státy by již neměly monopol na bezpečnost a moc.
Stát se jednou z mnoha civilizací by mohlo otřást základy té naší, a proto konspirační blázni raději považují výroky, jako je ten Obamův, za odrazový můstek k většímu plánu. Malý krok vpřed, který následuje po těch, které již byly učiněny, a po těch, které budou následovat.
Dobrou zprávou je vše, co s sebou tento rozkol přináší. Novou vědeckou a filozofickou éru, která nás dokáže posunout kupředu stejně jako všechny ty ostatní krize identity, kterým jsme čelili, od rozpadu geocentrismu po objevení nového kontinentu.
Vědomí, že existují jiné zdroje energie, které jsou lepší než ty, které už známe, že můžeme ohýbat fyzikální zákony nad rámec toho, co jsme považovali za možné, přepisovat zákony termodynamiky, které mohou znamenat skok od chůze pěšky k objevu kola… Pokud existují důvody, proč se chtít držet Obamovy upřímnosti, není to kvůli malým zeleným mužíčkům, ale kvůli kvalitativnímu skoku, který můžeme jako druh udělat, pokud bude říkat pravdu.
Věda a filozofie o možnosti mimozemského života
Možnost mimozemského života je předmětem fascinace a spekulací již po staletí. Astrobiologie, vědní obor zabývající se studiem života ve vesmíru, získala v posledních desetiletích na významu. Vědci zkoumají planety a měsíce v naší sluneční soustavě, jako je Mars a Europa, a hledají na nich známky minulého nebo současného života. Kromě toho pátrání po exoplanetách v „obyvatelné zóně“ jejich hvězd, kde by mohly být vhodné podmínky pro život, odhalilo tisíce potenciálních kandidátů.
Z filozofického hlediska by objev mimozemského života vyvolal zásadní otázky o naší identitě a místě ve vesmíru. Jak bychom nově definovali pojmy jako inteligence, vědomí a civilizace? Mimozemská etika je nově vznikající obor, který zkoumá, jak bychom měli s mimozemskými formami života jednat, pokud bychom se s nimi setkali.
Kulturní dopad takového objevu by byl navíc hluboký. Náboženství a filozofie by se musely vyrovnat se svou vírou v existenci jiných forem života. Lidstvo by mohlo být nuceno přehodnotit svou jedinečnost a účel ve vesmíru, který se potenciálně hemží životem.
Obamovo prohlášení je sice zdánlivě jednoduché, ale otevírá dveře řadě otázek a možností, které by mohly změnit naše chápání vesmíru a našeho místa v něm. Ať už mimozemský život najdeme, nebo ne, samotné hledání nás nutí zkoumat, klást si otázky a posouvat hranice našeho poznání.