Vědci zjistili zajímavý poznatek. Senioři vyššího věku jsou chráněni o něco více před vznikem jedné z nejobávanějších nemocí dneška. Může za to chytrý trik přírody, který by možná šlo využít i v léčbě mladších pacientů.
Se stářím přichází mnoho nevýhod, senioři vyššího věku však mají jednu výhodu, která mladým schází. Vědci zjistili, že se týká rakoviny a lidí nad 85 let věku. Souvisí s výraznějšími obrannými mechanismy, přičemž nejde jen o jeden, ale o celý souběh několika ochranných vlivů.
Starší tělo vytváří ochranné látky
Některé výzkumy naznačují, že jisté druhy rakoviny ve starších tělech nerostou.
Výzkumy na myších ukázaly, že se jedná například o rakovinu plic. Vědci se tak domnívají, že i u lidí stárnutí buněk vytváří ochranné látky, které brání rozvoji některých nádorů. Výzkum u myší byl jednoznačný, byly při něm použity genetické mutace lidského nádoru plic aplikované do zvířat.
Mladé myši měly také přibližně třikrát více nádorů a tyto nádory byly výrazně větší než nádory zjištěné u starých zvířat. Ve všech ohledech byly nemoci mladších myší závažnější.
Průlom!
Jde o průlomové zjištění, týkající se nejen nejstarších seniorů.
Lékaři tu nalezli hned 25 genů s funkcí potlačování rozvoje nádorů, které jsou s přibývajícím věkem paradoxně aktivnější. To je zjištění, které naprosto otřásá celým základem dosavadních onkologických výzkumů, uvádí web bety.cz. Studie navíc uvádí, že toto potlačení rakoviny u starých myší bylo stejné bez rozdílu pohlaví, šlo tedy opravdu jen o vliv jejich věku.
Lze to využít i u mladších? Zatím nevíme
Nutno však říci, že samozřejmě vysoký věk může jiné druhy onemocnění naopak podporovat, ale tento jev, že v jiných případech je to přesně naopak, je zajímavým odrazovým můstkem pro výzkum. Zkoumá se, jestli by toto nešlo nějak využít i u mladších pacientů, jak i u nich aktivovat tyto buněčné mechanismy. Stejně jako u myší, i u lidí jsou tyto nejmladší věkové skupiny často postiženy nejagresivnějšími formami této nemoci.
Byť výzkumy probíhají naplno, stále zpomalení úmrtnosti nejstarších osob na rakovinu zůstává záhadou.
Mezi 50 a 70 je nejhorší věk
Kdy je riziko onemocnění nejvyšší? V grafu s věkem se výskyt rakoviny v běžné populaci prudce zvyšuje od 50. roku života a vrcholí kolem 70. až 80. roku života. Pak přichází ten kýžený zlom.
Ale po zhruba 85. roce života se křivka ustálí a dokonce klesá.
„Po určitém bodě se stárnutí jeví spíše jako obecná forma potlačení rakoviny.“
Dmitrij Petrov uvádí ve studii. Jiná finská studie také přišla na to, že úmrtnost na rakovinu i její výskyt s výjimkou kožních nádorů, v podstatě klesá, přičemž dosáhnete-li 90 let věku, riziko onemocnění se snižuje i pod 8 %. Ta ale vycházela jen ze statistických údajů, které potvrzují, že riziko onemocnění se po většinu života zvyšuje. V ranném stáří se pak někdy i příznaky mohou zaměňovat s běžnými projevy stárnutí.
Ale po dosažení vrcholu ve věku 85–94 let znatelně klesá. Tato práce ale připomíná důležitý fakt, který statistice může unikat.
Vzhledem k omezené délce života nebo špatnému celkovému zdravotnímu stavu se starší pacienti a jejich lékaři mohou rozhodnout vyhnout se zatěžujícím diagnostickým vyšetřením, což by mohlo vést k zkreslení detekce a podhodnocení výskytu rakoviny.
Je to dobrá zpráva pro nejstarší ze seniorů a výzkum na myších by mohl přinést důležité poznatky pro léčbu.