Kubánský režim vydal nečekaně smířlivé prohlášení, v němž nabízí USA spolupráci v boji proti terorismu a dalším bezpečnostním hrozbám. Pod tlakem nové americké administrativy možná přichází další kapitola dlouhého příběhu kubánsko-amerického sbližování.
Ve zcela jiném tónu, než jaký minulý pátek předvedl Miguel Díaz-Canel, a pod tlakem administrativy Donalda Trumpa vydalo kubánské ministerstvo zahraničí tuto neděli prohlášení, v němž „znovu potvrzuje svůj závazek spolupracovat se Spojenými státy a dalšími zeměmi na posílení regionální a mezinárodní bezpečnosti“.
Trump včera v souladu s tím, co prohlásil o den dříve, trval na tom, že jeho vláda jedná s nejvyššími představiteli režimu, a byl optimistický: „Věřím, že s Kubou dosáhneme dohody.“
Text ministerstva vedeného Brunem Rodríguezem obsahuje jednoznačné odsouzení terorismu ve všech jeho formách a projevech ze strany ostrova, na čemž trvá i v následujících odstavcích.
„Kuba kategoricky prohlašuje, že nehostí, nepodporuje, nefinancuje ani nepovoluje teroristické nebo extremistické organizace. Naše země zastává politiku nulové tolerance vůči financování terorismu a praní špinavých peněz a zavazuje se k prevenci, odhalování a potírání nezákonných finančních aktivit v souladu s mezinárodními standardy.“
Ministerstvo zahraničních věcí rovněž naráží na původ zařazení Kuby na americký seznam zemí sponzorujících terorismus v roce 2021, tedy za první vlády Donalda Trumpa, z něhož byla dalším prezidentem Joem Bidenem vyškrtnuta a na začátku Trumpova druhého funkčního období znovu zařazena, a na vztahy s vedením Národní osvobozenecké armády (ELN) během rozhovorů s kolumbijskou vládou, v nichž Havana vystupovala jako prostředník, i když to výslovně nezmiňuje.
Trump on Cuba:
— Clash Report (@clashreport) February 1, 2026
We’re talking to the people from the highest levels in Cuba. Let’s see what happens.
I think we’re going to make a deal with Cuba. pic.twitter.com/R9PEQfKcnm
„K jakýmkoli dřívějším interakcím s osobami, které byly následně označeny za teroristy, docházelo pouze v omezeném humanitárním kontextu, v souvislosti s mezinárodně uznávanými mírovými procesy, na žádost příslušných vlád a zcela transparentním způsobem,“ uvádí se v prohlášení.
Vůdci guerilly se pohybovali mezi Venezuelou a Kubou, která hostila rozhovory v letech 2018 až 2019, kdy byly zmrazeny. Kolumbie tehdy vyzvala USA, aby ostrov zařadily na seznam sponzorů terorismu, protože odmítl vydat členy guerillové skupiny, kteří se nacházeli na jeho území. Rozhovory se zastavily po útoku partyzánů na policejní školu v Bogotě v lednu 2019, při němž bylo zabito 23 lidí a téměř sto zraněno. Nic z toho se v komuniké nezmiňuje a je trvale v defenzivě:
„Kuba nehostí zahraniční vojenské ani zpravodajské základny a odmítá charakteristiku, že je hrozbou pro bezpečnost Spojených států. Nepodporovala ani žádnou nepřátelskou činnost proti této zemi a nedovolí, aby bylo naše území použito proti jinému národu.“
Zároveň je v textu zdůrazněna ochota udržovat se severním sousedem uctivý a vzájemný dialog, což Trump potvrdil v sobotu, že již probíhá, a znovu to potvrdil v neděli. Ministerstvo zahraničí tak naznačuje, že ostrov je ochoten reaktivovat a rozšířit bilaterální spolupráci se Spojenými státy s cílem čelit společným nadnárodním hrozbám, aniž by se kdy zřekl obrany své suverenity a nezávislosti.
Tón je dále zmírněn v závěrečných odstavcích, které opakují návrh obnovit technickou spolupráci se Spojenými státy v oblastech, které zahrnují boj proti terorismu, prevenci praní špinavých peněz, boj proti obchodu s drogami, kybernetickou bezpečnost, obchodování s lidmi a finanční trestnou činnost, a ujišťují, že oběma národům prospívá konstruktivní angažovanost, spolupráce v souladu se zákonem a mírové soužití.
Změna tónu ve vztazích mezi Kubou a Spojenými státy není novým jevem. V průběhu historie byly vztahy mezi oběma zeměmi poznamenány občasným napětím a sbližováním. V roce 2014, za vlády Baracka Obamy, bylo oznámeno historické rozmrazení diplomatických vztahů, které vedlo k opětovnému otevření velvyslanectví v obou zemích a k nárůstu kulturní a hospodářské výměny. S nástupem Donalda Trumpa do prezidentského úřadu v roce 2017 však byla řada těchto opatření zrušena a vztahy se opět napjaly.
Stálým sporným bodem bylo zařazení Kuby na seznam zemí sponzorujících terorismus. Toto zařazení má významné důsledky, neboť omezuje přístup Kuby k mezinárodnímu financování a ovlivňuje její ekonomiku. Administrativa Joea Bidena projevila zájem toto zařazení přezkoumat, ale zatím nedošlo k žádným konkrétním změnám.
Zásadní roli ve vztazích mezi USA a Kubou hraje také mezinárodní kontext. Situace ve Venezuele, kde má Kuba významný vliv, a vztahy Kuby s dalšími zeměmi v regionu, jako jsou Rusko a Čína, jsou faktory, které ovlivňují zahraniční politiku USA vůči ostrovu.
Nedávná změna tónu Kuby vůči USA by mohla signalizovat možnou novou kapitolu ve dvoustranných vztazích. Vzhledem k historické nedůvěře a ideologickým rozdílům mezi oběma zeměmi je však před nimi řada výzev a jednání budou složitá.