Ruský prezident Vladimir Putin před pár dny získal další čas na pokračování války již pátým rokem v řadě tím, že souhlasil s pátečním trojstranným setkáním se Spojenými státy a Ukrajinou o bezpečnostních otázkách ve Spojených arabských emirátech, aniž by se zavázal k příměří.
To byl jediný hmatatelný výsledek tříhodinového a čtyřicetiminutového jednání s emisary Bílého domu Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Stejně jako na předchozích šesti schůzkách zůstaly postoje Kremlu nezměněny.
Americký prezident Donald Trump během davoského fóra ujistil, že pokud lídři obou zemí neučiní ústupky a nepřijmou jeho mírový plán, budou „hloupí“.
Putin souhlasil s vysláním oficiální delegace do Abú Zabí vedené vysoce postaveným vojenským důstojníkem, ale žádné další závazky nepřijal, což vyvolalo zoufalství ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jehož země velmi trpí masivními ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, kvůli nimž zůstaly uprostřed zimy miliony jejích obyvatel bez elektřiny a topení.
Úřady v Kyjevě odhadují, že stovky tisíc obyvatel Kyjeva v posledních týdnech opustily město, protože teploty v jejich domovech se pohybují kolem nuly.
„Američané se, pravda, hodně připravovali a jsou přesvědčeni, že schůzka bude úspěšná,“ řekl Jurij Ušakov, poradce Kremlu pro mezinárodní politiku. Dodal, že USA doufají, že páteční schůzka připraví půdu pro pokrok v „dohodě o mírovém urovnání„.
Diplomat uvedl, že ruská delegace, kterou povede admirál Igor Kostjukov, již byla sestavena a „v nejbližších hodinách odletí do SAE„.
Zelenskij, který se s Trumpem setkal ve čtvrtek v Davosu, vyjádřil přesvědčení, že těžištěm třístranného jednání bude rozdělení Donbasu, kde Ukrajinci stále kontrolují více než pětinu Doněcké oblasti.
„Všichni hovoříme o jedné otázce, která je nejtěžší a stále nevyřešená. Myslím si, že na třístranných schůzkách si strany mohou navzájem předložit své návrhy. Vše se točí kolem území,“ řekl Zelenskij na tiskové konferenci po svém vystoupení na ekonomickém fóru v Davosu.
Kyjev vyšle do Emirátů vyjednávací tým, jehož členy budou vedoucí prezidentské kanceláře Kirilo Buzanov, vedoucí parlamentní skupiny jeho strany David Arajamia a šéf Rady národní bezpečnosti Rustem Umerov.
Kreml zároveň varoval, že pokud nebude územní otázka vyřešena, nebude na Ukrajině „trvalý“ mír. Jinými slovy, dokud se Ukrajinci nevzdají, nebude žádné příměří.
„Důležité je, že během těchto jednání mezi naším prezidentem a Američany se znovu ukázalo, že bez vyřešení územní otázky (…) nemůže být naděje na trvalé urovnání,“ řekl podle agentury TASS Ušakov.
Ušakov upřesnil, že takové řešení se musí řídit „formulí dohodnutou v Anchorage“, čímž měl na mysli summit Putina a amerického prezidenta ze srpna 2025, na němž se prezident USA zřekl požadavku okamžitého příměří ze strany Moskvy jako prvního kroku k urovnání konfliktu.
Diplomat jako obvykle trval na tom, že „ruské ozbrojené síly mají strategickou iniciativu“, ačkoli nízké teploty a sníh zpomalily jejich ofenzivu v srdci Donbasu od konce loňského roku.
Rusko trvá na tom, aby Ukrajina stáhla své vojáky ze čtyř regionů anektovaných Moskvou v roce 2022, zejména z Donbasu, který se ruské armádě nepodařilo za téměř čtyři roky krvavých bojů obsadit.
Kromě toho se Putin ve čtvrtek pokusil získat Trumpovu podporu tím, že se svými emisary nastolil také otázku Grónska a Rady míru, tedy otázky, v nichž se ruský postoj diametrálně liší od postoje Evropy a Ukrajiny.
Zelenskij návrh po pozvání Putina odmítl, zatímco Evropané mají stále vážné pochybnosti o důsledcích takové struktury pro mezinárodní právo a OSN. V otázce arktického ostrova se Kyjev a Evropané postavili na stranu Dánska.
Putin totiž trval na své ochotě převést na tuto strukturu 1 miliardu dolarů ruských aktiv zmrazených na území USA kvůli válce. O této otázce jednal šéf Kremlu ve čtvrtek v Moskvě s palestinským vůdcem Mahmúdem Abbásem.
Witkoffovi a Trumpovu zeti Kushnerovi rovněž navrhl, aby zbývající ruská aktiva v USA – ve výši zhruba 5 miliard dolarů – byla použita jako reparace na obnovu ukrajinských území zdevastovaných vojenskými akcemi v posledních čtyřech letech, byť „až po podpisu mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou“.
Je to poprvé, co je Moskva ochotna nabídnout Kyjevu reparace, ačkoli se taková částka zdá být zcela nedostatečná, neboť naprostá většina zmrazených ruských aktiv – více než 234 miliard dolarů – se nachází v Evropě.
Situace na Ukrajině je v centru pozornosti mezinárodního společenství od anexe Krymu Ruskem v roce 2014, která vedla k sérii hospodářských sankcí ze strany USA a EU. Tyto sankce měly značný dopad na ruskou ekonomiku, ale nepodařilo se jim změnit postoj Kremlu k Ukrajině.
Válka na východě Ukrajiny si podle údajů OSN vyžádala více než 13 000 mrtvých a více než 1,5 milionu vysídlených osob. Konflikt zdevastoval region a mezinárodní společenství opakovaně vyzvalo obě strany k nalezení mírového řešení.
Konflikt na Ukrajině má také dopad na energetickou bezpečnost Evropy, neboť Rusko je jedním z hlavních dodavatelů zemního plynu na kontinent. Přerušení dodávek plynu v důsledku napětí mezi Ruskem a Ukrajinou vedlo Evropu k hledání alternativních zdrojů energie.
Vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství nadále hledá řešení konfliktu, jsou třístranná setkání, jako je to, které se bude konat ve Spojených arabských emirátech, považována za příležitost k posunu směrem k míru. Avšak nedostatek konkrétních závazků ze strany Ruska a přetrvávající napětí v regionu činí cestu k míru nejistou.