Ruský prezident Vladimir Putin obdržel od Donalda Trumpa pozvánku k účasti v nové Radě míru pro Gazu – orgánu, který má dohlížet na přechodnou správu a obnovu Pásma Gazy, a jehož ambice sahají i mimo Blízký východ. Putinovo zapojení vyvolalo mezinárodní pozornost a sérii pochybností o roli USA v globální diplomacii.
Ruský prezident Vladimir Putin byl svým americkým protějškem Donaldem Trumpem pozván do mírové rady, která bude dohlížet na novou vládu v Gaze, uvedl v pondělí Kreml. „Prezident Putin skutečně obdržel diplomatickou cestou návrh na vstup do mírové rady. V současné době studujeme všechny podrobnosti návrhu,“ uvedl prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov na každodenním telefonickém tiskovém brífinku.
Peskov vyjádřil přesvědčení, že „všechny pochybnosti budou vyjasněny“ v nadcházejících kontaktech s Američany. Putin na pondělí svolal zasedání ruské bezpečnostní rady, ale program jednání zatím není znám.
Pozvánku obdržel i běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který ji obdržel v pondělí. „Běloruská strana obdržela osobní poselství od prezidenta Spojených států adresované prezidentovi s návrhem, aby se Bělorusko stalo jedním ze zakladatelů Rady míru,“ uvedlo běloruské ministerstvo zahraničí na svých internetových stránkách.
Běloruské úřady návrh, který podle nich poslouží k „budování trvalého míru„, ocenily a sdělily, že jej Lukašenko přijal pozitivně. „Jsme připraveni podílet se na činnosti Mírové rady s tím, že tato organizace rozšíří svůj rozsah a kompetence daleko nad rámec mandátu navrženého v iniciativě,“ uvedly.
Doufají přitom, že Mírová rada bude rozšířena o řešení dalších mezinárodních konfliktů a „přispěje k budování nové bezpečnostní architektury„.
Od poloviny roku 2025 Lukašenko a Trump podnikli kroky k normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi, v případě Minsku to mimo jiné zahrnovalo propuštění stovek vězňů, včetně několika opozičních vůdců.
Mezi zeměmi, které v pondělí potvrdily, že obdržely stejné pozvání, byly také Kazachstán, Indie a EU.
„Pozvání jsme obdrželi, čehož si vážíme. Předsedkyně (EK Ursula von der Leyenová) je v kontaktu s evropskými lídry v geopolitických otázkách,“ uvedl mluvčí EK Olof Gill na každodenním tiskovém brífinku instituce. „Prioritou je pro nás dosažení míru a přispění ke komplexnímu plánu na ukončení konfliktu v Gaze,“ dodal.
Dodal, že tyto kontakty budou pravděpodobně pokračovat i tento týden.
Jak bylo oznámeno v neděli, radě bude předsedat sám Trump a jejími členy budou mimo jiné bývalý britský premiér Tony Blair, americký ministr zahraničí Marco Rubio, emisar Bílého domu Steve Witkoff a Jared Kushner, Trumpův zeť.
Následně vyšlo najevo, že Trump pozval také jordánského krále Abdalláha II, islamistického tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a také argentinského prezidenta Javiera Milei.
Tento mezinárodní orgán má souhlas Rady bezpečnosti OSN, i když některé hlasy varují, že by se mohl stát paralelním orgánem OSN s cílem posílit zájmy Washingtonu.
Země, které se budou chtít připojit, budou muset zaplatit členský poplatek ve výši 1 miliardy dolarů, informují agentury Bloomberg a The Atlantic poté, co se dostaly k návrhu zakládacích stanov.
V dokumentu, který neupřesňuje, jak bude poplatek použit, se uvádí, že země, které se k orgánu připojí, budou mít tříleté funkční období, které bude podléhat prodloužení ze strany USA.
Na ty, které do něj v prvním roce přispějí částkou vyšší než 1 miliarda dolarů, se však toto tříleté období vztahovat nebude.
V návrhu se rovněž uvádí, že Trump bude kromě toho, že bude inauguračním předsedou, také tím, kdo bude schvalovat, které členské státy se mohou ke skupině připojit a které ne.
Uvádí se v něm také, že o rozhodnutích se může hlasovat jako o celku, ale prezident bude mít výhradní pravomoc je schválit či nikoliv, uvádějí zmíněná média.
Trump uvedl, že další podrobnosti sdělí během Davoského fóra, které se koná příští týden ve Švýcarsku a na kterém plánuje vystoupit.
Zvláštní zpravodajka OSN pro Palestinu Francesca Albaneseová uvedla, že tento orgán „není legální“: „Jedná se o zjevný pokus vnutit prostřednictvím hrozby pokračující síly proti prakticky bezbrannému obyvatelstvu zájmy USA a Izraele,“ uvedla.
Některé země, včetně Izraele, silného spojence USA, iniciativu odmítly, protože „není v souladu s jejich politikou„, jak uvedl premiér Benjamin Netanjahu.
Několik médií informovalo o anonymních prohlášeních dalších spojenců, kteří varovali, že by to mohlo „podkopat“ roli Rady bezpečnosti, ale většina z nich opatrně vyčkává, jak se to vyvine.
Podle serveru The Atlantic se v prvním odstavci preambule charty uvádí, že trvalý mír vyžaduje „pragmatický úsudek, rozumná řešení a odvahu odklonit se od přístupů a institucí, které příliš často selhaly„.
Trump invites Putin, Lukashenko to join Gaza 'Board of Peace,' Russia and Belarus say
byu/CommercialFormal7614 inworldnews
Tentýž odstavec zdůrazňuje potřebu „agilnějšího a účinnějšího mezinárodního orgánu pro budování míru„.
Trumpem navrhovaná Mírová rada pro Gazu představuje ambiciózní pokus o řešení jednoho z nejsložitějších a nejvleklejších konfliktů na světě. Její úspěch však bude záviset na tom, zda se jí podaří proplout geopolitickými složitostmi, získat si důvěru mezinárodního společenství a prokázat skutečný závazek k míru a mnohostranné spolupráci. Pouze čas ukáže, zda tato iniciativa může významně přispět k míru v regionu, nebo zda se stane dalším neúspěšným pokusem o mezinárodní zprostředkování.
