Rok 2026 přináší nekompromisní trend: návrat do kanceláře se stává standardem. Zatímco firmy mluví o synergii a produktivitě, zaměstnanci čelí ztrátě flexibility a hledají nové cesty, jak si zachovat kontrolu nad svým pracovním i osobním životem.
Povinný návrat do kanceláře se v roce 2026 stane hnacím motorem mnoha firem. Po pandemii se mnoho společností rozhodlo zachovat práci na dálku nebo zavést hybridní model, ale tato vize se chýlí ke konci. Ačkoli tedy někteří zaměstnanci přiznávají, že by z práce odešli, kdyby se museli vrátit, čísla ani data nelžou: téměř všichni jsou nuceni vracet se do kanceláře pět dní v týdnu.
Pro mnohé není problém „jít na jeden den do kanclu“, ale dominový efekt, který by to mohlo způsobit: více času v dopravě, méně času na osobní život, a tedy pocit ztráty samostatnosti, aniž by se práce změnila. Na portálech, jako je Reddit, totiž uživatelé sdílejí příběhy, které odhalují, že se stále opakuje stejný scénář. Protože nejprve se zavede plná práce na dálku, pak den v kanceláři pro „tužení kolektivu“ a nakonec přijde nařízení plné přítomnosti.
Práce v kanceláři má mnoho odpůrců
V některých firmách je situace tak kritická, že zašli tak daleko, že instalovali sledovací systémy, které monitorují ukazatele příchodu a odchodu zaměstnanců. Průzkum mezi zaměstnanci ve Velké Británii například ukázal, že většina z nich je proti návratu do kanceláře, přičemž 66 % z nich zvažuje odchod z práce, pokud by byli nuceni pracovat pět dní v kanceláři. Nikoho nepřekvapí, že to není jediná zpráva, která to odráží.
Skutečné náklady na návrat do kanceláře bohužel nepředstavují jen cena benzínu a cestovní poukázky, ale také psychická energie, kterou si vyžádá reorganizace života. Mnozí uvádějí, že při změně tohoto režimu musí změnit způsob stravování, odpočinku a obecně trávení času sami se sebou. Někteří dokonce uvádějí, že se jejich život začíná točit podle rozvrhu budovy, do které nechtějí chodit.
Nejčastěji sdíleným příběhem je tedy příběh zaměstnanců, kteří využívají hybridní zkušenosti k tomu, aby si založili vlastní projekt a už se nevrátili. Firmy ze své strany prodávají návrat do kanceláře jako kreativní příležitost ke zlepšení týmové synergie, ale nejkritičtější hlasy tvrdí, že mnoho schůzek probíhá prostřednictvím videohovoru z oddělených kójí. Ty by tedy bylo možné bez problémů absolvovat i doma.
Pokud bude tento trend pokračovat i v roce 2026, může to být rok, kdy práce na dálku přestane být doplňkem a stane se filtrem, který někteří využijí k přijetí či odmítnutí zaměstnání. Debata tedy již není o výhodách práce na dálku oproti práci v kanceláři (nebo naopak), ale o důvěře oproti kontrole. Když se to zlomí, lidé se nehádají ve Slacku nebo v kanceláři svého šéfa, ale hledají alternativu v souladu se svými novými přáními.
Globální dopad návratu do kanceláře
Návrat do kanceláře se netýká pouze zaměstnanců, ale má také významný dopad na ekonomiku a životní prostředí. Na jedné straně zvýšená doprava a využívání veřejné dopravy zvyšují emise uhlíku, což přispívá ke změně klimatu. Na druhé straně se společnosti potýkají s dodatečnými náklady spojenými s údržbou kanceláří a spotřebou energie. Návrat k práci vykonávané osobně v kanceláři může navíc ovlivnit trh s nemovitostmi, neboť se může zvýšit poptávka po kancelářských prostorách, zatímco poptávka po bydlení v příměstských oblastech se může snížit.
Dosažení rovnováhy
Tváří v tvář této situaci některé společnosti hledají rovnováhu mezi vzdálenou a osobní prací. Podle studie společnosti McKinsey mnoho organizací zavádí hybridní modely, které umožňují zaměstnancům pracovat několik dní v týdnu z domova. Tento přístup nejenže zvyšuje spokojenost zaměstnanců, ale může také zvýšit produktivitu a snížit provozní náklady.
Budoucnost práce zůstává nejistá a rok 2026 by mohl být klíčovým rokem ve vývoji pracovních politik. Společnosti a zaměstnanci se budou muset přizpůsobit měnícímu se prostředí, kde klíčem k úspěchu bude flexibilita a důvěra.