Včely bez žihadel, klíčoví opylovači tropických ekosystémů, nově získaly zákonná práva. Tento krok představuje průlom v ochraně přírody a naznačuje, jak může právo přispět k ochraně biologické rozmanitosti i kulturního dědictví.
Obec Satipo v peruánském regionu Junín udělila zákonná práva jednomu z nejdůležitějších druhů pro ekologickou rovnováhu Amazonie: včelám bez žihadel. Tento hmyz je zodpovědný za opylování více než 80 % rostlin v regionu, včetně hospodářsky důležitých plodin, jako je kakao, káva a avokádo. Historický milník, který zcela mění naše chápání ochrany životního prostředí.
Včely bez žihadel, známé také jako „meliponas“, žijí v Amazonii již tisíce let, dávno před příchodem člověka do této oblasti. Na rozdíl od evropských včel nemají včely meliponky žihadlo, a proto jsou méně agresivní. Jejich úloha při opylování amazonské flóry a udržování biologické rozmanitosti je však klíčová. V současné době čelí tento druh mnoha hrozbám, včetně odlesňování, nevybíravého používání pesticidů, změny klimatu a invaze druhů, jako jsou africké včely.
Právní uznání včel
Nařízení přijaté obcí Satipo uvádí, že tyto včely mají právo „existovat, prospívat a žít v prostředí bez znečištění“. Toto uznání znamená, že včely mohou být právně zastupovány před úřady a soudy v případě poškození nebo ohrožení.
Návrh na přiznání zákonných práv včelám vzešel z úsilí peruánské vědkyně Rosy Vasquez Espinozy, zakladatelky organizace Amazon Research International. Její práce zdokumentovala, že tyto včely mají nejen zásadní význam pro amazonskou biologickou rozmanitost, ale jsou také součástí kulturní a duchovní struktury regionu, protože mnoho národů je považuje za posvátné bytosti.
Spolupráce s domorodými komunitami, vědeckými pracovníky a mezinárodními organizacemi zabývajícími se ochranou životního prostředí byla klíčová pro vypracování legislativy, která by zajistila ochranu včel. Právní rámec vytvořený obcí podpořily organizace jako Earth Law Center, Amazon Research International, Ashaninka Communal Reserve a EcoAshaninka a vycházel z technických zpráv vypracovaných odborníky na právo životního prostředí.
Celostní přístup k jejich ochraně
Tyto včely mají řadu vlastností, které je činí jedinečnými pro tropické ekosystémy. Na rozdíl od jiných druhů včel nemají funkční žihadlo, takže k obraně používají jiné strategie, obvykle kousnutí a lepkavou pryskyřici.
Med produkovaný meliponkami, i když v malém množství, je vysoce ceněn jak pro své léčivé vlastnosti, tak pro svou jedinečnou chuť. Tento med obsahuje bioaktivní sloučeniny, které mají antibakteriální, protizánětlivé a antioxidační vlastnosti, díky čemuž je tradičním lékem používaným domorodými komunitami v regionu.
Výzvy a hrozby
Navzdory svému zásadnímu významu pro biologickou rozmanitost Amazonie čelí včely bez žihadel řadě problémů, které ohrožují jejich přežití. Masivní odlesňování v regionu, které je způsobeno rozvojem zemědělství a dřevařského průmyslu, zničilo rozsáhlé oblasti jejich přirozeného prostředí. Kromě toho se na zdraví včel podepsalo nevybíravé používání pesticidů a chemických látek, které kontaminují jejich stanoviště a med, který produkují.
„V roce 2024 bylo odlesnění páté nejvyšší v historii (od roku 2002), a to na více než 1,7 milionu hektarů v celé Amazonii. Tato hodnota představuje výrazný nárůst (34 %) oproti roku 2023, ale pokles (12 %) oproti nedávnému maximu v roce 2022 (1,98 milionu hektarů). K největšímu odlesnění došlo v Brazílii (54,7 %), následované Bolívií (27,3 %), Peru (8,1 %) a Kolumbií (4,7 %) jako jasnou čtyřkou v roce 2024. Velkou novinkou v roce 2024 však byl bezprecedentní dopad požárů na primární lesy o celkové rozloze 2,8 milionu hektarů. Tato celková plocha překonala předchozí rekord 1,7 milionu hektarů z roku 2016,“ upřesňuje Proyecto Monitoreo de la Amazonía Andina (MAAP).
Uznání zákonných práv včel bez žihadel v Satipu je jen začátkem širšího hnutí za změnu chápání ochrany přírody. V roce 2008 Ekvádor jako první země uznal práva přírody ve své ústavě, což znamenalo milník v hnutí za práva přírody. Od té doby následovaly další země, například Bolívie a Nový Zéland.
V konečném důsledku toto opatření nejen chrání klíčový druh pro hospodářství a biologickou rozmanitost Amazonie, ale pro národy Ašáninka a Kukama-Kukamiria tyto včely nejsou zdrojem. Jsou součástí kulturní struktury. Žijí v nich znalosti předků, které nejsou zapsány, ale jsou praktikovány. Jejich ztráta by znamenala ztrátu jazyka, historie a způsobů obývání lesa. Vzhledem k tomu, že ohrožení biologické rozmanitosti stále roste, mohou být iniciativy, jako je tato, klíčem k zajištění udržitelnější budoucnosti pro vše živé.
Globální dopad a vyhlídky do budoucna
Uznání zákonných práv včel v Satipu by mohlo inspirovat další regiony světa k přijetí podobných opatření. V celosvětovém kontextu, kde je úbytek biologické rozmanitosti stále větším problémem, je ochrana opylovačů zásadní pro potravinovou bezpečnost a ekologickou stabilitu. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) mají opylovači, včetně včel, ptáků a netopýrů, vliv na 35 % celosvětové zemědělské produkce a zvyšují výnosy 87 hlavních světových potravinářských plodin.
Kromě toho by ochrana včel bez žihadel mohla mít významný ekonomický přínos. Opylování zlepšuje kvalitu a množství plodin, což se projevuje ve vyšších příjmech místních zemědělců. V Peru jsou kakao a káva klíčovými exportními produkty a zdraví včel je přímo úměrné produktivitě těchto plodin.
V neposlední řadě ochrana včel bez žihadel v Satipu také posiluje význam udržitelných zemědělských postupů a potřebu omezit používání pesticidů. Zemědělské postupy, které podporují biologickou rozmanitost a chrání opylovače, jsou základem pro udržitelnou zemědělskou budoucnost.
Uznání zákonných práv včel v Satipu je důležitým krokem k holističtějšímu a ohleduplnějšímu přístupu k ochraně přírody. Tento krok nejen chrání druh, který je životně důležitý pro biologickou rozmanitost, ale také podporuje environmentální spravedlnost a respekt k domorodým kulturám, které s těmito včelami po staletí koexistovaly.