Kapka krve získaná jednoduchým vpichem do prstu, jakou používají například diabetici k měření glukózy, by mohla být použita k detekci klíčových markerů Alzheimerovy choroby, a vyhnout se tak invazivnějším testům.
Studie popsaná v časopise Nature Medicine podrobně popisuje novou metodu detekce Alzheimerovy choroby pomocí kapky krve odebrané z konečku prstu a vysušené na kartě.
Tento postup byl testován na 337 pacientech v sedmi evropských centrech a umožnil najít v mozkomíšním moku proteiny související s Alzheimerovou chorobou a další změny v mozku s 86% přesností při identifikaci změn souvisejících s Alzheimerovou chorobou.
Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění, které vážně postihuje paměť a další duševní funkce, přičemž s postupujícím onemocněním dochází k postupnému úbytku neuronů, takže včasné odhalení je zásadní pro použití léčby, která může zpomalit nebo zastavit její progresi.
Související článek
Podle údajů Alzheimerovy asociace trpí tímto onemocněním přibližně 1 z 9 osob starších 65 let.
Současné diagnostické testy, jako je analýza mozkomíšního moku nebo zobrazovací techniky mozku (např. CT nebo PET), jsou často invazivní, drahé nebo nedostupné a navíc odhalují nemoc až v době, kdy je již značně pokročilá.
Z tohoto důvodu je jednou z výzev současného výzkumu pokročit v krevních testech jako metodě včasné diagnostiky.
2026 starts with big news! 🎉
Our first news and research newsletter of the year is out: Alzheimer’s testing, whooping cough research, why inclusion matters, NIHR20 & leadership opportunities all in one place 👇
🔗 https://t.co/QthAoriR6F pic.twitter.com/ouoBa1yACR
— National Institute for Health and Care Research (@NIHRresearch) January 14, 2026
Jedním z praktických omezení těchto krevních testů je však způsob manipulace se vzorky a jejich skladování a dostupnost kvalifikovaného personálu pro jejich odběr.
Tato studie, na níž se podílí španělský Instituto de Salud Carlos III a Výzkumné centrum pro Alzheimerovu chorobu ACE v Barceloně, se zaměřuje na analýzu biomarkerů z kapek krve získaných z konečku prstu a vysušených na kartě.
Jedná se o test, který mohou provádět sami pacienti bez nutnosti externí pomoci, jak tomu bylo v případě této práce.
Píchnutí do prstu
Autoři zjistili, že hladiny proteinu p-tau217 ve vzorcích odebraných z prstů jsou ve vysoké míře shodné s výsledky standardních krevních testů a mohou identifikovat změny související s Alzheimerovou chorobou v mozkomíšním moku s 86% přesností.
Dva další biomarkery související s onemocněním, GFAP a NFL, byly rovněž úspěšně měřeny a vykazovaly vysokou shodu s tradičními diagnostickými testy.
GFAP (Glial Fibrillary Acidic Protein) je klíčovým biomarkerem u Alzheimerovy choroby, který indikuje aktivaci podpůrných mozkových buněk spojených s hromaděním amyloidních plaků a tau spletí, což umožňuje včasné odhalení nemoci.
NFL (Neurofilament Light) je další protein, který se uvolňuje při poškození neuronů, což z něj činí důležitý biomarker neurodegenerace.
Vědci upozorňují, že tento diagnostický postup ještě není připraven pro klinické použití a je třeba na něm dále pracovat.
Výsledky však naznačují, že tato jednoduchá technika by mohla umožnit rozsáhlou diagnostiku, a to i pro lidi bez prostředků.
Budoucnost diagnostiky Alzheimerovy choroby
Pokrok v diagnostice Alzheimerovy choroby pomocí pouhé kapky krve by mohl způsobit revoluci ve způsobu zjišťování této nemoci. V současné době je zásadní včasná diagnóza, protože umožňuje zahájit léčbu, která může zpomalit postup nemoci. Tradiční metody, jako je magnetická rezonance a lumbální punkce, jsou však drahé a pro mnoho lidí často nedostupné.
Zavedení diagnostické metody založené na kapce krve by mohlo usnadnit přístup k diagnostickým testům širším skupinám obyvatel, včetně těch v regionech s omezenými zdroji. Kromě toho by se díky méně invazivní technice mohla zvýšit ochota lidí podstupovat testy včasného odhalení.
Vývoj takových testů by také mohl otevřít dveře novému výzkumu Alzheimerovy choroby, což by vědcům umožnilo studovat tuto chorobu v jejích nejranějších stádiích a vyvíjet účinnější léčbu.
S postupujícím výzkumem jsou nezbytné další studie, které by ověřily účinnost a přesnost této metody u různých populací a stavů. Mezinárodní spolupráce a podpora ze strany zdravotnických institucí budou klíčové pro převedení této slibné techniky z laboratoře do klinické praxe.
Ačkoli je před námi ještě kus cesty, představuje použití kapky krve k detekci Alzheimerovy choroby významný krok k dostupnější a včasnější diagnostice, která by mohla změnit podobu léčby této devastující nemoci.