USA v sobotu zadržely a zabavily v mezinárodních vodách u venezuelského pobřeží ropný tanker, na který Washington uvalil sankce, což je druhá taková operace během necelých dvou týdnů. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na tři americké představitele pod podmínkou zachování anonymity.
Akce následuje po prohlášení prezidenta Donalda Trumpa z tohoto týdne, který slíbil „úplnou a kompletní blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů, které připlouvají do Venezuely nebo ji opouštějí. Toto prohlášení vyvrací veškeré pochybnosti o strategickém cíli Washingtonu: využít ropu jako nástroj v ofenzivě proti vládě Nicoláse Madura vedle protidrogového narativu, který doprovází nasazení americké armády v regionu.
Podle zdrojů citovaných agenturou Reuters vedla operaci americká pobřežní stráž, ačkoli zatím nebylo upřesněno ani jméno lodi, ani aktuální místo, kde se zabavená ropa nachází. Tato epizoda přichází jen několik dní poté, co USA zabavily tanker Skipper, na který byly uvaleny sankce.
Caracas se uchyluje k „flotile duchů“ – starým lodím s vypnutými navigačními signály nebo používajícím vlajky třetích zemí, aniž by požádal o povolení – aby se vyhnul ropným sankcím, které Washington zavedl v roce 2019. Toto schéma mu umožnilo pokračovat ve vývozu ropy do Číny, která je jeho hlavním odběratelem, a na Kubu, která je jeho spojencem.
U.S Coast with Department of War apprehended another oil tanker with sanctioned oil from Venezuela. Thanks to our USCG and military. pic.twitter.com/2eHehER1y3
— Mmir (@m86742) December 21, 2025
Specializovaný web pro sledování námořní dopravy TankerTrackers.com odhaduje, že ve venezuelských vodách se v současnosti nachází více než 70 tankerů z fantomové flotily, z nichž přibližně 38 je na seznamu plavidel, na něž USA uvalily sankce. Asi 15 z nich je již naloženo ropou nebo palivem.
Žádný z velkých tankerů, které v posledních dnech vypluly a z nichž některé doprovázely venezuelské vojenské jednotky, nepatří k přízračné flotile. Madurova vláda tento týden trvala na tom, že dodrží svůj závazek dodávat do Pekingu přibližně 700 000 barelů denně. Po zadržení lodi Skipper, která plula pod falešnou guayanskou vlajkou, však vývoz prudce poklesl.
Tanker opustil venezuelský ropný přístav José mezi 4. a 5. prosincem poté, co naložil přibližně 1,9 milionu barelů těžké ropy Merey. Podle satelitních informací a údajů státní ropné společnosti PDVSA se původně předpokládalo, že 200 000 barelů bylo v blízkosti ostrova Curaçao přeloženo na loď Neptuno 6 plující pod panamskou vlajkou, jejímž konečným cílem byla Kuba.
Krátce poté však deník The New York Times poskytl nové podrobnosti na základě dokumentace, která byla z této akce shromážděna, a podle amerických médií bylo do Matanzasu určeno pouze 50 000 barelů a zbytek nákladu směřoval do Číny, což je manévr, který Havana často provádí, aby získala devizové prostředky z dalšího prodeje venezuelské ropy.
Trumpův projev doprovázela také obvinění na adresu chavismu z „krádeže“ amerických zdrojů v narážce na vyvlastnění majetku společnosti v letech 2007-2009, tedy v době působení Huga Cháveze v úřadu.
Madurův režim mezitím obviňuje USA, že nasazení armády využily ke svržení vlády a k zásahům do ropných zdrojů země. Napětí mezi oběma zeměmi nadále roste v souvislosti s vojenskými operacemi Washingtonu v Karibiku a útoky na údajné obchodníky s drogami v regionu, které si vyžádaly již více než sto mrtvých.
Novým záborem činí Washington další krok v rámci strategie, jejímž cílem je zřejmě zasáhnout finance chávismu, jehož hlavní ekonomickou oporou je i nadále ropa. V případě Kuby přerušení tohoto toku nepochybně prohloubí energetickou krizi, kterou země trpí, přičemž denní deficit výroby elektřiny činí přibližně 2 000 megawattů, což odpovídá více než 60 % národní poptávky.
Sankce uvalené Spojenými státy se netýkají pouze Venezuely, ale mají také významný dopad na světové ropné hospodářství. Venezuela, která má největší prokázané zásoby ropy na světě, zaznamenala v důsledku těchto omezení drastické snížení vývozu. Tato situace donutila zemi hledat nové trhy a způsoby, jak se sankcím vyhnout, jako je například využívání výše zmíněné „fantomové flotily“.
Konflikt také zvýraznil geopolitické napětí v regionu, neboť země jako Rusko a Čína podporují Madurovu vládu. Zejména Rusko poskytlo Venezuele technickou a finanční pomoc, zatímco Čína navzdory sankcím pokračuje v nákupu venezuelské ropy. Tato spojenectví situaci ještě více zkomplikovala, neboť USA považují vliv těchto zemí v regionu za hrozbu pro své zájmy.
Na druhou stranu má situace zničující dopad na venezuelské obyvatelstvo, které čelí bezprecedentní humanitární krizi. Nedostatek potravin, léků a dalšího základního zboží se v důsledku sankcí ještě prohloubil a miliony Venezuelanů opustily zemi při hledání lepších životních podmínek. Mezinárodní společenství vyzývá k mírovému řešení konfliktu prostřednictvím jednání, ale zatím nedošlo k žádnému významnému pokroku.
Zabavení sankcionovaných ropných tankerů je pouze jednou ze součástí širšího konfliktu zahrnujícího ekonomické, politické a humanitární zájmy. Situace zůstává napjatá a nestabilní a v nadcházejících měsících se bude pravděpodobně dále vyvíjet.