Donald Trump ve svém výročním projevu chválil ekonomický vzestup USA, sliboval levné pohonné hmoty, nová pracovní místa a bonusy pro vojáky. Průzkumy veřejného mínění ale ukazují, že jeho optimismus Američané nesdílejí – obavy z inflace, vysokých cen a cel převažují.
Americký prezident Donald Trump ve středu přednesl projev k národu, ve kterém se snažil superlativně bilancovat svůj první rok po návratu do úřadu a zveličoval své ekonomické úspěchy v době, kdy průzkumy veřejného mínění udávají jeho popularitu na nejnižší úrovni od ledna, a to především kvůli vysokým životním nákladům v zemi.
Očekávaný projev zahájil prezident zopakováním mnoha věcí, které říká během svých téměř každodenních veřejných projevů: zaútočil na imigranty a vládu svého předchůdce Joea Bidena a ujistil, že během několika měsíců se USA díky jeho deportacím, přísnému uzavření hranic a použití cel vůči jiným zemím „dostaly z nejhoršího do nejlepšího„.
Podle Trumpa přineslo prvních jedenáct měsíců jeho druhého funkčního období největší „pozitivní změny“ v historii a zdůraznil, že „mzdy rostou rychleji než inflace„. Mzdy v USA letos rostou tempem kolem 4 %, což je méně než růst cen, který činí zhruba 3 %.
Související článek
Tento marginální rozdíl však nedosahuje na významnou část obyvatel USA, jejichž kapsy stále více trpí inflací, která je podle Federálního rezervního systému způsobena především cly, jež se Trump rozhodl zavést loni v dubnu. Tato cla se týkala zejména výrobků dovážených z Číny ve snaze ochránit domácí průmysl, ale vedla ke zvýšení nákladů pro americké spotřebitele.
Průzkumy veřejného mínění tak ukazují nejnižší hodnocení prezidenta od jeho návratu do Bílého domu – podle Gallupu je podíl Američanů, kteří schvalují jeho práci, 36 %, což je jen o dva procentní body více než minimum, které zaznamenal ve svém prvním funkčním období, těsně po rozdmýchání davu, který v lednu 2021 vtrhl do Kapitolu.
Další nedávno zveřejněný průzkum NPR, PBS a Marist University New York mu přisuzuje 38 % popularity a ukazuje na rostoucí nelibost mezi skupinami, které ho v roce 2024 hromadně volily, například mezi obyvateli venkova.
V projevu Trump také slíbil reformu zdravotnictví, která ukončí tzv. obamacare, a také nový program na zajištění dostupného bydlení. Reforma zdravotnictví byla opakovaným bodem Trumpova programu a on byl od zavedení zákona o dostupné zdravotní péči (ACA) jeho tvrdým kritikem s argumentem, že zvýšil náklady na zdravotní péči pro Američany.
Tvrdil také, že „galon benzinu nyní stojí ve velké části země 2,5 dolaru“ a že v některých státech „právě klesl na 1,99 dolaru„, ačkoli podle údajů sledovacích platforem se celostátní průměr v současnosti pohybuje kolem 2,9 dolaru.
Vyzdvihl také snížení cen léků, kterého dosáhla jeho vláda, i když opět zmínil „snížení o 400, 500 a dokonce 600 %“, což jsou objemy, které ani matematicky nedávají smysl. Ve skutečnosti Trumpova administrativa na politice snižování cen léků pracovala, ale zmíněná čísla se jeví jako rétorická nadsázka.
Ujistil také, že v příštích 12 měsících bude v zemi otevřeno 1 600 nových elektráren, které „dramaticky sníží ceny elektřiny„, což je prohlášení, které přichází v době, kdy občané v mnoha státech trpí prudkým nárůstem účtů kvůli rostoucí spotřebě energie datových center potřebných pro vývoj umělé inteligence.
Trump rovněž oznámil, že 1 450 000 příslušníků ozbrojených sil poskytne „zvláštní bonus„, který nazval „válečnickou dividendou„, v hodnotě 1 776 dolarů, což je symbolická částka odkazující na rok založení země. Tento typ bonusu má zvýšit morálku vojáků a ocenit jejich službu.
Byla to prakticky jeho jediná zmínka o armádě poté, co včera prohlásil, že Washington zablokuje všechny sankcionované ropné tankery, které vplují do Venezuely nebo ji opustí. Venezuelské sankce jsou součástí širší strategie nátlaku na vládu Nicoláse Madura, kterou Trump obviňuje z porušování lidských práv a korupce.
Americký prezident, který v září nařídil masivní vojenské nasazení v Karibiku s cílem zastavit obchod s drogami, který podle něj Caracas financuje, včera také prohlásil, že venezuelská exekutiva ukradla americká ropná pole a majetek, což je zjevná narážka na vyvlastňování prováděné za vlády Huga Cháveze.
Trump zase v minulých dnech prohlásil, že USA brzy začnou provádět pozemní útoky na skupiny obchodníků s drogami na venezuelském území, ačkoli jeho vlastní šéfka štábu Susie Wilesová ve včera zveřejněném rozhovoru připustila, že prezident bude k těmto krokům potřebovat povolení Kongresu. Trump se každopádně ve svém projevu o Venezuele ani jednou nezmínil.