Americký prezident Donald Trump oznámil „totální blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní. Jde o dramatickou eskalaci tlaku na režim Nicoláse Madura, který podle USA využívá ropu k financování nelegálních aktivit a obchodování s narkotiky.
Donald Trump v úterý nařídil „úplnou blokádu všech sankcionovaných ropných tankerů, které vplouvají do Venezuely a opouštějí ji“, což je další krok v rámci stupňování tlaku Washingtonu na vládu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.
Venezuelská vláda označila Trumpovo oznámení za „groteskní hrozbu“ a poukázala na to, že USA „hodlají zavést naprosto iracionální tzv. námořní vojenskou blokádu“ s cílem „ukrást bohatství“ země. Prostřednictvím krátkého vzkazu Miguela Díaze-Canela na sociálních sítích se Madurovi dostalo okamžité podpory ze strany kubánského režimu, která je hlavní stranou, jíž se opatření Washingtonu dotýkají, neboť Venezuela mu dodává ropu, která pokrývá třetinu jeho potřeb, navíc v blíže neurčeném množství, které Havana dále prodává na mezinárodním trhu.
Trump na svém účtu na sociální síti Truth ujistil, že Venezuela „je obklíčena největší armádou, jaká kdy byla v dějinách Jižní Ameriky shromážděna“, a že akce bude jako nikdy předtím, dokud „nevrátí Spojeným státům veškerou ropu, půdu a další majetek, který jim dříve ukradla“.
Přibližně 18 tankerů, na které Washington uvalil sankce a které jsou plně naloženy ropou, se nacházejí ve venezuelských vodách a USA je monitorují, uvedl ve středu Axios. Osm z těchto plavidel je klasifikováno jako velké nákladní lodě, podobné lodi Skipper, kterou Washington zabavil minulý týden. Axios zdůraznil, že vláda Donalda Trumpa plánuje tyto tankery zabavit, pokud vplují do mezinárodních vod.
Trump orders full blockade of oil tankers to and from Venezuela
——
US President Donald Trump has ordered what he called a “total and complete blockade” of all sanctioned oil tankers entering or leaving Venezuela, directly targeting the country’s primary source of revenue. Trump… pic.twitter.com/sB7NbYmxGT— The Cradle (@TheCradleMedia) December 17, 2025
Americký prezident tak vyhlásil „totální blokádu“ proti ropným tankerům vplouvajícím do Venezuely a vyplouvajícím z ní, což je významná eskalace vojenské operace, kterou zahájil v mezinárodních vodách Karibiku a která byla údajně zaměřena na boj proti organizacím obchodujícím s drogami působícím v regionu.
Prezident ve svém poselství dodal, že „nelegitimní Madurův režim využívá ropu z těchto ukradených ropných polí k financování sebe sama, narkoterorismu, obchodování s lidmi, vražd a únosů“.
V návaznosti na prezidentův příkaz není jasné, kolika ropných tankerů se bude opatření týkat a jaké důsledky bude mít pro venezuelský ropný průmysl.
Minulý týden Jižní velitelství USA, které se od srpna zaměřilo na více než 30 lodí údajně spojených s obchodováním s drogami v Karibiku a východním Pacifiku, provedlo obrat ve svých operacích v mezinárodních vodách a zadrželo ropný tanker Skipper, který převážel venezuelskou ropu u pobřeží této jihoamerické země a který byl na základě soudního příkazu zadržen americkými jednotkami v Karibiku.
Plavidlo, na které Washington od roku 2022 uvalil sankce kvůli jeho napojení na „fantomovou flotilu“ přepravců ropy a které bylo obviněno z porušování sankčních pravidel, bylo přesunuto do amerického přístavu, aby bylo zahájeno soudní řízení o zabavení jeho nákladu.
Tento krok, který je považován za výrazné vystupňování tlaku na Madura, dále napjal vztahy mezi oběma zeměmi a přispěl k poklesu dodávek venezuelské ropy, přičemž hrozí další zabavení sankcionovaných tankerů v blízkých vodách.
Nová eskalace vojenské operace USA přišla v rámci zvýšené vojenské přítomnosti v Karibiku a Caracas ji odsoudil jako „pirátství“, zatímco Bílý dům obhajoval zabavení prvního sankcionovaného tankeru jako součást své politiky kontroly majetku spojeného s nezákonnými aktivitami.
Pozadí tohoto kroku se odehrává v období geopolitického a hospodářského napětí mezi USA a Venezuelou, které zesílilo od nástupu Nicoláse Madura k moci v roce 2013. Cílem amerických sankcí je vyvinout tlak na Madurovu vládu, aby uspořádala svobodné a spravedlivé volby, a také zastavit porušování lidských práv v zemi. Venezuelská ekonomika, která je silně závislá na ropě, se v posledních letech zhroutila, což ještě zhoršily klesající ceny ropy a mezinárodní sankce. Situace vedla k humanitární krizi, kdy miliony Venezuelanů utíkají ze země za lepšími životními podmínkami.
Klíčovým faktorem této dynamiky jsou navíc vztahy mezi Venezuelou a Kubou. Od nástupu Huga Cháveze k moci v roce 1999 je Venezuela blízkým spojencem Kuby, které poskytuje ropu výměnou za lékařské služby a další podporu. Tato výměna má zásadní význam pro kubánskou ekonomiku, která se potýká s vlastními hospodářskými problémy v důsledku amerického embarga a pandemie COVID-19. Trumpovo rozhodnutí zablokovat sankciované tankery se přímo dotýká Kuby a zvyšuje tlak na Díaz-Canelův režim.
Na druhou stranu je dopad těchto opatření na globální trh s ropou významný. Venezuela má největší prokázané zásoby ropy na světě a jakékoli narušení její schopnosti vyvážet ropu může ovlivnit mezinárodní ceny ropy. Produkce ropy ve Venezuele však v posledních letech dramaticky poklesla v důsledku nedostatečných investic, špatného hospodaření a sankcí, což omezuje její schopnost významně ovlivňovat globální trh.
Nařízení úplné blokády ropných tankerů, na které byly uvaleny sankce a které vplouvají do Venezuely a opouštějí ji, je opatřením, které odráží složitost mezinárodních vztahů v regionu. Tlak USA na Venezuelu a její spojence má za cíl dosáhnout politických změn, ale vyvolává také hospodářské a humanitární důsledky, které ovlivňují miliony lidí v obou zemích.