Německá vláda ostře obvinila Rusko z hybridních útoků – od sabotáží po manipulaci voleb pomocí AI deepfaků. Berlín si kvůli tomu předvolal ruského velvyslance a varuje: Kreml vede tichou válku proti evropské demokracii.
Není žádným tajemstvím, že vztahy mezi EU a Ruskem nejsou v nejlepší kondici, přičemž konflikt na Ukrajině je jen špičkou ledovce. Jednou ze zemí, které se tyto třenice dotýkají nejvíce, je však Německo, které včera učinilo krok vpřed a na protest si předvolalo ruského velvyslance v Berlíně Sergeje Něčajeva, aby ho požádalo o vysvětlení. V poslední době došlo v Německu k výraznému nárůstu hybridních aktivit v podobě kybernetických útoků, dezinformačních kampaní a sabotáží a podle Martina Gieseho, mluvčího tamního ministerstva zahraničí, je zde jeden jasný viník: Rusko.
Údajné hybridní aktivity Ruska
Giese řekl: „Důkladná analýza německých zpravodajských služeb nám umožnila jasně identifikovat původ útoku a prokázat odpovědnost Moskvy.“ Přestože tvrdí, že mají pádné důkazy, neposkytly je. Přesto přijali opatření: „předvolali jsme si ruského velvyslance na ministerstvo zahraničí a dali jsme mu jasně najevo, že jednání Ruska velmi pozorně sledujeme a podnikneme proti němu kroky.“
Německá vláda odsuzuje kybernetické útoky na kritickou infrastrukturu, jako je řízení letového provozu, ke kterým došlo v srpnu 2024. Za operací stál hackerský kolektiv APT28 neboli Fancy Bear, který je napojen na ruskou vojenskou zpravodajskou službu (GRU).
Související článek
Germany has accused Russia of hacking air traffic control and meddling in its federal election https://t.co/i687qT50yv pic.twitter.com/qJTtm96dqR
— ARISE NEWS (@ARISEtv) December 12, 2025
Název tohoto kolektivu vám může být známý, neboť se již ve volbách v USA v roce 2016 celosvětově proslavil tím, že údajně pomohl současnému obyvateli Bílého domu Donaldu Trumpovi dosáhnout prezidentského úřadu únikem e-mailů z Demokratické strany. APT28 i GRU údajně stojí za další kampaní s cílem narušit volby, jenže tentokrát v Německu.
„Nyní můžeme s konečnou platností konstatovat, že Rusko se prostřednictvím kampaně Storm 1516 snažilo ovlivnit a destabilizovat poslední spolkové volby,“ řekl Giese na tiskové konferenci. Jak? Dezinformačními kampaněmi a deepfakes umělé inteligence s cílem „podkopat důvěru v demokratické instituce“.
„Analýza našich služeb ukazuje, že kampaň šíří uměle vytvořené pseudovědecké výzkumy, deepfake záběry, pseudonovinářské webové stránky a falešné výpovědi svědků na různých platformách.“
Tyto akce nejsou podle německé vlády ojedinělým incidentem, ve skutečnosti je nazvala hybridní válkou namířenou proti Německu a dalším evropským státům. Před kybernetickými hrozbami a dezinformačními kampaněmi varovala také vláda Spojeného království. Giese zároveň ujistil, že bude následovat reakce v podobě protiopatření. Zatím nebyly oznámeny žádné konkrétní sankce. Víme však, že od ledna budou země EU monitorovat „přeshraniční cesty ruských diplomatů v rámci schengenského prostoru.“ Cílem je usnadnit lepší výměnu informací a minimalizovat zpravodajská rizika“.
Kreml ze své strany ignoroval předvolání svého velvyslance v Berlíně. Pokud jde o obvinění, reagoval prohlášením zaslaným agentuře AFP, v němž je označil za nepodložená: „Obvinění ze zapojení ruských státních struktur do těchto incidentů a do činnosti hackerských skupin obecně jsou nepodložená, neopodstatněná a absurdní“.
Globální kontext kybernetické bezpečnosti
Nárůst kybernetických útoků není ojedinělým jevem. V posledních letech se kybernetická válka stala klíčovým nástrojem v arzenálu mnoha zemí. Podle zprávy Světového ekonomického fóra jsou kybernetické hrozby jedním z hlavních globálních rizik a útoky na kritickou infrastrukturu mohou mít ničivé následky. Napětí mezi státy, jako je například napětí mezi Ruskem a EU, se často odráží v kybernetickém prostoru, kde lze útoky obtížně připsat a reagovat na ně.
Reakce Německa a dalších evropských zemí podtrhuje význam mezinárodní spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti. Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) hraje klíčovou roli při koordinaci úsilí o ochranu kritické infrastruktury a zlepšení kybernetické odolnosti v celé Evropě.
Kromě toho představuje nové výzvy využívání pokročilých technologií, jako je umělá inteligence, k vytváření deepfakes a dezinformačních kampaní. Tyto technologie mohou manipulovat s veřejným míněním a podkopávat důvěru v demokratické instituce, jak se ukázalo v několika nedávných incidentech.
V reakci na tyto hrozby vlády investují do zlepšení svých schopností kybernetické obrany a zavádějí přísnější právní rámce pro řešení škodlivých kybernetických aktivit. Nadnárodní povaha internetu a rychle se vyvíjející technologie však toto úsilí komplikují.
Současná situace mezi Německem a Ruskem připomíná, jak je důležité být připraven na kybernetické hrozby ve stále více digitalizovaném a propojeném světě.