Human Rights Watch (HRW) v úterý vyzvala k nezávislému vyšetřování požáru, který si v obytném komplexu v Hongkongu vyžádal 151 obětí, a naléhavě vyzvala vládu bývalé kolonie, aby přestala pronásledovat občany, kteří proti této tragédii protestují.
Ředitelka HRW pro Asii Elaine Pearsonová v prohlášení zaslaném agentuře EFE uvedla: „Je zásadní, aby s těmi, kteří požadují odpovědi na tento tragický požár, k němuž došlo 26. listopadu, nebylo zacházeno jako se zločinci.“
Úřady již zatkly 12 osob za údajné zabití z nedbalosti v rámci vyšetřování, které poukazuje na závažné nesrovnalosti při sanaci obytného komplexu, a zatkly také čtyři další osoby obviněné ze „zneužití tragédie k podněcování nenávisti a vyvolávání nestability„.
HRW vyzvala ke stažení obvinění proti posledně jmenovaným, kteří byli podle ní zatčeni za „pokojný aktivismus“. „Hongkongské úřady by neměly reagovat na kritiku vyvolanou tragédií stejným způsobem jako čínská vláda,“ uvedla organizace a jako příklad uvedla cenzuru a věznění čínských občanů, kteří protestovali proti silnému zemětřesení v S‘-čchuanu v roce 2008 nebo proti počátečnímu řešení pandemie covidu.
Související článek
Seventy-one-year-old retiree Wong who gestured with frantic grief as he stood against the backdrop of what became Hong Kong’s deadliest fire since 1948, captured in a Reuters photograph, becoming the emblematic frame of the disaster. Read more: https://t.co/6hegExnXtT pic.twitter.com/Ujr654NzAM
— Reuters Asia (@ReutersAsia) December 3, 2025
Pokud jde o odpovědnost za požár, HRW uvedla, že hongkongská vláda „by měla zahájit nezávislé vyšetřování, a ne zatýkat lidi, kteří kladou nepohodlné otázky„.
Vláda by měla „adekvátně odškodnit oběti a pohnat odpovědné osoby„, včetně veřejných činitelů, „k odpovědnosti,“ uvedl Pearson.
Šéf hongkongské vlády John Lee již dříve oznámil vytvoření nezávislé komise pod vedením soudce, která důkladně vyšetří požár v sedmi z osmi budov obytného komplexu Wang Fuk Court, zatímco pokračuje pátrání po téměř 40 pohřešovaných osobách.
Lee uvedl, že komise zjistí příčiny incidentu a navrhne strukturální změny, a zaručil, že „viníci budou pohnáni k odpovědnosti bez ohledu na jejich postavení„.
Dosud provedené expertízy 20 vzorků vnějšího obvodového pletiva budov, odebraných v různých výškách, zjistily, že sedm z nich nevyhovuje předpisům o požární odolnosti a že schválený materiál byl instalován pouze v přízemních podlažích, aby se předešlo kontrolám po průchodu supertajfunu Ragasa v červenci.
Kromě toho hongkongský ministr pro bezpečnost Chris Tang v úterý prohlásil dva politické subjekty v exilu – samozvaný hongkongský parlament se sídlem v Kanadě a Hongkongský svaz demokratické nezávislosti se sídlem v Tchaj-wanu – za „zakázané organizace“ v rámci prvního uplatnění zákona o národní bezpečnosti vůči skupinám působícím v zahraničí.
Opatření, zveřejněné v mimořádném úředním věstníku číslo 174/2025, vstoupilo v platnost okamžitě a vychází z článku 60 odst. 1 nařízení přijatého 23. března 2024, nařízení o zajištění národní bezpečnosti (známého jako článek 23).
Podle bezpečnostního úřadu byly formální výzvy zaslány oběma formacím dne 25. listopadu se sedmidenní lhůtou k podání vyjádření. Hongkongský parlament reagoval písemnými podáními, ale tchajwanský subjekt zůstal nečinný.
Po analýze obdržených dokumentů a podkladových informací považoval Tchang za nutné je vetovat, aby byla zachována národní suverenita.
Vláda obviňuje obě strany z „podvratné činnosti“, jejímž cílem je „svržení státní moci“ prosazováním sebeurčení, vypracováním alternativní ústavy a podkopáním ústavního pořádku Čínské lidové republiky.
Od pondělí bude každý, kdo bude vykonávat vedoucí funkce, udržovat členství, organizovat setkání, poskytovat finanční prostředky nebo jakoukoli pomoc těmto subjektům, potrestán až čtrnácti lety vězení a pokutou ve výši jednoho milionu hongkongských dolarů (2 669 570 Kč).
Tang při úterním slyšení potvrdil dodržení postupu a připomněl nedávné rozsudky spojené s oběma skupinami.
Devatenáctiletý aktivista byl odsouzen k dvanácti měsícům vězení za pobuřování poté, co se přiznal k tomu, že na sociálních sítích zveřejnil videa vyzývající k účasti ve volbách do exilového parlamentu.
V červenci úřady zařadily 19 exilových disidentů na seznam hledaných osob kvůli jejich napojení na tuto strukturu a nabídly odměnu 200 000 hongkongských dolarů pro 15 z nich a 1 milion hongkongských dolarů pro zbývající čtyři, kteří jsou již stíháni za jiné trestné činy proti národní bezpečnosti.
V listopadu loňského roku se nezletilý šestnáctiletý mladík přiznal ke spiknutí s cílem spáchat secesi kvůli svým vazbám na tchajwanskou organizaci a spolu s dalšími dvěma obviněnými zůstává ve vyšetřovací vazbě, kde čeká na vynesení rozsudku.
Veto je první proti zahraničním subjektům od vstupu v platnost legislativy podle článku 23, která byla jednomyslně přijata v zákonodárném sboru bez odporu a doplňuje zákon o národní bezpečnosti, který Peking zavedl v roce 2020.
Text trestá vlastizradu, vzpouru, sabotáž, vnější vměšování, pobuřování a špionáž tresty až doživotního odnětí svobody. Organizace na ochranu lidských práv, západní vlády a OSN kritizovaly vágnost trestů a jejich dopad na svobody.
Hongkongské úřady zákon hájí jako odstranění mezer v zákoně v důsledku masových prodemokratických protestů v roce 2019 a tváří v tvář údajnému zahraničnímu vměšování.
Tento incident a reakce vlády vyvolaly širší debatu o stavu lidských práv v Hongkongu. Od zavedení zákona o národní bezpečnosti v roce 2020 se autonomie Hongkongu dostala pod mezinárodní kontrolu. Tento zákon, který přijala čínská ústřední vláda, byl kritizován za to, že je využíván k umlčování disentu a omezování občanských svobod v regionu.
Situace v Hongkongu je odrazem širšího napětí mezi Čínou a Západem, zejména pokud jde o lidská práva a občanské svobody. Mezinárodní společenství pozorně sleduje vývoj v regionu a kroky hongkongské vlády jsou považovány za ukazatel budoucího směřování čínské politiky na tomto území.
V této souvislosti se HRW a další lidskoprávní organizace nadále zasazují o ochranu občanských práv a odpovědnost v Hongkongu a vyzývají mezinárodní společenství, aby nadále vyvíjelo tlak na čínskou vládu, aby dodržovala mezinárodní dohody a základní svobody občanů Hongkongu.