Evropský parlament schválil zprávu volající po jednotné věkové hranici pro vstup na sociální sítě – 16 let bez souhlasu rodičů. Návrh také tlačí na zákaz návykových funkcí a větší odpovědnost technologických gigantů. Je to krok směrem k ochraně dětí online, ale také výzva k debatě o soukromí a svobodě internetu.
Evropský parlament učinil rázný krok k přísnější regulaci digitálního prostředí pro nezletilé. Ve včerejším hlasování poslanci podpořili zprávu, která požaduje, aby byla v celé EU stanovena harmonizovaná minimální věková hranice pro přístup na sociální sítě bez souhlasu rodičů na 16 let. Ačkoli toto opatření není v této fázi závazné, určuje legislativní cestu, kterou se Brusel hodlá ubírat v rámci budoucích právních předpisů, jako je zákon o digitální spravedlnosti.
Cílem návrhu, který byl schválen velkou většinou 483 hlasů, je ukončit současnou roztříštěnost, kdy si každá země stanovuje vlastní hranice. Zákon navrhuje, aby se nezletilí ve věku 13 až 16 let mohli registrovat pouze s výslovným souhlasem rodičů, zatímco dětem mladším 13 let by byl přístup zakázán.
Konec nekonečného rolování a více odpovědnosti pro správce
Kromě věku se zpráva zaměřuje na design samotných aplikací. Poslanci vyzývají, aby platformy standardně odstraňovaly funkce, které jsou považovány za návykové. Patří mezi ně nekonečné rolování, automatické přehrávání videa a smyčky odměn, které mají udržet pozornost uživatelů.
Vrcholem dokumentu je tlak na vedoucí představitele velkých technologických společností. Navrhuje se, aby vrcholní manažeři, jako je Mark Zuckerberg nebo Elon Musk, mohli být pohnáni k osobní odpovědnosti, pokud jejich společnosti závažně a trvale porušují pravidla ochrany dětí. Tímto ustanovením se snaží zabránit tomu, aby byly finanční sankce považovány za další provozní náklady.
Hlavní překážka implementace spočívá v ověřování věku. Aby byl zákaz účinný, musí platformy s jistotou vědět, kdo je na druhé straně obrazovky. To předpokládá vývoj ověřovacích systémů, které jsou sice přesné, ale zároveň neohrožují soukromí uživatelů. Toho není snadné dosáhnout.
Za tímto účelem Evropská unie podporuje používání evropské digitální identifikační peněženky (eID). To však vyvolává otázky týkající se online anonymity a množství osobních údajů, které by platformy musely zpracovávat, aby splnily normu, a to na základě skutečnosti, že eID je již považováno za trojského koně. Stejně jako v případě kontroly chatu tedy hrozí, že by snahou chránit nezletilé mohl vzniknout systém hromadného sledování všech uživatelů bez ohledu na jejich věk.
Právní způsobilost
Některé hlasy „proti“ pocházely od skupin, které se domnívají, že vzdělávání a regulace věku by měly být v kompetenci jednotlivých států, nikoli EU. V tomto ohledu se Dánsko postavilo do čela, když zakázalo přístup osobám mladším 15 let. Jako vždy je skutečná účinnost těchto překážek sporná: mladší uživatelé často nacházejí způsoby, jak omezení obejít, například pomocí VPN nebo falšováním dat narození, pokud není systém ověřování dostatečně robustní nebo pokud je pro dospělé příliš rušivý.
Míč je nyní na straně Evropské komise, která bude muset převzít štafetu a rozhodnout, jak tyto požadavky začlenit do nadcházejících legislativních přezkumů plánovaných na příští rok.
Sociální média změnila způsob, jakým mladí lidé komunikují, socializují se a informují. Podle studie Harvardovy univerzity může být nadměrné používání sociálních médií spojeno s psychickými problémy, jako jsou úzkost a deprese. Omezení přístupu k těmto platformám by mohlo některé z těchto negativních účinků zmírnit, ale také by mohlo mladé lidi izolovat od významné části moderního společenského života. Jedná se o křehkou rovnováhu, kterou musí politiky pečlivě zvážit.
🙅♂️ We need to age limit social media.
MEPs vote today in #Strasbourg to support real age verification.
We want a 13-age limit enforced with the upcoming EU Digital Wallet.
We want a 16-age limit for access with parental consent.
Ireland must implement the Digital Wallet in… pic.twitter.com/9gj5JU0Q1g
— Barry Andrews MEP (@BarryAndrewsMEP) November 26, 2025
Velké technologické společnosti, jako jsou Facebook a TikTok, vyjádřily obavy ze zavádění těchto opatření. Argumentují tím, že ověřování věku by mohlo být nákladné a komplikované a že by omezení mohla ovlivnit jejich obchodní model. Zároveň však začaly zavádět vlastní opatření v oblasti rodičovské kontroly a digitální pohody ve snaze o samoregulaci, aby se vyhnuly přísnějším předpisům.
Digitální vzdělávání
Kromě omezení je zásadní, aby se mladým lidem dostalo náležitého vzdělání v oblasti odpovědného používání sociálních sítí. Vzdělávací programy, které učí o ochraně soukromí, online bezpečnosti a dopadu sociálních médií na duševní zdraví, mohou být účinným nástrojem, který mladé lidi připraví na to, aby se v digitálním světě pohybovali bezpečně a zdravě.
Ačkoli je záměr Evropského parlamentu chránit nezletilé v digitálním prostředí chvályhodný, provádění těchto opatření představuje značnou výzvu. Cesta k účinné regulaci je složitá a bude vyžadovat spolupráci mezi vládami, technologickými platformami a celou společností – od ověřování věku až po vyvážení ochrany a soukromí.
