Donald Trump připustil možnost rozhovoru s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, navzdory jeho zařazení mezi vůdce teroristické organizace. Podle Trumpa by dialog mohl zachránit životy – zároveň ale vyvolává otázky, zda tím neohrozí snahy o politickou změnu ve Venezuele.
Americký prezident Donald Trump v úterý trval na tom, že „může mluvit s venezuelským vůdcem Nicolásem Madurem, aby zachránil mnoho životů“, a dodal, že věci mohou „dělat dobří hoši“, ale také „zlí hoši“. Trump své rozhodnutí o možné komunikaci s Madurem obhajoval, když se ho reportér na palubě prezidentského letadla zeptal, proč vést dialog s Venezuelanem, když byl odsouzen jako údajný vůdce zahraniční teroristické organizace.
„Mohl bych s ním mluvit, uvidíme,“ odpověděl americký prezident. „Je to vůdce a můžeme zachránit životy“, dodal Trump, který rovněž obvinil Madura z toho, že posílá miliony lidí do Spojených států, a na závěr řekl, že z toho nemá radost.
Přibližně ve stejnou dobu se v Caracasu konal pochod, na němž tisíce lidí, včetně příznivců a představitelů chavismu, odmítly to, co označily za „hrozby a útoky imperialismu“.
🚨⚡️Trump on Maduro:
I may talk to him. We'll see… We are discussing that with the different teams. We may talk.
If we can save lives, if we can do things in an easy way, that's good. And if we have to do it the hard way, that's good too. pic.twitter.com/7jNjEglFo8
— RussiaNews 🇷🇺 (@mog_russEN) November 26, 2025
Související článek
Byl mezi nimi i 72letý Pablo Mejías, který hájil svou zemi jako mírumilovnou, která si nepřeje cizí invazi, ačkoli nevěří, že k ní dojde. Pro jistotu Mejías, který se představil jako poručík milice – zvláštní složky ozbrojených sil tvořené civilisty, kteří procházejí vojenským výcvikem – uvedl, že se nedávno naučil zacházet se zbraněmi.
„Musíme se připravit na to, že budeme čelit hrozbám. Mám pocit, že jsem připraven, a když na něco přijde, vím, jak bránit sebe i své okolí,“ řekl.
Maduro ve svém závěrečném projevu uvedl, že země stojí před rozhodujícím okamžikem pro svou existenci jako republika, v němž je podle něj zakázáno selhat při obraně národa před hrozbami ze strany USA. Obklopen svými nejvyššími představiteli prezident prohlásil, že „neexistuje žádná omluva pro nikoho, ať už je to civilista, politik, voják nebo policista, v době, kdy vlast vyžaduje největší úsilí a oběti“.
„Pokud si to vlast vyžádá, vlast bude mít naše životy k dispozici, pokud to bude nutné,“ řekl z Vojenské akademie Fort Tiuna, jednoho z hlavních vojenských komplexů země v Caracasu.
Maduro v této souvislosti vyzval ozbrojené síly, policejní složky a občany obecně, aby požadovali „desetkrát více, aby byli schopni bránit každou píď území před jakoukoli imperialistickou hrozbou nebo agresí, ať už přijde odkudkoli a kdykoli“.
Aktuální situace
S ministrem vnitra Diosdadem Cabellem a bratry Delcym a Jorgem Rodríguezovými, výkonným viceprezidentem, respektive šéfem parlamentu, po své pravici a ministrem obrany Vladimirem Padrinem Lópezem po levici, požádala hlava státu uprostřed přísahy s přítomnými, aby se země „postavila na obranu vlasti“.
Cabello se zase obořil na amerického ministra zahraničí. „Většího imbecila, než je Marco Rubio, sehnat nelze,“ prohlásil ministr, který amerického úředníka ve vyjádření pro státní televizní kanál Venezolana de Televisión (VTV) uprostřed pochodu rovněž odsoudil za to, že má „nároky dobyvatele“.
Cabello rovněž obvinil vládu USA z napojení na obchod s drogami, a to jen den poté, co ministerstvo zahraničí potvrdilo oficiální označení Kartelu slunce za zahraniční teroristickou skupinu, kterou podle administrativy Donalda Trumpa vede Maduro spolu s vysokými představiteli venezuelské armády a vlády, ačkoli Caracas varoval, že jde o výmysl Washingtonu.
Eskalace napětí přichází uprostřed bezprecedentního vojenského nasazení Washingtonu v blízkosti venezuelského pobřeží, které se v posledních dnech poprvé hmatatelně projevilo na každodenním životě Venezuely zrušením více než třiceti mezinárodních letů odlétajících z Caracasu nebo do něj přilétajících.
Toto úterý se v zemi nadále hromadila pozastavení leteckých spojů, především se Španělskem, přestože venezuelská vláda upozornila letecké společnosti, že mají čas do středy 16:00 hodin, aby obnovily provoz, jinak jim bude odebráno povolení k „trvalým letům“. Většina zrušených letů, jejichž zrušení vyvolalo varování amerického Federálního úřadu pro letectví před „potenciálně nebezpečnou situací v regionu“, se protáhne až do začátku prosince.
Tento týden různé platformy pro sledování letů identifikovaly několik amerických vojenských letadel v blízkosti venezuelského pobřeží, nad Karibikem mezi Venezuelou a Curaçaem.
Mezitím Trinidad a Tobago, ležící desítky kilometrů od venezuelského pobřeží, v úterý hostilo náčelníka amerického generálního štábu Dana Cainea, jednoho z velitelů operace Southern Lance v karibských vodách, při jeho druhé návštěvě ostrova od zahájení operací proti podezřelým drogovým člunům loni v září, při nichž zahynulo více než 80 lidí.
Americký ministr války Pete Hegseth odcestuje do Dominikánské republiky, dalšího z partnerů Washingtonu ve vojenských operacích v regionu.
Vztahy mezi USA a Venezuelou byly v posledních dvou desetiletích napjaté, zejména od roku 1999, kdy se Hugo Chávez stal venezuelským prezidentem. Chávez, který prosazoval politiku socialismu 21. století, se distancoval od Washingtonu a posílil spojenectví se zeměmi, jako je Rusko a Čína. Po jeho smrti v roce 2013 se moci ujal Nicolás Maduro, který pokračoval v politice svého předchůdce, což vedlo k dalšímu zhoršení vztahů s USA.
Venezuela čelí bezprecedentní humanitární krizi, která se vyznačuje nedostatkem potravin a léků, hyperinflací a kolabujícím systémem zdravotní péče. Podle OSN opustilo zemi více než 5 milionů Venezuelanů při hledání lepších životních podmínek, což v regionu vyvolalo migrační krizi. Trumpova administrativa uvalila na Venezuelu hospodářské sankce s odůvodněním, že tato opatření jsou nezbytná k vyvinutí tlaku na Madurovu vládu, aby v zemi obnovila demokracii a lidská práva.
Možné důsledky dialogu
Dialog mezi Trumpem a Madurem by mohl mít několik důsledků. Na jedné straně by mohl otevřít dveře k jednání, které by zmírnilo humanitární a politickou krizi ve Venezuele. Mohl by však být také vnímán jako uznání Madurovy legitimity, což by mohlo oslabit venezuelskou opozici a mezinárodní snahy o prosazení změny režimu. Jakákoli dosažená dohoda by navíc mohla čelit kritice jak v USA, tak ve Venezuele, kde jsou politické postoje hluboce polarizované.
Mezinárodní společenství hraje ve venezuelské krizi klíčovou roli. Organizace jako OSN a OAS vyzvaly ke svobodným a spravedlivým volbám ve Venezuele. Země jako Kanada a několik členů Evropské unie zavedly podobné sankce jako Spojené státy. Rusko a Čína zároveň poskytly Madurovi hospodářskou a politickou podporu, což situaci dále komplikuje.
Situace ve Venezuele zůstává složitým a citlivým tématem mezinárodní politiky. Možnost dialogu mezi Trumpem a Madurem by mohla představovat bod obratu, ale nese s sebou i značná rizika. Mezitím venezuelský lid nadále čelí každodenním výzvám uprostřed humanitární krize, která vyžaduje naléhavou pozornost.