Čínská společnost CATL plánuje přivést tisíce pracovníků do Španělska, místo aby zaměstnala místní. EU proto zvažuje nová pravidla pro zahraniční investice: chce přístup k technologiím a podporu regionální zaměstnanosti. Nad budoucností evropské průmyslové politiky visí zásadní otázka – kdo bude mít kontrolu nad hodnotovým řetězcem.
Čínské společnosti rozvíjejí své aktivity v Evropě, aby zde vyráběly a montovaly automobily. Stalo se tak poté, co evropské společnosti uzavřely několik dohod se svými čínskými konkurenty, aby nezůstaly pozadu v klíčových oblastech – softwaru, bateriích a systémech autonomních vozidel -, které budou hnacím motorem budoucnosti automobilového průmyslu.
Byl však pozorován problém, a to, že společnosti zaměstnávaly jen velmi málo místních lidí a spoléhaly na zaměstnance pocházející z Číny. Tyto dohody tedy nepodporují zaměstnanost v oblastech, kde se továrny nacházejí. Například ve Španělsku chce společnost CATL přivést do regionu Zaragoza 2 000 čínských pracovníků, aby zde vybudovala své závody, přitom by bylo dobré, kdyby tyto továrny podporovaly místní zaměstnanost.
Související článek
Před několika dny se Stéphane Séjourné, místopředseda Evropské komise pro prosperitu a průmyslovou strategii, vyjádřil pro italské médium La Stampa, že organizace situaci sleduje. A nyní jsme se dočkali nových informací zveřejněných v deníku Financial Times.
Pro výstavbu španělských závodů, které jsou součástí společného podniku se společností Stellantis, chce CATL přivést do regionu Zaragoza 2 000 čínských pracovníků. Plánuje se, že provoz závodu bude zajišťovat 3 000 pracovníků, většinou Španělů, ale někteří zástupci odborů předpokládají, že v souladu s politikou čínské vlády se společnost bude zdráhat podělit se o svá nejcennější technologická tajemství.
Změna pravidel
Jeden z představitelů španělské vlády uvedl, že země rozhodně podporuje iniciativu EU zpřísnit pravidla pro zahraniční investice, a vyjádřil naději, že toto opatření „posílí ekonomickou bezpečnost a odolnost Evropy a také zajistí, aby přímé zahraniční investice neboli zahraniční investice vytvářely v evropských zemích silnou přidanou hodnotu, technologie a domácí zaměstnanost“.
Cílem plánu, který přichází poté, co společnosti již v mnoha případech se řídí jejími pravidly je, že Evropská komise nyní chce větší přínos pro pracovníky v regionu a transfery technologií, když se na území usadí zahraniční společnosti.
O revizi pravidel se stále jedná. Existují však plány na pravidla, která by zpřísnila pravidla pro zahraniční firmy. V současné podobě dohody se zdá, že Čína z dohody o otevřenosti těží, ale bez sdílení technologického know-how a vytváření výhod pro místní pracovníky.
Komisař bloku pro průmysl Stéphane Séjourné pro Financial Times uvedl, že kritéria by měla „zajistit, aby se zahraniční investice neomezovaly pouze na komponenty montované v zahraničí“, ale přispívaly k „fungování celého evropského hodnotového řetězce“. Nyní, i když se zpožděním, revidovaná pravidla chtějí místní zdroje a vyžadují, aby čínské společnosti sdílely technologické know-how.
Podle údajů Evropské komise vzrostly toky přímých zahraničních investic z Číny do EU v roce 2024 o 80 % na 9,4 miliardy eur ve srovnání s úrovní v roce 2023. Čínský výrobce baterií CATL vyniká tím, že má pokročilejší technologie než kterýkoli evropský konkurent a staví několik závodů, včetně jednoho v Zaragoze.
Čínská nedůvěra
Současně se předpokládá, aniž by tyto informace byly plně zveřejněny, že Číňané nedůvěřují konkurenceschopnosti některých evropských společností, které mají čelit různým úkolům v rámci odvětví baterií pro elektromobily.
Zároveň se také obávají průmyslové špionáže. Stojí za to připomenout knihu Apple v Číně, o níž jsme v Genbetu letos shromáždili informace. Podle novináře, který ji napsal, Apple zavedl program odpovědnosti dodavatelů, ale přehlíží nejdůležitější díl skládačky: že vláda země „umožnila aktivity Applu, aby je Čína mohla využít a stát se samostatnou technologickou velmocí„.
Jinými slovy, pokud Peking umožnil zneužívání pracovních podmínek v zemi, bylo to proto, aby mohl shromažďovat informace pro tvorbu těchto špičkových technologií. List Financial Times nyní upozorňuje na nejistotu některých čínských úřadů ohledně instalace jejich závodu na výrobu baterií ve Španělsku, neboť se obávají, že by mohlo dojít k průmyslové špionáži.
Prozatím se však zdá, že vedení společnosti Stellantis potvrdilo, že CATL nebude předávat know-how, aby zabezpečila své různé úkoly.
Kromě toho tato situace vedla EU k tomu, že zvažuje zavedení přísnějšího regulačního rámce pro přímé zahraniční investice (PZI), aby byla zajištěna rovnováha mezi přilákáním zahraničního kapitálu a ochranou místních zájmů. To by mohlo zahrnovat opatření, jako je povinné sdílení technologií nebo zaměstnávání minimálního procenta místních pracovníků. Cílem této iniciativy je nejen chránit evropské hospodářství, ale také zajistit, aby zahraniční investice přispívaly k technologickému rozvoji a zaměstnanosti v regionu.
V globálním kontextu se vztahy mezi Čínou a Evropou nacházejí v kritickém bodě, kdy je třeba najít rovnováhu mezi hospodářskou spoluprací a ochranou strategických zájmů. Situace v Zaragoze je příkladem problémů, kterým čelí západní ekonomiky při jednání s technologickými giganty ze zemí s odlišnou průmyslovou politikou.