Vladimir Putin se nevzdává: i když se plán na dobytí Kyjeva rozplynul, jeho cílem zůstává politická kapitulace Ukrajiny. Navzdory mírovým návrhům a rostoucím ztrátám ruské armády pokračuje v ofenzivě – a spoléhá na únavu Západu i vnitřní nestabilitu v Kyjevě.
Ruský prezident Vladimir Putin stále věří, že může vyhrát válku. Toto vítězství sice nebude zahrnovat úplnou kontrolu nad Ukrajinou, jak původně plánoval v roce 2022, ale usiluje o politickou kapitulaci Kyjeva. Putin se proto domnívá, že nový mírový plán USA může prozatím ignorovat.
„Je jasné, že Ukrajina a její evropští spojenci stále žijí v iluzi a sní o tom, že uštědří strategickou porážku na bojišti,“ uvedl ve své první reakci na plán po kritice ze strany Kyjeva a Evropanů. Toto prohlášení odráží Putinův vzdorný postoj tváří v tvář sankcím a mezinárodnímu tlaku.
Jeho hlavním trumfem při vyjednávání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem je právě nezadržitelný postup ruských sil v Donbasu na jihu Ukrajiny a vytvoření bezpečnostního pásma v Charkovské a Dněpropetrovské oblasti. Cílem tohoto vývoje je upevnit ruskou kontrolu ve strategických oblastech a zvýšit tlak na Ukrajinu.
Související článek
Mírový plán, sankce proti jejich největším ropným společnostem a povolení Washingtonu Kyjevu bombardovat ruské území raketami ATACMS nemění válečné plány Moskvy ani o píď. Putin chce mít pod kontrolou čtyři anektované regiony. Cílem této strategie je upevnit územní kontrolu a zvýšit ruský vliv v regionu.
Slabost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, pronásledovaného korupčního skandálu ve svém okolí, Putina poprvé po dlouhé době přivádí k myšlence, že vítězství nad Kyjevem je blíž. Vnímání vnitřní nestability na Ukrajině považuje Rusko za příležitost k prosazení svých cílů.
Pokaždé, když se Putin převléká za vrchního velitele – za poslední měsíc dvakrát -, trvá na vyvrácení mýtu, že Rusko spěchá s dosažením cílů stanovených v tzv. speciální vojenské operaci. Tento postoj odráží dlouhodobou strategii, v níž je klíčová trpělivost a vytrvalost.
„Nebudeme stanovovat konkrétní data. Důležité je pracovat soustavně a dosáhnout všech cílů, které jsou prioritou,“ řekl vrchnímu velení. Toto prohlášení podtrhuje záměr Ruska pokračovat ve vojenské kampani, aniž by se podřizovalo vnějšímu tlaku.
Zdůraznil však, že vojenské uskupení Zapad (Západ) již splnilo úkol, kterým bylo pověřeno na konci října: obsazení strategického města Kupjansk (Charkov), kde je obklíčeno 15 nepřátelských praporů. Totéž se zatím nepodařilo v Pokrovsku (Doněck), ačkoli Rusové tvrdí, že kontrolují 75 % této pevnosti. Tyto operace odrážejí pokračující územní expanzi Ruska na Ukrajině.
„Pokud vedení v Kyjevě nechce vzít v úvahu Trumpův návrh, pak oni i evropští podněcovatelé musí pochopit, že to, co se stalo v Kyjevě, se bude nevyhnutelně opakovat v dalších klíčových sektorech fronty,“ varoval. Toto varování podtrhuje odhodlání Ruska pokračovat ve vojenské ofenzivě.
Poprvé po dlouhé době se Putin zmínil o Kramatorské aglomeraci, hlavní ukrajinské baště v Donbasu a prioritním cíli ruské ofenzívy, která začala v říjnu 2023. Kramatorsk je klíčovým průmyslovým a logistickým centrem a jeho dobytí by bylo pro Ukrajinu významnou ranou.
Aby se však Rusové mohli zmocnit této pozice, musí nejprve obsadit Kostiantinivku jižněji, kde již bojují v centru města, a Slovjansk, dějiště proruského povstání v roce 2014, severněji. Tato města jsou strategickými body konfliktu a jejich dobytí by upevnilo ruskou kontrolu na východě Ukrajiny.
Svižně a bez přestávky, pokud nedojde k zastavení bojů, bude ruská armáda 12. ledna bojovat 1418 dní, což je stejný počet dní jako Rudá armáda během Velké vlastenecké války (1941-45). Sověti dosáhli Berlína za necelé čtyři roky, Rusové mají do Kyjeva daleko. Toto historické srovnání poukazuje na složitost a délku trvání současného konfliktu.
Putin, který Zelenského od konce svého prezidentského mandátu v květnu 2024 neuznává jako partnera k jednání, ho nyní považuje za politickou mrtvolu. Tento postoj odráží neochotu Ruska jednat se současným ukrajinským vedením.
„Velmi dobře chápeme, jaké politické vedení Ukrajina má. To nejsou političtí vůdci. Od května loňského roku je to zločinecká skupina, skupina organizovaného zločinu, která si uzurpovala moc a s výmluvou na nutnost pokračovat ve válce s Ruskem ji drží pro své osobní obohacení,“ řekl. Tato rétorika se snaží delegitimizovat ukrajinskou vládu a ospravedlnit ruskou intervenci.
Tento argument opakuje od doby, kdy podle něj Zelenskyj porušil ústavu a nevypsal volby kvůli válce s Ruskem. Nyní se však rozhodl také strčit prst do rány korupčnímu skandálu na Ukrajině. Korupce je na Ukrajině přetrvávajícím problémem a Rusko ji používá jako argument k podkopávání legitimity kyjevské vlády.
„A nyní je to něco, co je v důsledku protikorupčního vyšetřování na Ukrajině dobře známo. Myslím, že každý chápe, že ti lidé, kteří sedí ve zlatých latrínách, sotva myslí na budoucnost své země, na osud obyčejných lidí na Ukrajině, na důstojníky, už neříkám vojáky. Na to nemají čas,“ řekl. Tímto výrokem se snaží poukázat na odtržení ukrajinské politické elity od lidu.
Ať tak či onak, průzkumy veřejného mínění provedené v posledních týdnech ukazují, že většina Rusů si přeje co nejrychlejší ukončení války. Únava z války je v případě vleklých konfliktů běžným jevem a ruské obyvatelstvo není výjimkou.
Podle posledního průzkumu provedeného v rámci projektu Chronicles se dvě třetiny Rusů (64 %) vyslovují pro okamžité ukončení bojů a podepsání mírové dohody s Kyjevem, ačkoli pouze 36 % z nich to považuje za reálné. Tento údaj odráží názorovou rozpolcenost v Rusku, pokud jde o proveditelnost mírové dohody.
Třicet osm procent Rusů není ochotno bojovat, zatímco 37 procent by vstoupilo do armády, i když dobrovolně jen 9 procent. Neochota bojovat odráží rostoucí nespokojenost s válkou.
Navíc 55 % respondentů by bylo proti tomu, aby byl na frontu poslán člen jejich rodiny, zatímco 30 % by takovou možnost podpořilo, ačkoli podle nezávislých zdrojů již padlo více než 200 000 ruských vojáků včetně záložníků. Značné ztráty v konfliktu zvýšily obavy ruského obyvatelstva.
Mezitím Rusko zaútočilo na mezinárodní kontrolní stanoviště v Orlivce v ukrajinské Oděské oblasti a poblíž hranic s Rumunskem, které muselo dočasně přerušit provoz, uvedla ukrajinská celní služba. „V noci (…) nepřátelské ostřelování sebevražednými drony poškodilo infrastrukturu trajektového komplexu v Orlivce,“ napsala agentura na Telegramu. Vysvětlila, že kvůli tomu mezinárodní kontrolní stanoviště dočasně pozastavilo svou činnost“. Celní správa dodala, že v současné době jsou přijímána všechna nezbytná opatření k odstranění následků. Tento útok je součástí ruské strategie narušit logistické operace a zvýšit tlak na Ukrajinu.
Také v pátek Moskva zaútočila na severní, jižní a východní Ukrajinu balistickou raketou a 104 útočnými drony, které zasáhly sedm lokalit, uvedlo ukrajinské letectvo ve své denní zprávě. Cílem těchto koordinovaných útoků je oslabit ukrajinskou vojenskou a civilní infrastrukturu.
Ruské síly odpálily Iskander-M z okupovaného Krymského poloostrova a Shahed a Gerbera a další typy dronů z několika ruských regionů a z okupovaného Krymu a Doněcka. Tyto údery odrážejí schopnost Ruska vést komplexní a koordinované operace na více frontách.
Protiletadlové obraně se podařilo sestřelit 89 nepřátelských dronů Shahed a Gerbera a dalších typů na severu, jihu a východě země. Bylo však zaznamenáno 13 úderů útočných bezpilotních letounů na šesti místech a také balistická raketa na jednom místě, přiznalo letectvo. Schopnost Ukrajiny zachytit a neutralizovat tyto útoky je pro její obranu klíčová.