Hnutí ANO slibovalo, že nejdražší armádní nákup v historii přehodnotí. Sotva ale převzalo moc, místopředseda Karel Havlíček uklidňuje Washington i armádu. Stíhačky se kupují a nic se rušit nebude.
Na konferenci Prague Security Dialogue zaznělo sdělení, které definitivně ukončilo veškeré představy o změně. Karel Havlíček tam připomněl, že Česká republika dala Spojeným státům slib, který musí splnit. Ve volbách přitom ANO tvrdilo, že nákup prověří a případně se vydá jinou cestou.
V jejich volebním programu dokonce stojí věta o přehodnocení drahých akvizic. Volič tedy mohl čekat, že nákup F-35 bude jednou z věcí, o nichž se povede zásadní debata. Po volbách však přišlo jednoduché sdělení, že rozhodný stav je dán a změna není na stole. Americký velvyslanec Nicholas Merrick ocenil český přístup. Podle něj jde o krok, který posiluje spolupráci i důvěru mezi oběma státy.
Babišův nápad přeprodat F-35 Izraeli
Ještě na jaře Andrej Babiš hovořil o tom, že by Česká republika mohla stíhačky přeprodat Izraeli. Představa zněla jednoduše. Realita je však úplně jinde. Izrael používá svou vlastní verzi označovanou jako Adir, která je natolik odlišná, že by nebylo možné české stroje převést do tamního systému.
Související článek
Odborník na izraelskou techniku Pavel Schneider tehdy poznamenal, že podobná představa připomíná situaci, kdy se do benzínového auta nalije nafta a pak se člověk diví, že se nerozjede. Výrok se rychle rozšířil po sociálních sítích a ukázal, jak vzdálené jsou Babišovy představy od technické reality.
Nejdražší nákup v historii pokračuje bez změn
Nákup dvaceti čtyř letounů schválila vláda Petra Fialy již v roce 2023. V té době ho opozice kritizovala jako přemrštěný. Suma zahrnuje vybavení, výcvik i zajištění provozu. Česká republika tak zaplatí více než sto miliard korun. Pokud se připočítá modernizace základny v Čáslavi, celková cena se pohybuje kolem sto padesáti miliard.
První stroje mají být hotové v roce 2029. Celá flotila by měla být předána do roku 2035. Armáda tak získá techniku, kterou považují členové NATO za standard budoucích desetiletí. Havlíček k tomu dodal, že nemá smysl přemýšlet nad tím, co se mohlo udělat jinak. V této chvíli je podle něj rozhodující naplnit dohody, které Česká republika přijala.
Hlavní otázka: Kolik z toho získají české firmy?
Když už se nákup nezmění, chce se vedení ANO soustředit na jiné téma. Podle Havlíčka je nutné, aby se české firmy co nejvíce zapojily do stavby zázemí i do následného provozu. Nejde totiž jen o samotné letouny, ale o celé technologické prostředí. To bude vznikat v příštích letech a může se stát zdrojem dlouhodobých zakázek.
Pokud se podaří vyjednat větší účast českého průmyslu, bude to jeden z mála bodů, na kterém může nová vláda stavět.
Výdaje na obranu se budou zvyšovat. Zatím ale není jasné o kolik
Havlíček připomněl, že Česká republika musí plnit závazek dvou procent hrubého domácího produktu na obranu. To byl dlouho základní požadavek NATO. Letos však aliance oznámila nový cíl, který počítá s pěti procenty hrubého domácího produktu do roku 2035.
Andrej Babiš uvedl, že tento požadavek nepovažuje za realistický. Není však jisté, jakým způsobem se k němu postaví nová vláda. Již nyní je jasné, že debata o financování obrany bude jedním z klíčových témat příštích let.
Politická otočka, kterou ANO vysvětluje jen nepřímo
Hnutí ANO před volbami slibovalo, že nákup prověří. Po volbách tvrdí, že není důvod se k tématu vracet. Kdo čekal radikální změnu, ten se jí nedočká. Realita je jednoduchá. Letouny se pořizují, smlouvy běží a Česká republika se zavázala k jejich převzetí. Jediným prostorem pro vlastní vliv je podíl českého průmyslu na celém projektu. Hra o to, zda F-35 ano nebo ne, tak skončila dříve, než doopravdy začala.