Tchajwanský ministr zahraničí varoval, že rostoucí čínská hrozba se netýká jen ostrova, ale celé Asie i světového řádu. Konflikt v Tchajwanském průlivu by mohl podle něj destabilizovat celý region, od Japonska po Austrálii. Čína mezitím stupňuje vojenský i diplomatický tlak.
Tchajwanský ministr zahraničí Lin Chia-lung tento týden ve středu prohlásil, že Čína neohrožuje pouze Tchaj-wan, ale celý svět, a varoval, že ozbrojený konflikt v průlivu by ohrozil bezpečnost dalších zemí v regionu, jako jsou Japonsko a Filipíny.
„Čína využívá Tchaj-wan jako záminku k expanzi. Nemůžeme zavírat oči a předstírat, že nic nevidíme,“ řekl ministr zahraničí ve vystoupení před zahraničním tiskem.
Tato prohlášení přišla několik dní poté, co japonská premiérka Sanae Takaičiová prohlásila, že vojenský útok na Tchaj-wan by mohl japonské souostroví dostat do krizové situace a ospravedlnit zásah jeho sil. Tato slova důrazně odmítla čínská vláda, která ve středu varovala Tokio, že jakýkoli pokus zasahovat nebo bránit jeho cíli národního sjednocení je odsouzen k nezdaru.
„Čínská vláda, lid a armáda to nikdy nedopustí,“ prohlásil na tiskové konferenci v Pekingu Chen Binhua, mluvčí úřadu pro záležitosti Tchaj-wanu při Státní radě (čínské výkonné moci).
Související článek
Podle úředníka Takaichiho prohlášení „vážně porušují princip jedné Číny a představují hrubé vměšování do vnitřních záležitostí“ země.
Čchen uvedl, že Japonsko „má vůči čínskému lidu historickou odpovědnost v otázce Tchaj-wanu“, připomněl „padesátiletou koloniální nadvládu“ Japonska nad ostrovem v letech 1895-1945 a vyzval Tokio, aby se „hluboce zamyslelo nad historií“ a „jednalo moudře“.
Během svého dnešního projevu tchajwanský ministr zahraničí upozornil, že první ostrovní řetězec – strategický pojem, který běžně označuje linii souostroví, jež se táhne od Kurilských ostrovů na severu přes Japonsko, Tchaj-wan a Filipíny až po Borneo – je sám o sobě „divadlem“ a že pokud by Čína zahájila vojenský konflikt v této oblasti, „byly by postiženy všechny země“.
Lin v této souvislosti připomněl, že čínská armáda letos rozmístila dvě letadlové lodě v blízkosti amerického území Guam a podnikla manévry s vojenskými plavidly poblíž Austrálie a Nového Zélandu.
„Nemůžeme předstírat, že to nevidíme,“ řekl Lin a dodal, že pokud Čína převezme kontrolu nad Tchaj-wanem a získá přístup do západního Pacifiku, „bude to mít velký dopad na celý svět“. „Všichni vědí, že Čína se nesnaží jen převzít kontrolu nad Tchaj-wanem, ale změnit mezinárodní řád (…) Bez Tchaj-wanu celý svět prohraje,“ řekl.
Tchaj-wan si od roku 1949 vládne samostatně pod názvem Čínská republika, má ozbrojené síly a politický, hospodářský a sociální systém odlišný od Čínské lidové republiky a vyniká jako jedna z nejvyspělejších demokracií v Asii.
Peking však považuje ostrov za „nezcizitelnou součást“ svého území a v posledních letech proti němu zintenzivnil nátlakovou kampaň s cílem dosáhnout „národního sjednocení“, které je klíčem k dlouhodobému cíli prezidenta Si Ťin-pchinga, jímž je „omlazení“ čínského národa.
Tchaj-wan zaujímá strategickou polohu v západním Pacifiku, což z něj činí klíčový bod regionální bezpečnostní politiky. Jeho poloha v prvním ostrovním řetězci má zásadní význam pro kontrolu přístupu do Jihočínského moře, jedné z nejrušnějších námořních cest na světě. Ovládnutí Tchaj-wanu by Číně umožnilo promítnout svou vojenskou sílu mimo vlastní pobřeží a zpochybnit vojenskou přítomnost USA a jejich spojenců v regionu.
Mezinárodní společenství vyjádřilo znepokojení nad rostoucím napětím v Tchajwanském průlivu. Zejména USA potvrdily svůj závazek k obraně Tchaj-wanu prostřednictvím zákona o vztazích s Tchaj-wanem, který uvádí, že jakýkoli pokus o změnu statusu Tchaj-wanu silou by byl vážným problémem pro mír a bezpečnost v regionu. Kromě toho vyjádřily podporu stabilitě v Tchajwanském průlivu i další země, například Austrálie a Spojené království.
Japonsko vzhledem ke své geografické blízkosti a hospodářským a bezpečnostním vazbám s Tchaj-wanem zaujalo aktivnější postoj k obraně ostrova. Nedávná prohlášení premiéra Takaičiho odrážejí změnu v obranné politice Japonska, které je stále ochotnější podílet se na kolektivní obraně svých spojenců v regionu. Jedná se o součást širšího úsilí čelit rostoucímu vlivu Číny v Asii.
Budoucnost Tchaj-wanu zůstává uprostřed tohoto napětí nejistá. Zatímco Tchaj-wan nadále posiluje svou obranu a usiluje o mezinárodní podporu, Čína nadále zvyšuje svůj vojenský a diplomatický tlak. Mezinárodní společenství čelí výzvě, jak vybalancovat vztahy s Čínou a zároveň podpořit stabilitu a sebeurčení Tchaj-wanu.
Situace v Tchajwanském průlivu je odrazem složité geopolitické dynamiky v Asii, kde jsou otázky suverenity, bezpečnosti a hospodářské moci neoddělitelně propojeny. Svět ji pozorně sleduje a je si vědom, že rozhodnutí zde přijatá mohou mít globální dopady.