Tomio Okamura začal ve své nové funkci zostra. Sotva se ujal předsednictví Sněmovny, osobně pomáhal sundávat ukrajinskou vlajku z budovy parlamentu. Krátké video z akce obletělo sociální sítě a spustilo lavinu reakcí, která zasáhla i zahraničí.
Na záběrech zveřejněných hnutím SPD stojí Tomio Okamura pod fasádou Sněmovny a přidržuje štafle. Nad ním pracovník skládá ukrajinskou vlajku, která visela na domě od začátku ruské invaze. „Právě jsem nechal sundat ukrajinskou vlajku. Česká republika na prvním místě,“ říká předseda SPD do kamery.
Mělo to být potvrzení jeho dlouhodobého postoje, že na státních budovách mají vlát pouze české barvy. Výsledek byl opačný. Během několika hodin se na sněmovní budově objevily tři nové ukrajinské vlajky, které vyvěsili poslanci ODS, STAN a Pirátů. Učinili tak na protest proti Okamurovu rozhodnutí a dodali, že jde o gesto solidarity s napadenou zemí.
Reakce z Kyjeva i z Moskvy
Krok předsedy Sněmovny nenechal chladným ani zahraničí. Předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk napsal na síti X: „Strhnout ukrajinskou vlajku z budovy parlamentu evropské země, jejíž bratrský národ podporuje Ukrajince v tomto spravedlivém boji, je pochybný čin. I kdyby jen držel žebřík.“
Související článek
Ukrajinská vlajka – svatyně našeho národa 🇺🇦🇺🇦🇺🇦
Tato vlajka 🇺🇦 se jako první objevuje na územích osvobozených od ruských okupantů.
Tuto vlajku 🇺🇦 nosí u srdce každý ukrajinský voják.
Touto vlajkou 🇺🇦 přikrýváme rakve našich Hrdinů, když se s nimi loučíme – těch, kteří položili…— Ruslan Stefanchuk (@r_stefanchuk) November 6, 2025
Připomněl, že pro Ukrajince je vlajka symbolem svobody a také památkou padlých vojáků.
Jeho slova rychle sdílel Miloš Vystrčil, předseda Senátu. „Stydím se za něj,“ napsal stručně k příspěvku.
Zcela opačně reagovala Moskva. Ruský diplomat Rodion Mirošnik na síti Telegram napsal, že „postoj České republiky k Ukrajině se výrazně změnil“. Citovala ho i státní agentura TASS a dodala, že prý končí „hysterická podpora Kyjevu“. Ruská média si přitom nevšimla, že na budově už visí nové vlajky a že česká veřejnost reaguje převážně kriticky.
Symboly, které rozdělují
Spor o vlajku by mohl působit jako drobnost, kdyby nešlo o nejvyšší zákonodárný orgán země. Ukrajinská vlajka se na Sněmovně objevila v únoru 2022, po začátku ruské invaze. Tehdy ji nechala vyvěsit Markéta Pekarová Adamová jako výraz podpory napadené zemi.
Odstraněním vlajky Okamura otevřel starou debatu o tom, zda podobné symboly mají na úřadech místo. Jeho odpůrci mluví o zbytečné provokaci. Podle jeho příznivců šlo o naplnění volebního slibu.
Podle politologů podobné kroky v zahraničí málokdy zůstanou bez odezvy. Z Bruselu nebo Kyjeva totiž sledují i drobná gesta, která mohou naznačit změnu postoje. A právě proto může mít taková změna vlajky větší dopad, než by se na první pohled zdálo.
Doma popularita, venku rozpaky
Tomio Okamura tvrdí, že jednal v souladu s tím, co hlásá jeho hnutí. V rozhovorech říká, že „žádný jiný stát by si na parlament cizí vlajku nepověsil“. Jenže právě tímto krokem znejistil evropské partnery, kteří Česko dlouhodobě vnímali jako spolehlivého podporovatele Ukrajiny.
Vnitrostátně mu gesto body spíš přidá. U části voličů posílí obraz politika, který „nedělá kompromisy“. V zahraničí to mohou vnímat jako krok, který oslabuje jistotu v český postoj.
Malé gesto s velkou ozvěnou
Vlajka zmizela ze zdi během několika minut. Debata o tom, co její sundání znamená, potrvá mnohem déle. Zvenčí to může vypadat, že Česko tápe. Uvnitř země se mezitím znovu rozhořel spor o to, kdo a co má být „na prvním místě“. Pro Moskvu je to vítaný argument, pro Ukrajinu zklamání. A pro domácí scénu další důkaz, že politické symboly dokážou rozdělit víc než samotné zákony.