Sam Altman věří, že umělá inteligence by se měla chovat jako „milující rodič“ – empaticky, zodpovědně a s ohledem na naše dobro. Jeho vize směřuje AI k lidskému chování, což ale vyvolává zásadní etické i technologické otázky v době, kdy se o podobu budoucnosti přetahují největší hráči na trhu.
Generativní umělá inteligence se ukazuje jako stále lidštější ve všech myslitelných směrech, a to jak v pozitivním, tak i v negativním. Je sice schopna napodobit lidskou empatii a dávat vřelé a asertivní odpovědi, ale je také schopna intrikovat v rámci skryté agendy, již se ani její vývojáři neumějí vyhnout. Sam Altman však stále více lidské rysy ve svých modelech aplikovaných v ChatGPT obhajuje tvrzením, že se zaměřuje na to, aby se k nám jeho AI chovala „jako milující rodič“.
Umělá inteligence se má více podobat člověku
V nedávném rozhovoru byl Sam Altman, jeden z prvních členů správní rady, CEO OpenAI a její nejviditelnější tvář, tazatelem přímo dotázán na dilema, které je v souvislosti s pokrokem umělé inteligence na stole: na její „lidské“ vlastnosti. Přestože stroje nemohou cítit jako lidé, jsou již schopny napodobovat toto chování a vyvolávat tak empatii u svých lidských partnerů. Altman se tím netají a jde tak daleko, že prohlašuje, že umělá inteligence „se k nám bude chovat jako milující rodič“, což je přístup, který ho velmi těší a kterého by si přál v budoucnu dosáhnout.
Prostřednictvím této alegorie „milujícího rodiče“ Sam Altman uvádí, že se jedná o přístup, který je mu obzvláště sympatický v jeho cíli umožnit AI mít na kognitivní úrovni stále více antropomorfní rysy. Považuje totiž za zásadní, aby se stroje dokázaly přizpůsobit našim ideálům a pravidlům, aby tyto systémy byly schopny posuzovat situace a zasahovat tak, jak by to v nejlepším možném úmyslu udělal člověk.
Altmanova vize budoucnosti umělé inteligence
Altman při několika příležitostech vyjádřil svůj optimistický pohled na budoucnost umělé inteligence. Podle jeho názoru má umělá inteligence potenciál výrazně zlepšit kvalitu života lidí tím, že automatizuje nudné úkoly a umožní lidem věnovat se kreativnějším a smysluplnějším činnostem. Uvědomuje si však také rizika, která jsou s touto technologií spojena, například možnost jejího zneužití nebo prohloubení stávajících nerovností.
Aby se tato rizika zmírnila, Altman se zasazuje o vhodnou regulaci a zodpovědný vývoj umělé inteligence. Zdůraznil význam transparentnosti při vývoji AI a potřebu spolupráce technologických společností s vládami a občanskou společností při zavádění etických a bezpečnostních standardů.
Společnost Microsoft s přístupem OpenAI nesouhlasí
Nejen OpenAI a Microsoft se předhánějí v tom, kdo vytvoří nejlepší AI na trhu. Dalším významným uchazečem je společnost Google, která je ochotna vynaložit potřebné peníze, podobně je na tom i Meta a vysokou kvalitu ve svých oborech vykazují i nástroje jako DeepSeek, Aria od Opery nebo Claude od Anthropicu. Komerční soutěž v oblasti umělé inteligence tedy teprve začíná.
Zatímco OpenAI se zasazuje o mnohem lidštější přístup k umělé inteligenci, Microsoft je s touto myšlenkou filozoficky v rozporu a má zájem na tom, aby se umělá inteligence stala pomocnou technologií ve všech oblastech světa práce. Proto se Microsoft během několika let oddělí od OpenAI a půjde vlastní cestou, aniž by se spoléhal na jazykové modely OpenAI. Tuto technologii však bude Microsoft využívat i nadále, a to až do konce platnosti jejich dohody v roce 2032.
Úloha etiky při vývoji umělé inteligence
Vývoj umělé inteligence vyvolává důležité etické otázky. Schopnost strojů činit autonomní rozhodnutí a možnost, že tato rozhodnutí ovlivní životy lidí, vyžaduje pečlivé etické zvážení. Technologičtí etici zdůrazňují, že je důležité zajistit, aby byla umělá inteligence vyvíjena způsobem, který respektuje lidská práva a podporuje sociální blahobyt.
V této souvislosti je zásadní transparentnost a odpovědnost. Společnosti vyvíjející technologie AI musí transparentně informovat o tom, jak jejich systémy fungují a jakým způsobem jsou přijímána rozhodnutí. Kromě toho je nezbytné, aby existovaly mechanismy, které by společnosti a vývojáře vedly k odpovědnosti za dopad jejich technologií.
Vize Sama Altmana, podle níž AI působí jako „milující rodič“, odráží jeho přání, aby technologie byla pozitivní silou ve společnosti. Tento přístup však zároveň přináší významné výzvy z hlediska etiky, regulace a tržní konkurence. S dalším vývojem umělé inteligence bude klíčové najít rovnováhu mezi technologickým rozvojem a společenskou odpovědností, aby bylo zajištěno, že umělá inteligence bude přínosem pro celé lidstvo.