Britští vědci a zákonodárci požadují, aby na obalech slaniny, šunky a dalších uzenin přibylo jasné zdravotní varování. Spojují dusitany s rizikem rakoviny – a chtějí, aby masný průmysl přestal před tímto rizikem zavírat oči.
Masný průmysl tvrdí, že jsou nezbytné pro bezpečnost potravin, což je argument, kterým ospravedlňuje široké používání dusitanů v každodenních výrobcích, jako je slanina a šunka. Podle výrobců jsou tyto přídatné látky nepostradatelnou bariérou proti nebezpečným patogenům, zabraňují vážným otravám potravinami, jako je botulismus, a zajišťují tak ochranu spotřebitele. Tento pilíř výroby uzenin je však nyní ve Spojeném království středem intenzivní debaty.
Skupina britských vědců a poslanců se totiž rozhodla proti této praxi vystoupit. Jejich návrh je přímočarý: požadují přímé zdravotní varování na obalech těchto potravin, podobné tomu, které je již k vidění na krabičkách cigaret. Cílem je jasně informovat spotřebitele o prokázané souvislosti mezi konzumací zpracovaného masa a vznikem různých typů rakoviny.
V tomto ohledu není kampaň založena na domněnkách, ale na dobře ověřených vědeckých důkazech. Světová zdravotnická organizace již v roce 2015 vyřešila tuto debatu tím, že zpracované maso zařadila do skupiny 1 karcinogenů, čímž ho postavila na stejnou úroveň jako tabák nebo azbest. Problém spočívá v tom, že požité dusitany se mohou v těle přeměnit na nitrosaminy, sloučeniny, které mohou poškozovat buněčnou DNA a jsou přímo spojovány s nádory tlustého střeva, prsu a prostaty.
Mezera v regulaci se zdravotními důsledky
V souvislosti s brexitem získává tato kontroverze také politický rozměr, neboť poukazuje na pozoruhodný rozpor s Bruselem. Zatímco EU nedávno přijala zákon o snížení povoleného množství dusitanů v potravinách, vláda Spojeného království tento krok nenásledovala, čímž vystavila své občany většímu riziku. Čísla jsou alarmující: odhaduje se, že požití těchto přídatných látek by mohlo stát za přibližně 54 000 případů rakoviny tlustého střeva a konečníku ve Spojeném království za posledních deset let.
Bojovníci však trvají na tom, že se průmysl schovává za falešné dilema ohledně zdraví a bezpečnosti. Tvrdí, že existují bezpečné a životaschopné alternativy ke konzervaci těchto výrobků a důkazem je samotný trh. Řada výrobců v kontinentální Evropě již ve velkém měřítku uvádí na trh uzeniny bez dusitanů, aniž by se objevil jediný případ otravy, což dokazuje, že je možné vyrábět jinak.
Alternativy a budoucnost masného průmyslu
Hledání alternativ k dusitanům není novým fenoménem. Některé společnosti totiž začaly zkoumat použití přírodních složek, jako je celerový extrakt, který obsahuje přírodní dusičnany, nebo šťáva z červené řepy, která rovněž působí jako konzervant. Tyto složky, které jsou méně zpracované, by mohly snížit riziko tvorby nitrosaminů, ačkoli je stále zapotřebí dalších studií, které by potvrdily jejich dlouhodobou bezpečnost a účinnost.
Masný průmysl rovněž zkoumá inovativní konzervační techniky, jako je například použití vysokého hydrostatického tlaku, který ničí patogeny bez nutnosti použití chemických přísad. Tato metoda se již používá v jiných potravinářských odvětvích a mohla by být životaschopným řešením pro budoucnost zpracovaného masa.
Rostoucí poptávka po zdravějších a udržitelnějších výrobcích navíc nutí výrobce přehodnotit své postupy. Nárůst rostlinné stravy a zájem o ekologické potraviny a potraviny bez přídatných látek nutí odvětví přizpůsobit se novým očekáváním spotřebitelů.
Otázka dusitanů ve zpracovaném mase je nakonec nejen otázkou veřejného zdraví, ale také otázkou práv spotřebitelů. Transparentní označování a jasné informace o souvisejících rizicích jsou pro spotřebitele nezbytné, aby se mohli rozhodovat o stravě na základě informací.
Debata o používání dusitanů ve zpracovaném mase je připomínkou složitosti hledání rovnováhy mezi bezpečností potravin a veřejným zdravím. S postupujícím výzkumem a vývojem nových technologií se pravděpodobně dočkáme významných změn ve způsobu výroby a konzumace těchto potravin.