Technický ředitel Palantiru Shyam Sankar tvrdí, že strach z AI je často obchodní strategií a že nábožensky založení lidé bývají vůči panice odolnější. Podle něj umělá inteligence není apokalypsa, ale nástroj, který má lidem pomoci – nikoli je nahradit.
Technický ředitel společnosti zabývající se analýzou dat kritizuje „doomerismus“ jako obchodní taktiku a tvrdí, že náboženství chrání před strašením technikou. Shyam Sankar, technický ředitel společnosti Palantir, položil na stůl jednu z těch úvah, kvůli kterým bude mít Silicon Valley o čem mluvit. Tento manažer tvrdí, že věřící lidé mají tendenci být skeptičtější vůči alarmismu ohledně umělé inteligence, zatímco vývojáři bez duchovního přesvědčení snadněji propadají katastrofickým diskurzům. Zajímavé spojení, které přichází s přímou kritikou „doomerismu“ jako obchodní strategie.
Výroky, o nichž informoval server Business Insider, si berou na mušku přímo ty, kteří umělou inteligenci prezentují jako existenční hrozbu, aby získali finanční prostředky. Podle Sankara mnohé společnosti přehánějí převratný potenciál svých technologií, aby přilákaly investory, a vytvářejí tak atmosféru paniky, která neodpovídá realitě v praxi.
Spiritualita versus technologická panika
Sankarova teze je stejně jednoduchá jako provokativní: nedostatek náboženství v Silicon Valley usnadňuje šíření apokalyptických názorů na obecnou umělou inteligenci. Podle jeho analýzy si ti, kdo mají náboženské přesvědčení, vytvářejí určitou přirozenou imunitu vůči transhumanistickým diskurzům, zatímco ateisté tuto duchovní prázdnotu vyplňují mesiášskými nebo děsivými očekáváními ohledně technologie.
Tento postoj není v rámci Palantíru ojedinělý. Alexander Karp, generální ředitel společnosti, si již dlouho bere na mušku to, co považuje za ideologické úchylky v technologickém průmyslu. Sankar jde o krok dál a poukazuje na to, že toto vakuum nahrazují technologické názory, které kopírují náboženské vzorce aplikované na vývoj umělé inteligence.
Palantir CTO @ssankar on AI Doomers:
“I reject the message from Silicon Valley— the Ivory Tower doomerism, that it’s just gonna result in mass unemployment.“I live on the factory floor… I see a renaissance of how AI is actually empowering blue collar workers to get more done.” pic.twitter.com/zUHyXMHIua
— Jawwwn (@jawwwn_) October 11, 2025
Co to znamená v praxi? Zatímco někteří hovoří o scénářích „Terminátora“, Sankar tvrdí, že začlenění AI do vojenských systémů je „spíše rozdíl stupně než druhu“. Jinými slovy, jde o přirozený vývoj stávajících schopností, nikoli o revoluci, která ze dne na den změní pravidla hry.
Vedoucí pracovník ostře kritizuje, že mnozí vývojáři jsou „zcela odtrženi od skutečného využití“ svých výtvorů. Toto odtržení způsobuje, že teoretické prognózy a praktická realizace se ubírají odlišnými cestami. Podle jeho přímých zkušeností funguje umělá inteligence jako zesilovač lidských schopností, nikoli jako masová náhrada pracovníků. Přístup, který se přímo střetává s nejpesimističtějšími předpověďmi o budoucnosti zaměstnanosti.
Sankarova slova přicházejí v obzvláště vhodnou dobu, kdy odvětví umělé inteligence prochází obdobím přehodnocování, zjevného poklesu popularity některých modelů a obecného přehodnocování skutečného dopadu těchto technologií.
Jeho závěrečné poselství je stejně jasné jako přímočaré: umělá inteligence funguje lépe jako nástroj posílení postavení než jako náhrada. Perspektiva, která radikálně kontrastuje s apokalyptickými diskurzy, jež dominují většině veřejné debaty o této technologii a jejím budoucím vývoji v příštích letech.
Historický a filozofický kontext
Vztah mezi technologií a náboženstvím není nový. Historicky náboženství poskytovalo etický a morální rámec, který usměrňoval technologický vývoj. Například ve středověku byl pokrok v architektuře a inženýrství do značné míry poháněn stavbou katedrál, což ukazuje, jak může náboženství ovlivňovat technologický pokrok. V moderním kontextu zůstává náboženství zdrojem hodnot a principů, které mohou ovlivnit způsob, jakým společnosti nakládají s novými technologiemi.
Debata o „doomerismu“ a technologickém alarmismu navíc není v oblasti umělé inteligence ojedinělá. Například v 60. letech 20. století byly předmětem spekulací a obav také vesmírné závody, kdy se předpovídaly lunární kolonie a militarizace vesmíru, které se nikdy neuskutečnily. To naznačuje, že strach z neznámého je v dějinách technologického pokroku konstantou.
Budoucnost umělé inteligence a etika
Zásadní je diskuse o etice umělé inteligence. Umělá inteligence má potenciál proměnit celá průmyslová odvětví, od zdravotnictví po dopravu, ale vyvolává také etické otázky týkající se soukromí, zaujatosti a odpovědnosti. Sankarův pohled naznačuje, že pro zvládnutí těchto výzev je nezbytný vyvážený přístup, který se vyhne strašení i slepému optimismu.
Dalším žhavým tématem je regulace umělé inteligence. Zatímco některé země, jako například Evropská unie, postupují s přísnými předpisy, aby zajistily etické využívání AI, jiné země zaujímají laxnější přístup. Tato rovnováha mezi inovacemi a regulací bude pro udržitelný rozvoj AI klíčová.
Nakonec by klíčem k odpovědnému začlenění této technologie do společnosti mohla být Sankarova vize AI jako nástroje posilujícího, nikoli nahrazujícího. Zaměříme-li se na to, jak může AI lidské schopnosti spíše doplňovat, než nahrazovat, můžeme využít její potenciál a zároveň minimalizovat rizika.
Závěr
Debata o umělé inteligenci a jejím dopadu na společnost je složitá a mnohostranná. Výroky Shyama Sankara poskytují jedinečnou perspektivu tím, že naznačují, že náboženství a spiritualita mohou nabídnout cennou protiváhu technologickému alarmismu. Zároveň jeho důraz na umělou inteligenci jako nástroj posílení postavení zdůrazňuje význam vyváženého a etického přístupu k vývoji těchto technologií.
Ve světě, který je stále více poháněn technologiemi, bude nezbytné najít rovnováhu mezi pokrokem a odpovědností, aby umělá inteligence přinesla prospěch celému lidstvu.