Nová studie ukazuje, že nadměrné spoléhání na umělou inteligenci může oslabovat lidské kognitivní schopnosti, především kritické myšlení. Od zdravotnictví po každodenní rozhodování se ukazuje, že AI není jen pomocníkem, ale i potenciálním rizikem pro naši samostatnost.
V digitálním věku se umělá inteligence (AI) stala všudypřítomným nástrojem, který slibuje, že nám nesčetnými způsoby usnadní život. Tato rostoucí závislost však vyvolává otázky ohledně dopadu AI na naše kognitivní schopnosti. Nedávná studie naznačuje, že nadměrné používání AI může oslabovat naši kritickou schopnost a podporovat závislost, která by v dlouhodobém horizontu mohla negativně ovlivnit naše znalosti a dovednosti.
Podle studie dochází u uživatelů, kteří se neustále obracejí na AI, aby hledali odpovědi a řešení, k poklesu schopnosti kritického myšlení. Robin Welsch, profesor a hlavní výzkumník studie, vysvětluje, že „když se AI vloudí, zmizí znalostní předsudky„. To znamená, že AI sice může poskytovat rychlé a přesné odpovědi, ale její nadměrné používání může vést k přílišné důvěře v její schopnosti, což následně oslabuje naši schopnost kriticky vyhodnocovat přijímané informace.
Tuto situaci ještě zhoršuje skutečnost, že uživatelé často nezpochybňují přesnost odpovědí poskytovaných AI. Místo aby informace analyzovali a ověřovali, mají tendenci je bez dalšího přijímat jako pravdivé, což může vést k šíření dezinformací. Tento jev je přirovnáván k „efektu Google“, kdy snadný přístup k informacím online snižuje naši schopnost kriticky uchovávat a analyzovat informace.
Před tímto jevem varuje i zdravotnictví
Ve zdravotnictví se umělá inteligence osvědčila jako cenný nástroj pro zvýšení přesnosti diagnostiky a léčby nemocí. Její používání však vyvolává i obavy. Studie ukázaly, že lékaři, kteří se při diagnostice příliš spoléhají na umělou inteligenci, mohou ztratit kritické dovednosti potřebné k odhalení abnormalit bez pomoci této technologie. To by mohlo vést ke snížení schopnosti stanovit přesnou diagnózu při absenci nástrojů umělé inteligence, což by mohlo ohrozit kvalitu lékařské péče.
Studie zveřejněná ve vědeckém časopise Computers in Human Behavior upozorňuje na to, že spoléhání se na umělou inteligenci ve zdravotnictví může snižovat schopnost lékařů samostatně interpretovat lékařské testy. To podtrhuje důležitost vyváženosti mezi využíváním technologií a pokračujícím rozvojem základních lidských dovedností.
Budoucnost lidské inteligence v éře umělé inteligence
Rostoucí závislost na umělé inteligenci vyvolává zásadní otázku: bude první generace lidstva méně inteligentní než ta předchozí? Umělá inteligence má sice potenciál podpořit lidský pokrok, je však také nezbytné si uvědomit její omezení a rizika spojená s jejím nadměrným využíváním. Technologie není neomylná a bezvýhradné spoléhání se na ni může vést ke značným chybám.
Pro zmírnění těchto rizik je nezbytné, aby si uživatelé byli vědomi omezení umělé inteligence a vyhnuli se přílišnému spoléhání na ni při přijímání kritických rozhodnutí. Podpora kultury kritického myšlení a ověřování informací je zásadní pro zajištění toho, aby AI byla nástrojem, který doplňuje, nikoli nahrazuje naše kognitivní schopnosti.
Ačkoli AI nabízí nespočet výhod, je nezbytné, abychom se ji jako společnost naučili používat zodpovědně. Jen tak budeme schopni využít její potenciál, aniž bychom ohrozili naši schopnost kritického a nezávislého myšlení.