Čtyři útočníci vnikli do Louvru během dopoledne a za pouhé čtyři minuty ukradli osm šperků z napoleonské éry; jediný nalezený kousek — koruna císařovny Evženie — byl poškozený. Incident vyvolal vlnu otázek o bezpečnosti muzea, které muselo být uzavřeno, a rozpoutal politickou i odbornou debatu o ochraně kulturního dědictví.
V neděli ráno čtyři útočníci nepozorovaně vnikli do Louvru a ukradli osm historických šperků z napoleonské éry. Loupež, která by mohla být zinscenována podle scénáře hollywoodského filmu, se stala jednou z největších loupeží století a druhou nejvýznamnější v historii muzea po krádeži Mony Lisy, která obraz v roce 1911 katapultovala ke slávě.
Muzeum Louvre muselo krátce poté, co se o krádeži dozvědělo, uzavřít své prostory, aby usnadnilo vyšetřování, které podle jejich předpokladů nebude vůbec jednoduché. Po zjištění, co bylo odcizeno, se hovoří o „velmi profesionální“ krádeži a samotné muzeum ujišťuje, že díla mají „nevyčíslitelnou hodnotu“. Skutečnost, že se jim to podařilo během pouhých čtyř minut, je na tom všem asi nejpřekvapivější.
Související článek
Největší krádež století
Pouhých 30 minut po otevření muzea pro veřejnost se zloději pomocí stěhovacího výtahu vyzvedli k jednomu z oken Louvru. Jakmile se tam dostali, okno násilím otevřeli a vnikli do Apollonova sálu muzea, kde pomocí elektrického nářadí rozřezali vitríny, v nichž byly předměty uloženy.
Celkem ukradli osm kusů různých sad safírů, smaragdů a broží patřících bývalé šlechtě francouzské koruny, slezli zpět ze stěhovacího výtahu a ujeli na skútrech. Z lupu byla nalezena pouze koruna císařovny Evženie, která byla zřejmě poškozena mimo muzeum a pravděpodobně spadla při útěku.
French investigators have now recovered DNA evidence after a brazen heist at the Louvre Museum in Paris
Thieves made off with a haul of priceless treasures in broad daylight after breaking in through a window https://t.co/RMpg6m2hMj pic.twitter.com/tMq5aB2oQO
— Bloomberg (@business) October 20, 2025
Zatímco Francie si klade otázku, jak mohl někdo takovou loupež provést za bílého dne a s veřejností uvnitř, muzeum samo nemá odpověď. Odborový svaz jeho pracovníků již vícekrát varoval, že rozmach masového turismu, kterému čelí, zdaleka nezvýšil odpovídajícím způsobem zabezpečení Louvru.
Kromě práce na samotném muzeu se kritizuje nedostatečná ostraha, personální obsazení a to, že některé trasy a místnosti jsou nakonec natolik přeplněné, že není možné udržet pod kontrolou stále rostoucí davy lidí, které se do bájného muzea hrnou. Nyní tento nedostatek personálu a bezpečnosti slibuje, že se problém posune o několik kroků dál.
Vlna loupeží ve Francii
Francie se již několik měsíců potýká s vlnou loupeží, přičemž Louvre je jen třešničkou na dortu. Jen za poslední měsíc došlo k podobným epizodám v muzeu Adrien-Dubouché a v Národním přírodovědném muzeu a také k více než několika hlášením o přepadení soukromých rezidencí a sídel v bohatých oblastech, jako je Nice a Saint-Tropez.
Současný politický boj v zemi to nijak neusnadňuje, takže krádež posloužila jako rozbuška pro politiky z obou stran, aby se vzájemně napadali: „Louvre je globálním symbolem naší kultury. Tato loupež, která umožnila zlodějům ukrást francouzské korunovační klenoty, je pro naši zemi nesnesitelným ponížením. Kam až zajde dekadence státu?“
Historie krádeží v Louvru
Louvru, jednomu z nejnavštěvovanějších muzeí na světě, nejsou krádeže cizí. Kromě slavné krádeže Mony Lisy v roce 1911 se muzeum v průběhu let stalo terčem několika pokusů o krádež. V roce 1976 se skupina zlodějů pokusila ukrást několik obrazů, ale byla zadržena dříve, než se jim podařilo utéct. Tyto incidenty vedly muzeum k zavedení stále přísnějších bezpečnostních opatření, i když, jak ukazuje nedávná krádež, zranitelná místa stále existují.
Krádež představuje nejen významnou kulturní ztrátu, ale také ekonomickou ránu. Odcizené exponáty jsou nenahraditelné a jejich zmizení má dopad jak na kulturní dědictví Francie, tak na ekonomiku cestovního ruchu. Louvre, který každoročně přiláká miliony návštěvníků, by mohl z bezpečnostních důvodů zaznamenat pokles počtu turistů. Kromě toho by krádež mohla zvýšit pojistné za umělecké sbírky po celém světě, protože pojišťovny vyhodnocují riziko ochrany cenných uměleckých děl.
Budoucnost zabezpečení muzeí
Tento incident zdůraznil potřebu zlepšit zabezpečení muzeí po celém světě. Odborníci navrhují, aby muzea investovala do moderních technologií, jako jsou bezpečnostní kamery s vysokým rozlišením a vylepšené poplašné systémy, a chránila tak své sbírky. Kromě toho se doporučuje větší mezinárodní spolupráce s cílem vypátrat a získat zpět ukradená umělecká díla a také zabránit budoucím krádežím.