Prezident Donald Trump v úterý varoval Hamás, že pokud se v rámci jeho 20bodového plánu nevzdá zbraní, Spojené státy je „rychle — možná i násilím“ odzbrojí; prohlášení padlo po první fázi dohody, která zahrnovala propuštění izraelských rukojmích.
Prezident Donald Trump v úterý varoval Hamás, že pokud se nevzdá svých zbraní, jak je stanoveno v mírovém plánu pro Gazu, bude nucen je odevzdat rychle a násilím. Trump rovněž ujistil, že jej Hamás na nejvyšší úrovni ujistil, že odzbrojovací závazek dodrží.
„Pokud se zbraní nevzdají, vezmeme jim je. Jak to uděláme? Nemusím to vysvětlovat, ale pokud nebudou souhlasit s odzbrojením, odzbrojíme je. Oni vědí, že nežertuji,“ odpověděl na otázky novinářů během setkání v Bílém domě se svým argentinským protějškem Javierem Mileiem.
Trump trval na tom, že pokud budou muset zasáhnout, aby přiměli palestinskou islamistickou skupinu složit zbraně, tyto akce proběhnou rychle a možná i s použitím násilí, ačkoli časový rámec neupřesnil.
„Udělali jsme něco monumentálního. Získali jsme zpět rukojmí. To byla první věc, kterou jsme museli udělat, především získat rukojmí zpět.“
Vůdce, který se vrátil z Egypta poté, co se zúčastnil summitu s několika světovými lídry, aby si zajistil podporu pro svůj mírový plán pro Pásmo Gazy, vyzdvihl předání izraelských rukojmích při naplňování první fáze svého návrhu. Americký prezident již oslavil návrat izraelských zajatců zprávou na své sociální síti Truth Social, i když upozornil, že ostatky zesnulých rukojmích ještě nebyly předány.
Související článek
„Všech dvacet rukojmích se vrátilo a cítí se tak dobře, jak se dá očekávat. Sundali jsme si z ramen velkou tíhu, ale práce není u konce – zesnulí nebyli předáni, jak bylo slíbeno! Druhá fáze začíná právě teď,“ trval na svém.
Příměří v Gaze začalo minulý pátek a s ním i začátek první fáze Trumpova plánu pro pásmo, který zahrnuje zastavení útoků, propuštění dvaceti živých rukojmích výměnou za palestinské vězně a částečné stažení izraelských jednotek. Dohoda, kterou přijaly Izrael i Hamás, zahrnuje také předání všech rukojmích zabitých do pondělí. Islamistická skupina dosud vrátila pouze čtyři z 28 těl, která držela v palestinské enklávě, což je prodleva, která zvýšila napětí ohledně dodržování dohody. Druhá fáze návrhu, pokud se uskuteční, předpokládá demilitarizaci Gazy, nasazení mezinárodních stabilizačních sil a plán obnovy s podporou arabských zemí.
Kontext konfliktu
Konflikt mezi Izraelem a Hamásem je jednou ze součástí dlouhodobého izraelsko-palestinského konfliktu, který je zdrojem napětí na Blízkém východě již po desetiletí. Hamas, islamistická skupina, která vládne v pásmu Gazy, byla několika zeměmi, včetně USA a Izraele, klasifikována jako teroristická organizace. Situace v Gaze je složitá, neboť blokáda uvalená Izraelem a Egyptem omezuje pohyb osob a zboží, což zhoršuje humanitární podmínky v regionu.
USA hrály klíčovou roli při pokusech o zprostředkování izraelsko-palestinského konfliktu. Za Trumpovy vlády byl předložen mírový plán známý jako „dohoda století“, který Palestinci odmítli jako zaujatý ve prospěch Izraele. Současný mírový plán pro Gazu se však jeví jako obnovená snaha o řešení některých nejpalčivějších problémů v regionu, jako je odzbrojení Hamásu a zlepšení životních podmínek v Gaze.
Mezinárodní reakce
Mezinárodní společenství reagovalo na Trumpův plán různými způsoby. Některé arabské země mu vyjádřily podporu, jiné se naopak vyjádřily skepticky ohledně životaschopnosti plánu bez širší dohody, která by zahrnovala vytvoření nezávislého palestinského státu. Evropská unie a OSN se vyslovily pro dvoustátní řešení jako nejlepší způsob, jak dosáhnout trvalého míru v regionu.
Cesta k míru v Gaze a odzbrojení Hamásu je plná výzev. Nedůvěra mezi stranami, humanitární podmínky v Gaze a absence jasného mezinárodního konsensu o dalším postupu komplikují mírové úsilí. Propuštění rukojmích a současné příměří však představují pozitivní kroky, které by mohly připravit půdu pro budoucí jednání.
Konflikt v Gaze zůstává jednou z nejsložitějších a nejcitlivějších otázek mezinárodní politiky. Trumpova prohlášení odrážejí jeho přímý a často kontroverzní přístup k zahraniční politice, který vyvolává jak kritiku, tak podporu. Situace v Gaze vyžaduje řešení, které by vyvážilo bezpečnostní zájmy Izraele s právy a humanitárními potřebami Palestinců, což je cíl, který je stále nedosažitelný.