Vlna neidentifikovaných dronů narušujících evropský vzdušný prostor přiměla Německo i další země k zásadní změně obranné doktríny. V reakci na hybridní taktiku Ruska přichází legislativní i technologická opatření, která mají posílit bezpečnost a odstrašit další útoky — bez vyvolání přímé konfrontace.
To, co začalo jako sled technických incidentů a protichůdných svědectví, brzy otřáslo vládami starého kontinentu, mobilizovalo lodě a letadla a donutilo Berlín přepsat pravidla, kdy a jak sestřelit něco, co se nám vznáší nad hlavami. Na této neviditelné šachovnici se všichni vyhýbali odpovědi na jednu otázku: kdo skutečně stiskne tlačítko, které tato zařízení vypustí, a za jakým účelem? Nyní se zdá, že se Německo a zbytek Evropy shodují.
Neviditelná fronta
Evropa vstoupila do bezprecedentní fáze vzdušné zranitelnosti. Během několika měsíců si vlna náletů neidentifikovaných dronů (některé z nich nad letišti, průmyslovými závody a strategickými centry) vynutila uzavření vzdušného prostoru, odklonění letů a uvedení ozbrojených sil několika zemí do pohotovosti. V Německu se počet narušení letového provozu za jediný rok znásobil o 33 % a to, co začalo jako sled izolovaných incidentů, se stalo kontinentálním fenoménem, který mnozí připisují hybridní ofenzívě organizované Ruskem.
Tyto útoky sice nepředstavují formální válečný akt, ale jsou součástí širší destabilizační strategie, která kombinuje kybernetické útoky, sabotáže a technologické zastrašování s cílem odhadnout reakci NATO a otestovat schopnost Evropy reagovat, aniž by překročila práh přímé konfrontace.
Související článek
Německo mění doktrínu
Až donedávna se německé orgány omezovaly na odhalování bezpilotních letounů, aniž by mohly zasáhnout. Rozsah náletů (které si dokonce vynutily uzavření mnichovského letiště a zanechaly tisíce cestujících na cestě) si však vynutil zásadní právní změnu. Vláda Friedricha Merze schválila návrh zákona, který spolkovou policii opravňuje k sestřelování dronů, které naruší německý vzdušný prostor nebo představují bezprostřední nebezpečí, a to za použití všech prostředků od kinetické střelby až po laserové zbraně a elektronické rušičky.
Nejedná se o triviální záležitost. Jedná se o první zásadní novelu policejního zákona od roku 1994 a jejím schválením parlamentem se Německo vyrovná Francii, Velké Británii, Litvě a Rumunsku, které již aktivní neutralizaci bezpilotních letadel umožňují. Vláda rovněž oznámila vytvoření národní protidronové jednotky, která bude neutralizovat bezpilotní letouny v malých výškách, zatímco bezpilotní letouny s vyšším výkonem budou spadat pod vojenskou jurisdikci.
Mezi bezpečností a eskalací
Přijetí tohoto zákona odráží celoevropské dilema: jak reagovat na ruskou hybridní agresi, aniž by došlo k eskalaci války. Sám kancléř Merz uznal, že mnoho zachycených letounů se jeví jako průzkumné lety, neozbrojené, ale s jasným strategickým záměrem.
Ministr vnitra Alexander Dobrindt zároveň zdůraznil, že operace v městském prostředí by se měly řídit zásadou proporcionality, aby se zabránilo vedlejším škodám. Obava, že by nesprávná identifikace mohla vést k diplomatickému nebo vojenskému incidentu, udržuje bezpečnostní složky v neustálé rovnováze mezi rozhodností a opatrností. Německo mezitím modernizuje svou obranu pomocí systémů, jako je Skyranger společnosti Rheinmetall, určených k neutralizaci rojů bezpilotních letounů uprostřed hybridní války, a zpřísňuje koordinaci s NATO tváří v tvář riziku, že se technologická hranice stane i hranicí politickou.
Potenciální riziko šedé zóny
Nedávné incidenty v Polsku, Estonsku a Rumunsku, kde ruské bezpilotní letouny a stíhačky MiG-31 narušily spojenecký vzdušný prostor, přiměly NATO k revizi pravidel nasazení. Země sousedící s Ruskem, podporované Francií a Spojeným královstvím, navrhly agresivnější opatření: povolit pilotům zahájit palbu bez vizuálního potvrzení, vyzbrojit pozorovací drony a provádět vojenská cvičení podél stejné hranice.
https://t.co/qrePPULuGv pic.twitter.com/oenJRdQNtY
— SHAPE – NATO Allied Command Operations (@SHAPE_NATO) September 19, 2025
Zatímco někteří spojenci prosazují zadržování, aby se vyhnuli přímému střetu s jadernou mocností, jiní tvrdí, že jediným účinným odstrašujícím prostředkem je viditelná akce. Washington prosazuje zmírnění pravidel reakce a dokonce navrhl, aby Aliance „střílela na ruská letadla„, která proniknou do jejího vzdušného prostoru. Jinými slovy, debata zdůraznila napětí mezi evropskou opatrností a touhou USA získat zpět iniciativu vůči Moskvě v situaci, kdy válka na Ukrajině a ruské letecké provokace hrozí překročením hranic konvenční války.
Evropa a vzdušný štít
Zatímco NATO dolaďuje své protokoly, Evropská unie se snaží posílit své autonomní schopnosti proti hybridním útokům. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová navrhla vybudování takové „zdi z dronů„, sítě senzorů, radarů a zbraní, která by chránila východní křídlo kontinentu. EU rovněž připravuje sankce a omezení pohybu ruských diplomatů podezřelých z vedení sabotážních operací a zároveň vyčleňuje prostředky EU na financování systémů proti dronům na letištích, v přístavech a elektrárnách.
Cílem iniciativy je nejen posílit fyzickou bezpečnost, ale také politicky reagovat na snahu Ruska zasít rozkol v EU. „Rusko nás chce rozdělit, musíme reagovat jednotně,“ varovala von der Leyenová a zdůraznila, že obrana proti šedé válce nemůže být pouze reaktivní, ale musí se zaměřit na aktivní odstrašení.
Technologické inovace v oblasti protivzdušné obrany
V reakci na tyto hrozby Evropa investuje do pokročilých technologií, aby zlepšila svou protivzdušnou obranu. Vyvíjejí se sofistikovanější radarové systémy a integrují se technologie umělé inteligence, které mají účinněji odhalovat a neutralizovat hrozby dronů. Tyto systémy se zaměřují nejen na detekci, ale také na neutralizaci, přičemž využívají technologie elektronického rušení a zbraně se směrovanou energií, které zneškodní nepřátelské drony, aniž by způsobily vedlejší škody.
Kromě toho se zintenzivnila mezinárodní spolupráce, kdy evropské země sdílejí informace a zdroje s cílem zlepšit kolektivní bezpečnost letectví. NATO zintenzivnilo společná cvičení, při nichž simuluje scénáře napadení drony, aby zlepšilo koordinaci a rychlou reakci svých sil. Tato spolupráce má zásadní význam pro zajištění toho, aby Evropa mohla jednotně a účinně reagovat na jakoukoli leteckou hrozbu, a tím posílit svou pozici tváří v tvář taktice hybridní války.
Reakce Evropy na hybridní válku Moskvy se rychle vyvíjí, přičemž Německo stojí v čele tohoto úsilí. Kombinace technologických inovací, legislativních změn a mezinárodní spolupráce vytváří základ pro robustnější a účinnější protivzdušnou obranu. Výzvou však zůstává nalezení správné rovnováhy mezi bezpečností a eskalací, která zajistí, aby přijatá opatření nejen chránila Evropu, ale také udržovala stabilitu v regionu.