Energetické sítě praskají. OpenAI potřebuje tolik proudu, co jaderná elektrárna

Energetické sítě praskají. OpenAI potřebuje tolik proudu, co jaderná elektrárna

Zdroj obrázku: Skorzewiak / Depositphotos

OpenAI podepsala přelomové dohody s NVIDIA a AMD, které jí zajistí 16 gigawattů výpočetní kapacity pro budoucí modely umělé inteligence. Jde o strategii, jak získat infrastrukturu v hodnotě bilionu dolarů, a to výměnou za podíly, vývoj a spolupráci – čímž OpenAI zásadně mění vztah mezi AI firmami a polovodičovým průmyslem.


Společnost OpenAI uzavřela se společnostmi NVIDIA a AMD obchody v hodnotě stovek miliard dolarů. Dohody zahrnují nejméně 16 gigawattů výpočetní kapacity rozdělené mezi oba dodavatele. Generální ředitel společnosti NVIDIA Jensen Huang řekl televizi CNBC, že o dohodě s AMD nevěděl, dokud nebyla oznámena. Zvláštní způsob, jak zjistit, že váš konkurent právě uzavřel dohodu s vaším zákazníkem.

Dohoda s AMD má poněkud zvláštní strukturu: AMD poskytne společnosti OpenAI až 10 % svých akcií v průběhu několika let. Na oplátku bude OpenAI používat a pomáhat vyvíjet čipy umělé inteligence společnosti AMD. Tím se OpenAI stává akcionářem AMD, zatímco u NVIDIA to funguje opačně: NVIDIA investuje do OpenAI.

NVIDIA bude poprvé prodávat přímo společnosti OpenAI

Dohoda se společností NVIDIA znamená důležitou změnu. Doposud OpenAI využívala hardware NVIDIA prostřednictvím dodavatelů, jako je Microsoft Azure nebo Oracle, ale toto je první přímý prodej mezi oběma společnostmi. Prodej zahrnuje kompletní systémy a sítě, nikoliv pouze GPU. Podle Huanga se tím OpenAI připravuje na provoz vlastních datových center, ale má to háček: OpenAI zatím nemá peníze na to, aby to všechno zaplatila.

Související článek

Když technologie selžou: Švédské školy se vracejí k papíru a knihám
Když technologie selžou: Švédské školy se vracejí k papíru a knihám

Švédsko po letech digitálního experimentu přehodnocuje svou cestu – výměna učebnic za tablety vedla ke zhoršení výsledků žáků. Ve světle nových dat se znovu otevírá debata o tom, jakou roli by technologie měly ve vzdělávání hrát – a zda by neměly být pouze doplňkem, nikoliv náhradou tradiční výuky.

Huang odhadl, že každý gigawatt datového centra bude stát 50 až 60 miliard dolarů (1,05 až 1,26 bilionu Kč). NVIDIA přidá nejméně 10 gigawattů a AMD dalších šest, čímž se přidá k 10 gigawattům, které si OpenAI objednala v rámci projektu Stargate za 500 miliard dolarů (10,5 bilionu Kč) společně s Oracle a SoftBank. Agentura Bloomberg odhaduje, že společnost letos podepsala kontrakty v hodnotě 1 bilionu dolarů (21 bilionů Kč).

Podle agentury Reutersdosáhly tržby OpenAI v první polovině roku 2025 výše 4,5 miliardy dolarů (94,5 miliardy Kč). Rozdíl mezi těmito dvěma čísly vysvětluje, proč mají tyto dohody tak kreativní strukturu. NVIDIA i AMD financují nákupy OpenAI tím, že za to dostávají akcie. Agentura Bloomberg tyto transakce označila za „kruhové“ a tento popis je docela výstižný.

Sam Altman v rozhovoru pro Andreessen Horowitz uvedl, že bychom „v příštích měsících měli očekávat mnohem více“. Generální ředitel věří, že jeho budoucí modely vygenerují dostatečnou poptávku, která ospravedlní „velmi agresivní sázku na infrastrukturu. Připustil však, že OpenAI to sama nezvládne. Potřebuje, aby za ní stálo hodně průmyslu, počínaje dodávkami energie.

Otázka energie představuje značnou výzvu. Každé datové centrum spotřebuje tolik elektřiny jako desítky tisíc domácností. Tolik, že by projekt Stargate mohl způsobit kolaps americké energetické sítě, pokud se nejprve neposílí infrastruktura země. Pro představu, mluvíme o energetické potřebě, která se rovná spotřebě několika jaderných reaktorů pracujících na plný výkon.

Altman nejmenoval jména ani čísla chystaných obchodů, ale měl jasno: OpenAI našla vzorec, jak získat infrastrukturu v hodnotě bilionu dolarů za několik miliard dolarů příjmů. A vypadá to, že z této cesty bude i nadále ždímat co nejvíce.

Dopad umělé inteligence na ekonomiku a společnost

Umělá inteligence (AI) mění globální ekonomiku způsobem, který teprve začínáme chápat. Podle zprávy společnosti McKinsey se očekává, že do roku 2030 přispěje umělá inteligence globální ekonomice až 13 biliony dolarů. Částečně je to dáno schopností AI automatizovat úkoly, zvyšovat efektivitu a vytvářet nové obchodní příležitosti.

Tato transformace však přináší i značné výzvy. Jednou z hlavních je dopad na zaměstnanost. Automatizace poháněná umělou inteligencí by mohla celosvětově vytlačit miliony pracovníků, zejména v odvětvích, jako je výroba a doprava. Zároveň AI vytváří nová pracovní místa v oblastech, jako je vývoj softwaru a správa dat, což vyžaduje pracovní sílu s pokročilými technologickými dovednostmi.

Kromě toho AI ovlivňuje způsob, jakým komunikujeme s technologiemi i mezi sebou navzájem. Virtuální asistenti, jako jsou Siri a Alexa, mění způsob, jakým přistupujeme k informacím a provádíme každodenní úkoly. Platformy sociálních médií využívají algoritmy AI k personalizaci obsahu, který vidíme, což má pro společnost pozitivní i negativní důsledky.

Pokud jde o regulaci, vlády po celém světě se začínají zabývat etickými a právními výzvami, které AI představuje. Například Evropská unie navrhla regulační rámec, který má zajistit, aby se umělá inteligence vyvíjela a používala eticky a bezpečně. Jeho součástí jsou opatření na ochranu soukromí údajů a zajištění transparentnosti při používání algoritmů AI.

Vzhledem k tomu, že společnost OpenAI a další společnosti pokračují v rozšiřování svých schopností v oblasti AI, je zásadní, abychom zvážili jak příležitosti, tak výzvy, které tato technologie představuje. Při směřování k budoucnosti založené na AI bude nezbytné najít rovnováhu mezi inovacemi a společenskou odpovědností.

Zdroje článku

theguardian.com
#