Vzácné zeminy, které se nacházejí ve všem od elektromobilů až po eurobankovky, se opět dostaly do centra obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou poté, co Peking, který má na toto odvětví téměř monopol, ve čtvrtek zavedl další vývozní omezení.
Čína dnes oznámila nový balíček omezení vývozu výrobků ze vzácných zemin zahraničním subjektům, omezení, která začala zavádět v dubnu loňského roku v reakci na poplatky vyhlášené administrativou Donalda Trumpa v takzvaný „Den osvobození“.
Omezení byla dnes oznámena z důvodu národní bezpečnosti a dotknou se jak čínských, tak zahraničních společností. Ty budou rovněž podléhat dodatečným předpisům ovlivňujícím vývoz zboží obsahujícího alespoň 0,1 % vzácných zemin čínského původu. Kromě toho čínské ministerstvo obchodu oznámilo nové kontroly vývozu položek souvisejících s výrobou lithiových baterií a syntetických diamantů používaných v technologickém průmyslu.
Tato opatření, která slouží Pekingu jako vyjednávací trumf, přicházejí po krocích k opětovnému oživení jeho prodeje uprostřed obchodního příměří s USA, díky nimž čínský vývoz výrobků ze vzácných zemin dosáhl v srpnu nejvyššího podílu v historické řadě (od roku 2012), a krátce před možným setkáním Trumpa a jeho čínského protějšku Si Ťin-pchinga tento měsíc.
Související článek
Vzácné zeminy jsou souborem 17 chemických prvků, které se v přírodě běžně vyskytují společně, skandium, yttrium, a 15 lanthanoidů (lanthan, cer, praseodym, neodym, promethium, samarium, europium, gadolinium, terbium, dysprosium, holmium, erbium, thulium, ytterbium a lutecium).
Mají magnetické, luminiscenční a elektrochemické vlastnosti a jsou obsaženy v dotykových obrazovkách, solárních panelech, elektrických vozidlech a dokonce i v eurobankovkách, do nichž se přidávají, aby se zabránilo jejich padělání.
Výraz „zemina“ ve skutečnosti označuje oxidy, což je starý význam, který se přestal používat, ale podle zdrojů, které EFE konzultovala, se v tomto případě z historických důvodů zachovává. Jejich průmyslové využívání probíhá v posledních padesáti letech, ale začaly se izolovat mezi 18. a 19. stoletím.
Navzdory svému názvu jsou vzácné zeminy běžné v různých částech světa. Těží se celosvětově, ale v přírodě jsou tak pevně vázány, že jejich zpracování je komplikované a vyžaduje četné chemické procesy.
Čína, která má přibližně polovinu světových zásob této skupiny prvků a ovládá jejich výrobu a rafinaci, má téměř monopolní postavení v odvětví, kterému kdysi vévodily Spojené státy. Asijská velmoc vlastní 49 % vzácných zemin na planetě – přibližně 44 milionů tun – podle US Geological Survey, ačkoli tyto zdroje mají také země jako Brazílie, Indie, Austrálie, Vietnam, Barma a USA.
Kromě množství vzácných zemin, kterému Čína dominuje, kontroluje tato země více než 70 % světové produkce – dováží také materiál z dolů v Barmě – a téměř 90 % jeho zpracování, což z ní činí klíčového hráče v odvětvích, jako je elektronika, elektrická vozidla a vojenský průmysl. Deng Xiaoping, „otec“ čínského hospodářského otevření, shrnul situaci v roce 1992 takto: „Blízký východ má ropu, Čína má vzácné zeminy.„
Počátky této kontroly sahají do 80. let 20. století, kdy Čína již klasifikovala těchto 17 prvků jako strategické a poskytovala dotace národním společnostem v tomto odvětví. Asijský gigant toleroval nižší ekologické standardy, které snižovaly náklady oproti západním konkurentům, a současně zdokonaloval techniky zpracování.
V poslední době Peking zpřísnil právní rámec týkající se těchto surovin: v roce 2024 schválil první zvláštní nařízení pro toto odvětví a od července 2025 platí nový zákon o nerostných surovinách, který posiluje státní kontrolu, zavádí výběrová řízení a vyžaduje ekologickou obnovu po ukončení těžební činnosti.
Význam vzácných zemin přesahuje jejich využití ve spotřební technice. Tyto prvky mají zásadní význam pro obranu státu, neboť se používají při výrobě pokročilých zbraňových systémů, radarů a komunikačních zařízení. Ve světě, který je stále více závislý na technologiích, znamená kontrola nad těmito zdroji významnou strategickou výhodu.
Čínský monopol na výrobu a zpracování vzácných zemin vede ostatní země k hledání alternativ. Například Spojené státy začaly investovat do obnovení neaktivních dolů a vývoje recyklačních technologií, aby snížily svou závislost na čínském dovozu. Také Austrálie zvýšila produkci a spolupracuje s dalšími zeměmi na diverzifikaci zdrojů dodávek.
Těžba vzácných zemin navíc vzbuzuje obavy z dopadu na životní prostředí. Proces těžby a rafinace může být velmi znečišťující a Čína čelí kritice za škody na životním prostředí spojené s jeho výrobou. V reakci na to začala země zavádět přísnější předpisy, které mají tyto dopady zmírnit, i když problém zůstává značný.
Vzácné zeminy jsou v dnešní globální ekonomice životně důležitým zdrojem a Čína má díky kontrole nad jejich výrobou a zpracováním značný vliv na mezinárodní scéně. S rostoucí poptávkou po vyspělých technologiích bude význam těchto prvků jen stoupat, což zintenzivní celosvětovou soutěž o jejich přístup a kontrolu.