Nobelova cena za chemii 2025 míří k tvůrcům „molekulárních hub“

Nobelova cena za chemii 2025 míří k tvůrcům „molekulárních hub“

Zdroj obrázku: Photo by Vedrana Filipović on Unsplash

Švédská královská akademie oznámila, že Nobelovu cenu za chemii pro rok 2025 získali Susumu Kitagawa, Richard Robson a Omar M. Yaghi za svůj přínos k vývoji metalo-organických struktur (MOF). Tyto materiály způsobily převrat v oblasti materiálové chemie díky své schopnosti vytvářet specifické vlastnosti, což umožňuje inovativní aplikace v různých oblastech.


Metalo-organické struktury jsou krystalické sítě složené z kovových iontů a organických ligandů, které se skládají do porézních struktur. Tato pórovitost je klíčová, protože umožňuje MOF fungovat jako molekulární houby, které jsou schopny zachycovat a uchovávat plyny, kapaliny a další látky na molekulární úrovni. Jedním z nejvýraznějších úspěchů MOFů je jejich schopnost zachycovat oxid uhličitý (CO2) ze vzduchu, což představuje významný pokrok v boji proti změně klimatu. Snížením koncentrace CO2 v atmosféře lze zmírnit skleníkový efekt, a tím i globální oteplování.

Kromě zachycování CO2 mají MOFy uplatnění i při čištění vody. Jejich porézní struktury mohou zachycovat znečišťující a toxické látky, jako jsou těžké kovy a těkavé organické sloučeniny, a zlepšovat tak kvalitu pitné vody. Tato schopnost čištění je klíčová ve světě, kde je přístup k čisté vodě stále větším problémem.

Související článek

Zvuk z Marsu odhalil skrytý jev. Vědci jsou šokováni elektrickou aktivitou
Zvuk z Marsu odhalil skrytý jev. Vědci jsou šokováni elektrickou aktivitou

Na Marsu probíhá elektrická aktivita – vědci poprvé potvrdili triboelektrické výboje v atmosféře díky mikrofonu roveru Perseverance. Tento objev mění naše chápání marťanského klimatu, bezpečnosti misí i šancí na nalezení stop minulého života.

Práce Kitagawy, Robsona a Yaghiho nejen otevřela nové hranice v materiálové chemii, ale také položila základy pro vývoj udržitelných technologií, jako je zachycování CO₂ a čištění vody. Jejich výzkum inspiroval vědce po celém světě ke zkoumání nových aplikací MOFů, od skladování energie po chemickou katalýzu a medicínu.

Zejména Omar M. Yaghi je uznáván za svou průkopnickou roli při vytváření prvních MOFů v roce 1995. Jeho inovativní přístup se zasloužil o přeměnu těchto materiálů v praktické nástroje pro řešení některých nejpalčivějších environmentálních problémů současnosti. Susumu Kitagawa a Richard Robson významně přispěli k pochopení a rozvoji strukturních a funkčních vlastností MOFů a rozšířili tak jejich aplikační potenciál.

Nobelova cena za chemii za rok 2025 zkrátka oslavuje nejen pozoruhodný vědecký průlom, ale také závazek k čistší a udržitelnější budoucnosti. MOFy představují jedno z nejslibnějších řešení environmentálních výzev 21. století a uznání Kitagawy, Robsona a Yaghiho podtrhuje význam vědeckých inovací pro ochranu naší planety.

Zdroje článku

nobelprize.org, bbc.com
#