Kybernetický útok na největší japonskou pivovarnickou značku Asahi ochromil její provoz a způsobil výpadky v objednávkách, dodávkách i zákaznické podpoře. Spotřebitelům hrozí nedostatek piva a incident odhaluje slabiny digitalizovaného průmyslu tváří v tvář ransomwarovým útokům.
V populární televizní show Simpsonovi kdysi padlo lidové moudro: „Bez televize a piva Homer přijde o rozum“. Asahi, nejoblíbenější značka piva v Japonsku, se stala nečekanou obětí ransomwarového útoku, který ochromil její provoz. Firma se tak poté, co se stala obětí skupiny organizovaných hackerů, rozhodla pozastavit dodávky, objednávky a střediska služeb zákazníkům, neboť uvedla, že prioritou je incident zvládnout, a z tohoto důvodu se rozhodla pro tato opatření a neposkytla další podrobnosti, aby situaci nezhoršila.
Pět dní po přijetí tohoto rozhodnutí uvedli, že se vrátili k ručnímu zpracování objednávek, jak tomu bylo před zavedením technologie. To však neznamená, že se systémy a velké dodávky vrátily, ale spíše naopak: jsou stále pozastaveny a navíc se neřídí harmonogramem, který by poskytoval nějaké vodítko, kdy by se jejich dodavatelský řetězec mohl vrátit.
Související článek
Problém podle interních šetření souvisí s řadou indicií o neoprávněném přenosu dat. Společnost Asahi v současné době analyzuje rozsah i povahu tohoto úniku, neboť se snaží dostát svým závazkům vůči regulačním povinnostem, zákazníkům, partnerům a zaměstnancům. Bohužel pro spotřebitele této nejoblíbenější japonské značky piva to přimělo velké prodejce k vydání varování: pokud nebude obnovena logistika, mohou dojít domácí zásoby.
Pivo je nejnečekanější obětí skupiny hackerů
Současné pozastavení objednávek, dodávek a zákaznického servisu způsobilo úzké hrdlo ve službách značky: ruční zpracování je sice dočasným řešením, ale jeho kapacita nedosahuje objemu, který zpracovávají automatizované systémy. To spolu s chybějícím harmonogramem představujícím řešení zvýšilo nejistotu mezi distributory a prodejci.
Japan’s most popular beer is running low after cyberattack https://t.co/NnNR1Sx9ok
— The Verge (@verge) October 3, 2025
Ohroženy jsou tak nejen zásoby, ale také akce, propagační akce, riziko prázdných regálů a v konečném důsledku i ztráty prodeje. Incident poukazuje na provozní křehkost IT zařízení, pokud centralizuje kritické procesy. Jde tedy o další příklad toho, co se často stává, když jsou napadeny společnosti bez specializace na technologické oblasti, neboť takovéto kroky jsou schopny ochromit prodej a distribuci, a tím zvýšit riziko kolem možných úniků a zároveň zvýšit náklady na krizové plány.
Ačkoli první reakce naznačuje, že společnost Asahi aktivovala potřebné protokoly, nedostatek aktualizací a přetrvávající výpadek naznačují, že její systémy mohou být zasaženy. Společnost prozatím informuje o pokroku a uznává závažnost, ale neposkytuje technické podrobnosti ani nepředkládá svým zákazníkům alternativy. Podobné útoky někdy vedou k ukončení činnosti společností s dlouholetými zkušenostmi, ale společnost Asahi bojuje za to, aby se této možnosti vyhnula urychlením investic do kybernetické bezpečnosti.
Dopad kybernetického útoku na pivovarnický průmysl
Útok na společnost Asahi se netýká pouze této společnosti, ale má dopady na celý pivovarnický průmysl v Japonsku. Japonsko je jedním z největších spotřebitelů piva na světě a jakékoli narušení dodávek může mít na trh významný dopad. Podle zprávy společnosti Statista dosáhl trh s pivem v Japonsku v roce 2022 tržeb ve výši přibližně 39 miliard dolarů (819 miliard korun), což podtrhuje hospodářský význam tohoto odvětví.
Tento incident zdůrazňuje, že je třeba, aby společnosti bez ohledu na jejich odvětví investovaly do kybernetické bezpečnosti. Kybernetické hrozby jsou stále sofistikovanější a mohou zaútočit na jakékoli slabé místo v provozu společnosti. Společnosti by měly zvážit zavedení robustních záložních systémů, proškolení svých zaměstnanců v oblasti kybernetické bezpečnosti a spolupráci s odborníky v této oblasti s cílem zmírnit rizika.
Útok na společnost Asahi by navíc mohl sloužit jako varovný signál pro další společnosti v Japonsku i po celém světě. Digitalizace přinesla mnoho výhod, ale také nová rizika. Společnosti musí vyvážit provozní efektivitu s bezpečností, aby ochránily svá nejcennější aktiva.