Ruská kapsle Bion-M č. 2 se po měsíční misi vrátila na Zemi s nákladem živých organismů – od myší a ovocných mušek až po semena a houby. Cílem experimentu bylo zjistit, jak vesmírné záření a mikrogravitace ovlivňují živé bytosti a jak tato data mohou pomoci chránit budoucí astronauty při misích na Měsíc a Mars.
Při opakování mise, která se s katastrofickými výsledky uskutečnila již v roce 2013, přistála v Orenburgu kapsle Bion-M č. 2 vyslaná Ruskem s téměř celou posádkou v pořádku. Rozdíl mezi běžnými misemi a touto spočívá v tom, že uvnitř nebyli kosmonauti, ale 1 500 octomilek, 65 myší a sbírka semen a hub, které byly na oběžné dráze 30 dní.
Jejich cílem bylo obletět Zemi od pólu k pólu a zjistit, jak všechny tyto druhy reagují na kosmické záření v této oblasti, které je o 33 % vyšší než to, kterému je vystavena Mezinárodní vesmírná stanice. Navzdory šokujícím záběrům a vzniklému požáru byli všichni obyvatelé v perfektním stavu. Tedy až na 10 myší, jejichž počet při startu dosáhl 75 a které se ztratily v polovině letu.
Ruská Noemova archa
Jak vysvětlily ruské úřady, ztráta byla způsobena tím, že všichni byli samci a nakonec se mezi sebou poprali. Nic podobného jako 29 z 45 myší, které zahynuly na palubě mise v roce 2013 kvůli selhání systémů podpory života. Na druhou stranu, s mouchami se jich vrátilo podstatně více, než jich odešlo, ale to bylo skutečně součástí experimentu.
The descent module of Bion-M №2 has landed in Orenburg Oblast after a 30-day mission https://t.co/1NRY1uLXMN pic.twitter.com/3o9SrOA9m1
— afec7032 🇷🇺 (@robert_savitsky) September 19, 2025
Záměrem jak u octomilek, tak u různých skupin myší rozdělených na ty, které byly geneticky modifikovány, ty, které byly léčeny speciálními léky, a ty v kontrolní skupině, je zjistit, jak přesně jejich těla reagují na radiaci, aby bylo možné vytvořit systémy na ochranu lidí zabývajících se misemi na Měsíc, Mars a novou vesmírnou stanici, kterou Rusko připravuje.
Význam výzkumu vesmíru
Mise Bion-M č. 2 je součástí širšího úsilí o pochopení toho, jak se život může přizpůsobit a přežít ve vesmíru. Výzkum tohoto druhu je klíčový pro přípravu budoucích pilotovaných misí na místa, jako je Mars, kde budou astronauti vystaveni výrazně vyšší úrovni radiace než na Zemi. Kosmické záření je pro astronauty velkým zdravotním problémem, protože může zvyšovat riziko rakoviny a dalších dlouhodobých zdravotních problémů.
Kromě toho může studium reakce živých organismů na mikrogravitaci a záření poskytnout cenné informace o tom, jak tato rizika zmírnit. Například ovocné mušky jsou vynikajícím biologickým modelem díky své krátké délce života a dobře známému genomu, což vědcům umožňuje rychle pozorovat účinky záření a mikrogravitace na jejich vývoj a rozmnožování.
Budoucnost kosmického průzkumu
Rusko není jedinou zemí, která se o takový výzkum zajímá. NASA a další kosmické agentury rovněž provádějí podobné experimenty, aby lépe porozuměly účinkům vesmíru na živé organismy. Tyto studie mají zásadní význam pro úspěch dlouhodobých misí mimo nízkou oběžnou dráhu Země, jako jsou například mise na Mars plánované na příští desetiletí.
S rozvojem nových technologií a mezinárodní spolupráce vypadá budoucnost výzkumu vesmíru slibně. Pokračující výzkum a experimenty, jako je kapsle Bion-M č. 2, jsou zásadními kroky k vytvoření bezpečného prostředí pro lidi ve vesmíru, a tím umožňují expanzi lidstva mimo naši domovskou planetu.