Gravitační vlna zachycená v roce 2019 znovu otevírá otázku, zda náš vesmír není propojen s jinými. Podle fyziků z Čínské akademie věd by mohlo jít o ozvěnu srážky černých děr v jiném vesmíru, zachycenou skrze hypotetickou červí díru. Pokud by se tato teorie potvrdila, šlo by o nejbližší důkaz existence paralelních světů v historii vědy.
To, co dosud patřilo do říše science fiction, by se mohlo stát skutečnou vědeckou možností. Myšlenka, že existují jiné vesmíry a že z nich můžeme přijímat signály prostřednictvím kosmické zkratky, přestala být výhradně románovou záležitostí a stala se seriózní pracovní hypotézou týmu fyziků. Příčinou je prchavé narušení struktury časoprostoru, gravitační vlna tak krátká, že donutila vědce přemýšlet o vysvětleních, která se vymykají našemu chápání vesmíru, například o zkratce mezi vesmíry.
Odvážná studie Čínské akademie věd ve skutečnosti navrhuje právě toto: že záhadný signál, nazvaný GW190521, není výsledkem události v našem vesmíru, ale ozvěnou srážky v jiném vesmíru. K ověření tohoto tvrzení vytvořili vědci dva podrobné matematické modely. Jeden simuloval běžné splynutí černých děr, zatímco druhý rekonstruoval ozvěnu téže události odrážející se v hypotetické červí díře.
Při porovnání obou scénářů se skutečnými daty zachycenými v roce 2019 byly výsledky překvapivé. Ačkoli tradiční model o něco lépe odpovídá detekované vlně, simulace červí díry je tak blízko, že ji nelze vůbec vyloučit, o čemž informoval server Arxiv.org. Čínští vědci zjistili téměř nepostřehnutelný rozdíl, který dává statistickou proveditelnost jedné z nejzajímavějších myšlenek moderní teoretické fyziky.
Původ subsekundové kosmické záhady
Klíč k celé debatě sahá do roku 2019, kdy observatoře LIGO ve Spojených státech a Virgo v Itálii zachytily gravitační vlnu, která trvala méně než desetinu sekundy. Tak krátce trvající signál okamžitě zmátl vědeckou komunitu, ale skutečná anomálie spočívala v tom, co mu chybělo: charakteristický vzestupný „cvrkot“, který prozrazuje závěrečný tanec dvou masivních objektů před jejich splynutím.
#arXiv Is GW190521 a gravitational wave echo of wormhole remnant from another universe? https://t.co/fBQc2N6eRt the Bayesian factor slightly prefers the standard BBHs merger model, but it is not significant enough to rule out the echo-for-wormhole model. pic.twitter.com/M0o3aF1had
— Francis Villatoro (@emulenews) September 14, 2025
Zpočátku nejlogičtější vysvětlení ukazovalo na srážku dvou obřích černých děr, které jsou nejčastějším zdrojem těchto kosmických vln. Absence tohoto výmluvného zvuku, který značí, jak se dráha zrychluje ke kolapsu, však naznačovala, že v zavedených modelech není něco v pořádku. Bylo to jako slyšet hrom, aniž bychom viděli blesk, který mu předchází.
Ačkoli tedy konzervativnější vysvětlení má stále mírně navrch, dveře k nové fyzice zůstaly oficiálně pootevřené. Hypotéza červích děr zůstává pravděpodobnou alternativou, takže signál GW190521 je kandidátem na první hmatatelný důkaz existence jiných vesmírů. Sami autoři studie však upozorňují, že k potvrzení takové teorie je zapotřebí ještě mnoho dalších pozorování.
Červí díry: brána do jiných vesmírů
Červí díry, známé také jako Einsteinovy-Rosenovy mosty, jsou teoretickým řešením Einsteinových rovnic obecné relativity. Navrhují existenci tunelů v časoprostoru, které by mohly spojovat různá místa ve vesmíru nebo dokonce různé vesmíry. Přestože dosud nebyl nalezen žádný přímý důkaz jejich existence, jsou červí díry již desítky let předmětem spekulací a studií jak v teoretické fyzice, tak v populární kultuře.
Myšlenka, že červí díry mohou sloužit jako vesmírné zkratky pro cestování mezi různými částmi vesmíru, je fascinující, ale představuje také řadu problémů. Otevřenou otázkou je například stabilita těchto tunelů, neboť se předpokládá, že by se mohly rychle zhroutit, pokud by je neudržovala otevřená nějaká exotická hmota s dosud neznámými vlastnostmi.
Budoucnost výzkumu gravitačních vln
Objev gravitačních vln v roce 2015 observatořemi LIGO a Virgo znamenal milník v moderní astronomii a otevřel nové okno k výzkumu vesmíru. Od té doby byly detekovány desítky případů gravitačních vln, z nichž většina pochází ze splynutí černých děr nebo neutronových hvězd. Případ GW190521 je však obzvláště zajímavý kvůli své netypické povaze.
Aby vědci tento jev lépe pochopili, plánují zlepšit citlivost detektorů gravitačních vln a vyvinout nové teoretické modely, které by neobvyklá pozorování vysvětlily. Kromě toho by budoucí vesmírné mise, jako je například gravitačně-vlnová observatoř LISA (Laser Interferometer Space Antenna), mohly poskytnout další data, která by pomohla vyřešit záhadu GW190521 a prozkoumat možnost, že červí díry jsou skutečností.
Ačkoli existence mezidimenzionálních tunelů zůstává odvážnou hypotézou, probíhající výzkum gravitačních vln a červích děr slibuje výzvu a rozšíření našeho chápání vesmíru. I když jsme ještě zdaleka nepotvrdili existenci jiných vesmírů, každý nový objev nás přibližuje k odhalení tajemství vesmíru.