Japonský tým vědců představil revoluční družici, která dokáže čistit vesmírný odpad pomocí plazmového paprsku – a to bez fyzického kontaktu. Tento elegantní a přesný systém by mohl zabránit řetězovým kolizím na oběžné dráze a zajistit udržitelnou budoucnost pro vesmírné technologie.
Z Japonska přichází návrh přímo ze science fiction na řešení jednoho z nejpalčivějších a nejtišších problémů moderní doby. Tým výzkumníků z univerzity v Tohoku navrhl družici na čištění vesmírného odpadu, která funguje bez nutnosti fyzického kontaktu, což je potenciálně převratné řešení pro nakládání s odpadem na oběžné dráze naší planety. Systém funguje tak, že se přiblíží k úlomku a vystřelí proud koncentrované plazmy, který změní jeho trajektorii a dotlačí ho k bezpečnému návratu do atmosféry, kde se rozpadne. Tato schopnost měnit trajektorii objektů ve vesmíru je pro vesmírné agentury vysokou prioritou, jak dokazuje mise NASA, jejímž cílem je vychýlit asteroid a studovat techniky planetární obrany.
Důmyslnost této konstrukce ve skutečnosti řeší jeden z nejzákladnějších fyzikálních zákonů ve vakuu: zpětný ráz. Aby se zabránilo vypuštění samotné družice opačným směrem, systém vysílá druhý plazmový paprsek stejné intenzity, ale v opačném směru. Tento kompenzační mechanismus zajišťuje stabilitu družice a umožňuje jí pracovat s milimetrovou přesností při složitých manévrech čištění oběžné dráhy.
Researchers in Japan may have found a way to tackle space explorations most pressing problems- orbital debris. The neat part is that they won't even have to physically touch it. Engineers at Tohoku University are currently testing a new propulsion system that could slow down… pic.twitter.com/IFOMNk1ri2
— Robbie Mouton (@mcgmouton57) September 28, 2025
A japonská technologie tím nekončí. Zahrnuje konfiguraci „magnetického klínu“ schopnou ztrojnásobit zpomalovací sílu působící na objekty, což výrazně zvyšuje jejich účinnost. Kromě této výhody je tu i výhoda ekonomická, protože jako pohonnou látku lze použít argon, vzácný plyn, který je mnohem levnější a hojnější než alternativy, jako je xenon, což je myšlenka, kterou sdílí i vědecký časopis Nature, který upozorňuje na snížení provozních nákladů při budoucích misích.
Orbitální skládka, která ohrožuje civilizaci
Výzva, které tato technologie čelí, je obrovská. Roj více než 130 milionů úlomků, neviditelných ze země, krouží kolem Země rychlostí až 28 000 kilometrů za hodinu. Tato vesmírná skládka představuje přímou hrozbu pro infrastrukturu, na které jsme každý den závislí, od komunikačních satelitů a systémů GPS až po samotné vesmírné stanice. Taková infrastruktura má zásadní význam v nových vesmírných závodech, kde mocnosti jako Čína soupeří o hegemonii a kde čínský hlavní plán pro vesmír zahrnuje rozvoj vlastních satelitních sítí.
Mezinárodní vědecká komunita se nejvíce obává, že náhodná srážka by mohla vyvolat tzv. Kesslerův syndrom. Tento scénář předpokládá, že jediný náraz by mohl spustit řetězovou reakci dalších srážek a vytvořit ničivý dominový efekt, který by exponenciálně znásobil množství trosek. Taková událost by mohla ochromit nízkou oběžnou dráhu Země na celé generace a odříznout nás od vesmíru a jeho základních služeb.
Budoucnost čištění vesmíru
Vývoj technologií, jako je japonské plazmové dělo, má zásadní význam pro zamezení Kesslerova syndromu a zajištění udržitelnosti vesmírných aktivit. Kromě Japonska zkoumají inovativní řešení i další státy a soukromé společnosti. Například Evropská kosmická agentura (ESA) pracuje na misi ClearSpace-1, která plánuje zachytit a odstranit kus vesmírného odpadu pomocí robotického ramene. Start této mise je naplánován na rok 2025 a představuje odlišný, avšak doplňující přístup k problému kosmického odpadu.
Úlohu mezinárodní spolupráce nelze podceňovat. Koordinace mezi kosmickými agenturami, vládami a soukromými společnostmi je nezbytná pro zavedení společných norem a protokolů pro nakládání s kosmickým odpadem. Kromě toho by rozvoj politik, které podporují konstrukci družic s ukončenou životností, jež se vyřazují z oběžné dráhy, mohl významně snížit množství nového kosmického odpadu.
Úklid vesmíru je nakonec nejen otázkou technologie, ale také globální odpovědnosti. Vzhledem k tomu, že naše závislost na vesmírných systémech stále roste, stává se zajištění bezpečnosti a udržitelnosti vesmírného prostředí naléhavou prioritou lidstva.