Tento jev byl označen za chronickou neloajalitu, což je trend, který naznačuje, že těmto mladým lidem chybí trpělivost a odhodlání. Při hlubším zkoumání však zjistíme, že důvody tohoto chování jsou složitější, než se zdá.
V předchozích generacích bylo běžné, že zaměstnanci zůstávali v zaměstnání 2-3 roky. Nedávná studie však ukazuje, že generace Z má tendenci měnit zaměstnání v průměru po 1,1 roku. Mladí lidé z generace Z uznávají přesnost těchto údajů, ale tvrdí, že jejich motivace ke změně zaměstnání není způsobena nedostatkem loajality, ale spíše hledáním možností osobního a profesního rozvoje.
Související článek
Skutečný motiv, který stojí za změnou zaměstnání u generace Z
Z průzkumu společnosti Randstad vyplývá, že 68 % mladých lidí, kteří mění zaměstnání, tak činí s úmyslem zůstat ve své roli produktivní a efektivní. Ke změně zaměstnání je nevede strach z toho, že jim práci vezme umělá inteligence, ani nespokojenost s platem, ale potřeba najít prostředí, které jim nabídne růst a smysluplnost. Změna zaměstnání je pro ně strategií k dosažení cílů osobního rozvoje.
Vzhledem k tomu, že na trhu práce mizí základní pozice, zejména v odvětvích, kde je umělá inteligence již rozšířená, stává se postup v jejich kariéře výzvou. Pro generaci Z, která se nespokojí se stabilitou bez postupu, jsou příležitosti k růstu a smysluplnosti atraktivnější než kdy jindy. Tato touha po profesním a osobním rozvoji převažuje nad potřebou stability, která byla charakteristická pro předchozí generace.
Generace Z si navíc hluboce cení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a hledá zaměstnavatele, kteří sdílejí jejich hodnoty a etiku. Společnosti, které nedokážou zajistit pracovní prostředí podporující neustálý rozvoj a osobní pohodu, tyto mladé talenty často ztrácejí. Proto je zásadní, aby organizace spíše než nálepkování generace Z jako neloajální pochopily její potřeby a přizpůsobily svou pracovní kulturu tak, aby si tyto motivované a ambiciózní pracovníky udržely.