Parazitický červ Schistosoma mansoni, sladkovodní helmint, si vyvinul důmyslnou maskovací strategii, jak nakazit své hostitele. Jeho larvy pronikají kůží těla a získávají přístup do jeho nitra, kde se vyvíjejí a rozmnožují.
Problémem je, že tento průnik je nepozorovaný, nezpůsobuje bolest ani svědění, což jí umožňuje usadit se, aniž by vzbudila podezření. Tento parazit je příčinou schistosomózy, chronického onemocnění, které postihuje stovky milionů lidí na celém světě.
Vědci však nyní odhalili přesný mechanismus, kterým tento drobný červ uniká obraně. Produkuje specifické molekuly, které potlačují určitou třídu neuronů v kůži hostitele, což je klíčový poznatek pro vývoj nových účinných léků proti bolesti.
Mechanismus potlačování bolesti parazitem
Dr. De’Broski Herbert, imunolog z Tulane University v USA, tvrdí, že identifikace molekul blokujících neurony TRPV1+ by mohla nabídnout účinnou alternativu k opioidům. Tyto smyslové neurony TRPV1+ přenášejí signály, jako je teplo, svědění nebo bodnutí, a fungují jako varování před nebezpečím.
Tyto nervové buňky hrají také důležitou roli v imunitní reakci, protože vyvolávají zánět, který by blokoval vstup larev S. mansoni. Vědci předpokládali, že helmint potlačuje tyto neurony TRPV1+, aby zvýšil své šance na úspěšné nakažení hostitele.
Studie na myších tuto hypotézu potvrdila. Skupiny byly infikovány a ostatní byly vedeny jako kontrolní, a to podle zaslepené metodiky. Test tolerance bolesti a analýza imunitní reakce v kulturách ukázaly, že S. mansoni potlačuje neurony varující před nebezpečím, přičemž infikované myši vykazovaly výrazně méně intenzivní reakci.
Tento průlomový objev tedy otevírá několik cest výzkumu. Herbert naznačuje, že identifikace molekul blokujících TRPV1+ by mohla inspirovat preventivní léčbu schistosomózy, například lokálním přípravkem. Mohl by z něj také vzniknout nový lék na neuropatickou bolest, i když to bude vyžadovat mnohem více výzkumu kvůli riziku imunosuprese.
Širší důsledky objevu
Objev toho, jak Schistosoma mansoni manipuluje s nervovým systémem hostitele, je nejen příslibem pro vývoj analgetik, ale mohl by mít také významné důsledky pro léčbu dalších onemocnění. Například neuropatická bolest, což je typ chronické bolesti způsobené poškozením nervů, by mohla mít prospěch z léčby založené na tomto mechanismu potlačování bolesti.
Kromě toho by použití molekul, které napodobují účinek parazita, mohlo snížit závislost na opioidech, které jsou často předepisovány na chronickou bolest, ale mají vysoký potenciál pro vznik závislosti a závažné vedlejší účinky. Hledání alternativ k opioidům je v moderní medicíně prioritou vzhledem k dopadům opioidové krize v mnoha částech světa.
Na druhou stranu toto zjištění také vyvolává otázky týkající se evoluce parazitů a jejich schopnosti přizpůsobit se biologickým systémům svých hostitelů. Schopnost S. mansoni potlačovat bolest a imunitní systém hostitele naznačuje úroveň evoluční sofistikovanosti, která může být běžná i u jiných parazitů, kteří dosud nebyli podrobně studováni.
V konečném důsledku by studium tohoto parazita mohlo otevřít nové cesty ve výzkumu infekčních chorob a vývoji inovativních léčebných postupů, které by využily přirozené mechanismy těchto organismů ke zlepšení lidského zdraví.