Řada soudních dokumentů ukazuje, že mezi Muskem a Zuckerbergem existoval formální návrh partnerství.
Před několika měsíci Elon Musk šokoval technologický svět pokusem o koupi společnosti OpenAI, čímž ještě více prohloubil svou známou rivalitu se Samem Altmanem. V počátcích OpenAI byl Musk významným investorem a pevně věřil v poslání společnosti vyvíjet otevřenou umělou inteligenci ve prospěch celého lidstva. Filozofické rozdíly ohledně směřování společnosti však vedly k tomu, že se Musk od ní distancoval. Přesto Musk nikdy neztratil z dohledu pokrok OpenAI a nečekaně se pokusil uzavřít spojenectví s Markem Zuckerbergem, aby společnost získal.
Elon Musk tried to enlist Meta CEO Mark Zuckerberg as part of his unsolicited $97.4 billion bid to takeover OpenAI earlier this year, according to court filings https://t.co/aHoyJD7vMR
— The Wall Street Journal (@WSJ) August 22, 2025
Musk, známý z vedení společností jako Tesla, SpaceX a X, vedl konsorcium investorů, které předložilo nevyžádanou nabídku na převzetí OpenAI ve výši 97,4 miliardy dolarů (2 biliony korun). Deklarovaným cílem bylo vrátit OpenAI k jejímu původnímu poslání, protože podle Muska se společnost odchýlila od své původní vize otevřené umělé inteligence. Tuto nabídku však nepřijal dobře Sam Altman, generální ředitel společnosti OpenAI, který na ni reagoval ironicky, když naznačil, že Musk měl koupit Twitter za 9 miliard eur (220 miliard korun), čímž narážel na cenu, kterou Musk zaplatil za X a kterou mnozí považovali za přemrštěnou.
Sam Altman nabídku nepřijal dobře
Muskova nabídka byla nejen odmítnuta, ale také vyvolala sarkastickou reakci Altmana, která zdůraznila napětí mezi oběma. Následné soudní dokumenty odhalily, že Musk a jeho nová společnost xAI oslovili Zuckerberga, aby prozkoumali možné finanční dohody nebo investice do OpenAI. Navzdory Muskovu počátečnímu zájmu však Zuckerberg ani žádný z vedoucích pracovníků společnosti Meta nepodepsali dohodu o vstupu do investiční skupiny.
Tento pokus o akvizici se odehrál v souvislosti s žalobou, kterou Musk podal na společnost OpenAI a obvinil ji z toho, že se odchýlila od svého původního neziskového poslání. Společnost OpenAI však od těchto plánů v květnu upustila a reorganizovala se na obecně prospěšnou společnost, přičemž si ponechala neziskovou strukturu jako řídicí orgán.
Strategie společnosti Meta
Meta mezitím pokračuje ve své strategii investovat miliardy eur do odvětví umělé inteligence. Společnost vyčlenila velké finanční částky na nábor specializovaných pracovníků, čímž podtrhuje své odhodlání věnovat se vývoji umělé inteligence. Ačkoli jsou rozdíly mezi Muskem a Zuckerbergem dobře známé a dokonce se zašlo tak daleko, že se uvažovalo o souboji v kleci, Musk se snažil o překvapivé spojenectví se Zuckerbergem, aby získal OpenAI. Tento pokus však ztroskotal na nezájmu Zuckerberga o Muskovu vizi.
V širším kontextu tato situace poukazuje na složitost a rivalitu v technologickém světě, kde jdou aliance a spory často ruku v ruce. Vztah mezi Muskem a Zuckerbergem je příkladem toho, jak se mohou střetávat obchodní zájmy a osobní vize, a to i mezi titány průmyslu.
