Když slunce svítí i v noci: Evropa zvažuje sbírat solární energii z vesmíru

Když slunce svítí i v noci: Evropa zvažuje sbírat solární energii z vesmíru

Zdroj obrázku: catalby / Depositphotos

Instalace solárních panelů ve vesmíru, což je zkoumaná technologie, by mohla snížit potřebu pozemní větrné a solární energie v Evropě o 80 % a přispět tak k dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050.


Výzkum zveřejněný v časopise Joule odhaduje, že do roku 2050 by vesmírná solární energie mohla snížit celkové náklady na evropskou elektrickou soustavu o 7-15 %. Tyto úspory budou záviset na vývoji pokročilých technologií navržených NASA.

Vesmírné solární panely by fungovaly podobně jako komunikační satelity. Obíhaly by kolem Země a optimálně zachycovaly sluneční paprsky. Zachycená energie by se přenášela do přijímacích stanic na Zemi ve formě mikrovln, které by se pak přeměnily na elektřinu.

Související článek

Když technologie selžou: Švédské školy se vracejí k papíru a knihám
Když technologie selžou: Švédské školy se vracejí k papíru a knihám

Švédsko po letech digitálního experimentu přehodnocuje svou cestu – výměna učebnic za tablety vedla ke zhoršení výsledků žáků. Ve světle nových dat se znovu otevírá debata o tom, jakou roli by technologie měly ve vzdělávání hrát – a zda by neměly být pouze doplňkem, nikoliv náhradou tradiční výuky.

Studie, kterou vedla King’s College London, poukazuje na to, že k realizaci vesmírné solární energie je zapotřebí značného technologického pokroku. Analyzovány byly dva návrhy NASA: inovativní systém heliostatového roje a vyspělá planární soustava.

Inovativní systém heliostatového roje je v rané fázi vývoje, ale slibuje nepřetržité zachycování sluneční energie. Na druhou stranu vyspělá planární soustava je sice jednodušší a technologicky vyspělejší, ale dokáže zachytit pouze 60 % sluneční energie, což překonává 15-30 % účinnost pozemních solárních panelů.

Výzkumníci porovnávali scénáře s kosmickou solární energií a bez ní, aby posoudili její potenciál doplnit nebo překonat ostatní obnovitelné zdroje energie v Evropě.

Podle Wei He, hlavního autora studie, tým doporučil koordinovanou strategii rozvoje, která by kombinovala obě technologie s cílem maximalizovat výkon. Tím, že se nejprve zaměříme na planární konstrukci, můžeme demonstrovat a zdokonalovat technologie kosmické solární energie a zároveň urychlit výzkum a vývoj konstrukcí s kontinuálnější výrobou energie.

Rozsáhlé využívání obnovitelných zdrojů energie má zásadní význam pro dosažení nulových čistých emisí do roku 2050, ale existují značné problémy, pokud jde o potřebné investice a tempo technologických inovací, připomněla King’s College.

Studie zdůrazňuje, že pro pokrok v oblasti vesmírné solární energie je třeba ve velkém měřítku testovat bezdrátový přenos a vyvinout technologie pro robotickou montáž zařízení na oběžné dráze. Wei He rovněž upozornil na důležitost zkoumání potenciálních rizik vesmírné solární energie, jako jsou úlomky na oběžné dráze a degradace systému, a způsobů jejich minimalizace.

Zdroje článku

kcl.ac.uk
#