Výrobci tvrdí, že vlastníte práva k hardwaru, ale nemáte kontrolu nad softwarem.
Do vydání Nintenda Switch 2, nástupce hybridního systému Big N, zbývají necelé dva týdny. Po týdnech informací a testování zaměřených na poznávání předností konzole se čekání chýlí ke konci, protože ve čtvrtek 5. června si všichni, kdo si systém předobjednali, budou moci vychutnat Mario Kart World a další launchové tituly. Nintendo se však opět dostalo do centra pozornosti kvůli možnosti, která uživatele děsí: možnosti legálně si konzoli bricknout.
Jak upozornil Ars Technica, japonská firma aktualizovala svou EULA (uživatelskou smlouvu), která jí umožňuje trvale deaktivovat jakoukoli konzoli Switch, která se dopustí hackerských nebo pirátských přestupků. Nejde o ojedinělou záležitost, protože podobné klauzule mají ve svých smlouvách i společnosti Sony a Microsoft, které tak mají možnost částečně nebo úplně deaktivovat své konzole v případě neoprávněného používání. Tato situace však vedla několik organizací na ochranu práv spotřebitelů k tomu, aby upozornily, proč se jedná o zneužívající praktiku.
Krádeže konzolí představují výjimku
Jak uvádí původní publikace, není příliš běžné, aby společnosti tohoto zákonného práva využívaly. A i když mohou, obvykle toto omezení omezují na používání online, a proto uživatelé nadále používají své systémy offline. Ostatně sama společnost Microsoft v minulosti uvedla, že její konzole pozastavené v rámci služby Xbox Live nadále fungují offline. Stejně jako v případě mobilních telefonů se však situace mění v případě odcizených konzolí, neboť jsou zdokumentovány příklady, kdy po vzdálené deaktivaci zůstala zlodějům nebo kupcům z druhé ruky nepoužitelná zařízení.
Uživatelé tedy vlastní hardware, ale nevlastní software, protože ten je předmětem licence. Porušení této legislativy proto umožňuje společnosti zrušit její používání, a tím proměnit jakoukoli konzoli v nepoužitelný blok. Přestože se jedná o populární opatření, takové právní doložky nebyly u soudů široce přijaty. Odborníci se totiž domnívají, že by s největší pravděpodobností obstály při soudním přezkumu, jak se k tomu opakovaně vyjádřily některé organizace na ochranu práv spotřebitelů.
Například EFF tuto praxi nejen kritizovala, ale tvrdila, že omezuje základní vlastnická práva. Odvolávala se na aspekty, jako je úprava nebo oprava zařízení, které jsou v technologickém odvětví velmi časté. Skutečným účelem těchto doložek je v podstatě odradit od technik, jako je jailbreaking, protože společnosti je obvykle nepoužívají v masovém měřítku. Strach z reakce veřejnosti na zneužití těchto praktik totiž mohl společnosti odradit od častého uplatňování této pravomoci. I tak, pokud se domnívají, že jste software upravili, a rozhodnou se zakročit, vaše konzole se pravděpodobně stane drahým těžítkem.
Dopad na spotřebitele a debata o digitálních právech
Možnost společností na dálku deaktivovat konzole vyvolala širší debatu o digitálních právech spotřebitelů. Mnozí argumentují, že uživatelé si sice kupují hardware, ale omezení softwaru je výrazně omezují v tom, co mohou se svým zařízením dělat. To vyvolává otázky o rovnováze mezi ochranou autorských práv a právy spotřebitelů.
Problém navíc dále komplikuje rostoucí trend předplacených služeb a hraní v cloudu. Tyto obchodní modely jsou do značné míry závislé na připojení k internetu a přístupu ke vzdáleným serverům, což znamená, že uživatelé mají nad svými herními zážitky ještě menší kontrolu. Společnosti mohou obsah upravovat nebo odstraňovat podle svého uvážení, což může spotřebitelům ponechat menší možnost volby.
Debata o digitálních právech a kontrole softwaru na herních konzolích je nakonec odrazem širšího problému v technologickém průmyslu. S dalším vývojem technologií budeme pravděpodobně svědky dalších diskusí o tom, jak vyvážit zájmy společností a práva spotřebitelů.