Senát dnes schválil návrh zahraničních armádních misí, který snižuje maximální počet českých vojáků na východním křídle NATO z 2 000 na 1 600. Jde o pokles o 400 mužů, který má platit pro roky 2027 a 2028. Rozhodnutí přichází v době, kdy většina spojenců naopak posiluje přítomnost v Pobaltí a Polsku kvůli ruské agresi vůči Ukrajině.
Ministr obrany Jaromír Zůna, generálporučík ve výslužbě nominovaný za SPD, pokles zdůvodnil úsporami a tím, že armáda dlouhodobě nevyužívá celý povolený limit.
Pokud jde o odstrašení, náš celkový podíl se zvyšuje,
reagoval na kritiku s tím, že Česko naopak zvýší počet vojáků vyčleněných do sil NATO.
V květnu letošního roku bylo na Slovensku, v Polsku, Litvě a Lotyšsku nasazeno celkem 427 českých vojáků. Návrh nadále počítá s možným vysláním také do Estonska, Maďarska, Rumunska, Bulharska a nově i Finska. Konkrétní zapojení bude záviset na aktuálních potřebách aliance.
Senátor kritizuje oslabení odstrašení
Předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer se nad snížením pozastavil s ohledem na politiku odstrašení, která má zamezit případné agresi. Vadilo mu také, že v aktuálním návrhu chybí označení Ruska jakožto agresora a Ukrajiny jako oběti.
Fischer se ministra ptal, kdy jako šéf resortu obrany navštíví Ukrajinu. Zůna s poukazem na jiné cesty neodpověděl přímo. „Kontakt s ukrajinskou stranou je na programu jednání ministrů obran států EU a NATO,“ uvedl pouze.
Návrh armádních misí musí ještě schválit Poslanecká sněmovna. Zatím ho podpořil její výbor pro obranu.
Celkový počet vojáků v zahraničí klesá
Loni mohlo v cizině podle plánu armádních misí sloužit celkem až 2 666 českých vojáků, letos až 2 571. Příští rok by to mohlo být 2 091 vojáků, o rok později 2 066. Náklady na zahraniční operace včetně projektů rychlého dopadu vyčíslila vláda na maximálně 2,542 miliardy korun v roce 2027 a 2,437 miliardy korun v roce 2028. Pro srovnání: náklady na loňské a letošní vyslání vojáků do zahraničních operací byly bývalou vládou vyčísleny na celkem 4,3 miliardy korun.
Zvýšit se má naopak ze 40 na 60 počet vojáků zapojených do výcviku ukrajinských bojovníků v zemích mimo EU. V EU zůstává limit na 100. V Česku bude moci být na výcviku nejvýše 100 ukrajinských bojovníků, zatímco dosud jich mohlo být až 800. Vláda to zdůvodnila klesající potřebou. Loni bylo v Česku vycvičeno 564 ukrajinských vojáků. Z 20 na 30 se má zvednout počet vojáků k ochraně diplomatického zastoupení na Ukrajině.
Kde ještě armáda mění stavy
Z 50 na 25 přespříští rok klesne počet vojáků v misi KFOR v Kosovu, kde příští rok ukončí své působení čeští vojenští policisté. Podobně ze 200 na 15 klesne v roce 2028 počet českých vojáků v Bosně a Hercegovině v misi EUFOR Althea, do níž byla do loňska vyčleněna také záložní rota jako součást spojeneckých rezervních sil.
Z 20 na polovinu se má snížit i počet českých vojáků v misi NATO v Iráku a v Kuvajtu. Naopak zastoupení vojenských instruktorů z ČR v Mauretánii a v Keni se má zvýšit v obou zemích shodně z 30 na 50. V ostatních misích se maximální počet nezměnil.
Návrh má stejně jako v uplynulých dvou letech umožnit působení až 2 000 vojáků členských států NATO v Česku. Odhadované náklady na posílení obrany východní hranice NATO činí 2,77 miliardy korun. Náklady spojené s výcvikem ukrajinských vojáků v ČR vyčíslilo ministerstvo na 275 milionů korun.