Válečná ekonomika není to, co by Rusko mohlo vytáhnout z krize, naopak by mohla být důvodem, proč se země propadá do stále větších problémů. Do jaké míry může Rusko obětovat civilní ekonomiku, aby udrželo válku? Zdá se, že narazilo na svůj strop.
Právě otázku míry stále se rozšiřující válečné ekonomiky otevřel moskevský starosta Sergej Sobjanin. Varoval před převedením celé civilní ekonomiky na válečnou a neskrýval, že narůstá trend, v němž civilní ekonomiku začíná ta válečná doslova válcovat. Jenže právě civilní ekonomika válečnou mašinerii udržuje.
Sobjanin se tak překvapivě postavil proti Kremlu, přestože média upozorňují, že není disidentem a jeho slova nelze brát jako odpor vůči válce samotné.
Starosta Moskvy pouze odmítá využívání všech dostupných ekonomických zdrojů pro válku. Uvedl to 5. srpna v rozhovoru s generálním ředitelem agentury TASS Andrejem Kondrašovem.
Moderní ekonomika má podle něj specifickou strukturu.
Pokud neexistuje mírová ekonomika sama o sobě, nebudou žádné daně, žádný příjem pro obyvatelstvo… A zabít život, zabít normální ekonomiku znamená zabít samotnou zemi.
Podkopat ekonomiku státu a životní úroveň obyvatel znamená konec zdrojů pro válečnou ekonomiku.
Kreml chce pravý opak
Starosta Moskvy se takto vyjádřil poté, co se ve Státní dumě začaly ozývat výzvy k plnému přechodu na válečnou ekonomiku, s tím, že včera bylo pozdě. Je to typické ruské válečné myšlení. Pokud Moskva nedosahuje svých cílů, měla by více podřídit svůj život válce. Jenže Sobjanin v tom vidí zásadní chybu a Rusko se dle něj již blíží bodu, kdy válečná ekonomika poškozuje tu civilní.
Rusko rozšiřuje výrobu zbraní, vojenské platy a kompenzační platby za zraněné a mrtvé zvyšují příjmy v domácnostech.
Paradoxně tak válka ekonomicky pomáhá chudším částem Ruska, které si díky finančním náhradám za mrtvé či zraněné vojáky může dovolit do té doby nevídaný ekonomický rozvoj. I to je ale cesta ke kolapsu, mrtvých vojáků přibývá.
Prognózy růstu HDP celého Ruska se podle některých odhadů blíží nule a stagnaci. Vladimir Putin to samozřejmě ví, protože plánoval pro letošní rok výdaje na válku snížit. Opak je však pravdou.
Vojenské náklady stoupají
Vojenské výdaje jsou velmi vysoké, v prvním čtvrtletí činily asi 71 miliard dolarů, což je o 30 % více než v roce předchozím, a odpovídá to asi 46 % federálních výdajů.
Otázkou tedy je, zda Rusko dokáže nadále válečný konflikt financovat, aniž by se postupně dostávalo do ekonomických i politických problémů.