Tisíce uživatelů sociálních médií již několik týdnů oslavují to, co považují za revoluční průlom v boji proti znečištění plasty, ale vědecká realita vyzývá k opatrnosti.
Hlavním hrdinou tohoto příběhu je Julian Brown, 21letý mladík z metropolitní oblasti Atlanty, který svůj prototyp pokřtil „Plastoline“. Podle videí, která zveřejňuje, by toto zařízení, pyrolýzní reaktor s mikrovlnným ohřevem poháněný solárními panely, dokázalo z plastového odpadu vyrábět benzín, naftu a letecký parafín. Viralita jeho obsahu mu umožnila získat prostřednictvím crowdfundingových kampaní téměř 30 000 dolarů (735 000 Kč).
Příliš mnoho nezodpovězených otázek
Brown uvedl, že vzorky jeho paliva byly analyzovány v laboratořích ASAP, ale úplné zprávy zatím nebyly zveřejněny. Bez těchto dokumentů není možné posoudit skutečnou kvalitu produktu, jeho energetickou výtěžnost ani emise, které při procesu vznikají.
Videozáznamy reaktoru, který jeho tvůrce nazývá „Solar Continuous Microwave Pyrolysis Reactor“, ukazují často přerušovaný provoz a neobsahují nezávislá měření teploty, tlaku a energetické bilance. V jedné ze svých publikací Brown drží nádobu s tmavou kapalinou, kterou prezentuje jako olej, a píše: „První zkušební provoz reaktoru SCMW – Děkujeme, lidstvo! Díky tomuto vynálezu změníme svět“. Chemické složení této kapaliny dosud nebylo potvrzeno žádnou třetí stranou.
Pyrolýza probíhá v laboratoři již desítky let.
Ačkoli internetový narativ prezentuje projekt jako převratnou inovaci, odborníci upozorňují, že přeměna plastů na kapalné uhlovodíky není ničím novým. Pyrolýza – termochemický proces, který spočívá v zahřívání materiálů bez přítomnosti kyslíku za účelem rozpadu jejich molekulárních řetězců – se studuje a používá v různých zemích světa již desítky let.
Odborníci na ověřování faktů z Lead Stories, amerického média zaměřeného na boj proti dezinformacím, upozorňují, že Brown tuto techniku nevynalezl: jako zdroj tepla používá mikrovlnné magnetrony v kombinaci se sluneční energií, což je varianta, která již byla ve vědecké literatuře zkoumána. Přehledová studie v časopise Energy Conversion and Management informovala o široké škále výzkumů pyrolýzy plastového odpadu již v roce 2016, tedy několik let předtím, než Brown v roce 2023 zaregistroval svou společnost Naturejab.
Viralita nerovná se životaschopnost
Projekt Juliana Browna se prozatím opírá o silný vizuální příběh a nadšení komunity, která jeho vývoj financovala. Chybí mu však opora v ověřitelných údajích a podpora vědecké komunity. Vzhledem k tomu, že nakládání s plastovým odpadem zůstává jednou z největších výzev v oblasti životního prostředí, je třeba opatrně vyčkat na nezávislá hodnocení, než bude možné předpokládat, že tato iniciativa představuje skutečnou alternativu řešení problému.