Čína v následujících hodinách přivítá ruského prezidenta Vladimira Putina. Sotva odjela americká delegace, na půdu Číny oficiálně přilétá další světový hráč. Ruský prezident dorazí na dvoudenní návštěvu již 19. května 2026.
Na programu jednání mezi ruským a čínským prezidentem budou nejen vztahy mezi oběma zeměmi, ale budou diskutovat o bezpečnostní situaci ve světě. Klíčové bezpečnostní mezinárodní otázky budou možná ještě palčivější než ty ekonomické.
Očekává se, že Čína na nátlak Západu bude projednávat konflikt na Ukrajině i na Blízkém východě.
Dobré vztahy a 40 dokumentů k podpisu
Jak napsal deník radiosvoboda.org, v Číně čeká ruského prezidenta mnoho práce. Poradce Kremlu Jurij Ušakov 18. května prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou se „aktivně rozvíjejí a dosáhly nebývale vysoké úrovně“. Podle něj se během Putinovy návštěvy Číny plánuje podepsat asi 40 dokumentů o spolupráci.
Půjde již o 25. Putinovu návštěvu v Číně a očekává se hlavně užší spolupráce v oblasti energetiky. Zcela určitě mezi oběma zeměmi proběhne čilejší obchod než mezi USA a Čínou, projednávat se bude například stavba plynovodu Sila ze Sibiře do Číny. V ruské delegaci bude přítomno mnoho špičkových úředníků a obchodních magnátů, včetně Peskova, Lavrova, Manturova a Novaka, spolu s miliardářskými oligarchy a energetickými magnáty jako Sečin, Miller, Timčenko a Deripaska.
Zatlačí na Rusko ohledně Ukrajiny?
Téma války na Ukrajině patří mezi nejočekávanější. Jak naznačil už i americký prezident při své tamní návštěvě, bylo by vhodné, kdyby Čína v rámci svých možností mohla ovlivnit i vývoj války na Ukrajině. Donald Trump se vyjádřil těsně po zesílených útocích na Ukrajinu v prvních hodinách své návštěvy v Číně.
Až do včerejšího večera to vypadalo dobře, ale Ukrajinci včera večer utrpěli velkou ránu,
Dodal také, že právě to může poškozovat nadějná jednání o případném ukončení války. S jasným stanoviskem se však americký prezident domů nevrátil.
Jednání s ruským prezidentem v Číně začnou již dnes po uvítacím ceremoniálu.
Zítra jsou na programu bližší jednání „u čaje“.
Čína si jako hostitelská země buduje novou image
Několik významných státních návštěv v krátké době není náhodnými akcemi, jak upozorňuje Reuters.com, mírní tak naděje ohledně řešení válečných konfliktů. K těm se Čína staví spíše vlažně a jen čistě z vlastního ekonomického hlediska. Zásadní průlom tak neočekáváme.
V této situaci se spíše snaží upevnit svoji světovou pozici a dát najevo vzestupné tendence jako ekonomické a technologické mocnosti. Pevné obchody pak také lehce snižují třecí plochy v ostatních politických otázkách. Z hlediska vztahů s Ruskem je to potom signál, že čínská diplomacie je konzistentní a navzdory tlaku Západu se nevzdává ekonomické a strategické spolupráce s Ruskem. Čína je také největším odběratelem ruské ropy.
Je nerealistické očekávat, že Si Ťin-pching bude na Putina tlačit, aby ukončil válku na Ukrajině. Si Ťin-pching na Putina nemá takový vliv a Číňané každopádně chápou, jak by porážka Ruska na Ukrajině oslabila Putinovo politické postavení,
řekl Ian Storey, hlavní vědecký pracovník singapurského institutu ISEAS-Yusof Ishak.
Nadále ale Čína tvrdí, že neposkytla a neposkytne žádné smrtící zbraně do ukrajinsko-ruského konfliktu a přísně kontroluje vývoz zboží dvojího užití.
Tvrzení o zbraních může být sporné
To je však stále předmětem spekulací. Zejména estonské tajné služby uvedly, že Čína pomáhá Rusku s výrobou vojenských dronů dodávkami klíčových západních komponentů. Podle jejich zprávy Rusko dostává z Číny asi 80 procent těchto komponentů, což rozhodně není zanedbatelné množství. Agentura Bloomberg dokonce uvádí, že by mohlo jít až o 90 procent dovozu schválených technologií, což nemalou měrou konflikt prodlužuje.