Nový diplomatický nástroj Trumpovy administrativy zavazuje americké konzulární úředníky, aby odmítli vydat vízum každému, kdo přizná, že se bojí režimu své země. Instrukce obsažená v telegramu, který ministerstvo zahraničí tento týden rozeslalo velvyslanectvím a konzulátům, staví žadatele z celého světa – a zejména Kubánce – před neřešitelné dilema: buď lhát, což povede k trvalému zákazu vstupu na území USA, nebo říci pravdu a dočkat se zamítnutí dokladu.
Past v podobě dvou otázek
Během konzulárního pohovoru musí žadatelé o jakoukoli kategorii neimigračních víz – ať už jde o turisty, pracovníky nebo studenty – odpovědět „ne“ na dvě konkrétní otázky: „Byl jste v zemi své státní příslušnosti nebo posledního trvalého bydliště pronásledován nebo zneužíván?“ a „Obáváte se poškození nebo zneužití po návratu do země své státní příslušnosti nebo trvalého bydliště?“. Pokud je odpověď na některou z těchto otázek kladná, musí úředník okamžitě přerušit proces udělování víz, uvádí se v dokumentu.
Jak deník Washington Post, který s touto zprávou přišel v úterý, tak CNN, která ji ve středu ověřila díky přístupu ke kabelovému telegramu i ke zdroji z Bílého domu, reprodukovaly instrukce doslovně:
Konzulární úředníci by měli zabránit žadatelům o vízum ve zneužívání imigračního systému, kteří zkreslují účel své cesty, včetně těch, kteří se pokoušejí získat neimigrační vízum za účelem žádosti o azyl po příjezdu do Spojených států.
Reakce na soudní odpor proti zákazu udělování azylu
Toto opatření není náhodné. Krátce poté, co se stal prezidentem, Donald Trump zmrazil žádosti o azyl s odůvodněním, že přes mexickou hranici probíhá „invaze“. Minulý týden však federální soud prohlásil zmrazení za nezákonné a připomněl, že imigrační zákon zaručuje právo žádat o azyl na hranicích a že prezident nemá pravomoc jej zrušit.
Jelikož byla azylová cesta soudně znovu otevřena, administrativa hledala alternativní zkratku – zabránit těm, kteří by mohli využít mezinárodní ochrany, v příjezdu do země, neboť odůvodněný strach z vlády země původu je předpokladem pro její získání.
Washington toto opatření obhajuje, nevládní organizace ho označují za zničující
Mluvčí ministerstva zahraničí zdůvodnil směrnici pro CNN poukazem na to, že „konzulární úředníci jsou první linií obrany národní bezpečnosti USA a ministerstvo zahraničí využívá všechny dostupné nástroje a zdroje, aby určilo, zda každý žadatel o vízum splňuje podmínky zákona“.
V podobné reakci pro Washington Post totéž ministerstvo dodalo:
Jak ministr Rubio opakovaně objasnil, americké vízum je výsada, nikoli právo. Osoby, které nemají v úmyslu dodržovat naše zákony, včetně povinnosti opustit Spojené státy před koncem povolené doby pobytu, by neměly o vízum žádat.
Na druhé straně humanitární organizace a odborníci na migraci varují před ničivým dopadem. Jeremy Konyndyk, prezident organizace Refugees International, pro deník Washington Post odsoudil, že se administrativa „systematicky snaží zničit veškeré prostředky, kterými může pronásledovaná osoba hledat ochranu a bezpečí ve Spojených státech“.
Aktivista zdůraznil, že směrnice znamená „úplné opuštění jakéhokoli předstírání, že Spojeným státům záleží na ochraně před pronásledováním. Někdo je výslovně dotázán: „Jste ve své zemi pronásledován?“ A pokud odpoví ‚ano‚, oficiální odpověď americké vlády zní: Dobře, zůstaňte tam„.
Pro ilustraci historického rozměru toho, co je v sázce, Konyndyk připomněl, že kdyby takové pravidlo existovalo před desítkami let, Íránci v 70. letech, sovětští disidenti během studené války a němečtí Židé ve 30. letech by byli před branami Spojených států odmítnuti.
Camille Macklerová, odbornice na imigrační politiku, upozornila CNN, že nová směrnice „postaví lidi do opravdu špatné a hrozné situace, kdy budou muset učinit rozhodnutí, které v konečném důsledku ovlivní jejich bezpečnost a bezpečnost jejich rodin“.
Čísla v imigračním kolapsu
Tato zpráva přichází v době, kdy jsou legální imigrační kanály již na historickém minimu. Analýza, kterou tento týden zveřejnil Cato Institute, ukazuje, že počet žádostí o azyl podaných každý měsíc na hranicích prudce klesl z téměř 40 000 v prosinci 2024 na pouhých 26 v únoru 2025, což představuje pokles o 99 %. Udělení tzv. zelené karty, povolení k trvalému pobytu v USA, se za poslední rok propadlo o 99,8 %, zatímco žádostí o sloučení rodiny je o 20 % méně.