Donald Trump uvedl do rozpaků nejen japonskou premiérku Sanae Takaichi, ale celé Japonsko. Přirovnal válku v Iránu útoku na Pearl Harbor
Americký prezident tuto nemístnou poznámku učinil v narážce přímo ve chvíli, kdy po jeho pravici seděla japonská premiérka Sanae Takaichi. Tohle mělo být ospravedlní útoku na Irán. V Bílém domě se zástupci obou zemí sešli nad jednáním pomoci s otevřením Hormuzského průlivu, který Írán uzavřel v odvetě na americko-izraelské útoky. Japonská premiérka se poté vyjádřila, Trumpa informovala o tom, jakou podporu by Japonsko mohlo poskytnout v rámci svých zákonů. Uzavření tohoto průlivu v současnosti vede k prudkému vzrůstu cen ropy.
Japonsko se dostatečně omluvilo
Stín Pearl Harboru visí nad Japonskem dodnes a vysocí političtí představitelé se kolem tohoto historického tématu pohybují dosti opatrně. Rozhodně to není téma vhodné k vtipkování. Premiérka Takaichi sama nedávno naznačila, že navštíví kontroverzní tokijskou svatyni Jasukuni, kde jsou mezi 2,5 miliony padlých uctíváni japonští váleční zločinci.
Ve čtvrtek 19. března, když se prezidenta japonský reportér zeptal, proč před útokem USA na Írán neřekl spojencům v Evropě a Asii, Trump na obhajobu svého rozhodnutí odpověděl:
„Kdo ví o překvapení lépe než Japonsko? Proč jste mi neřekli o Pearl Harboru?“
Japonská ministryně reagovala mírně, ale viditelně
Média si všímají, že japonská premiérka danou poznámku zaregistrovala a mírně na ni očima zareagovala. Lehce se poté podívala na své poradce sedící opodál. Diplomaticky danou věc přešla.
Liberálně orientované noviny Asahi v sobotním úvodníku uvedly, že Trumpovy komentáře „by neměly být přehlíženy“. Ozývají se tak hlasy, že premiérka se měla ohradit.
„Pronášet takovou poznámku za účelem ospravedlnění zákeřného útoku a chlubit se jeho výsledkem je nesmysl, který ignoruje ponaučení z historie,“
uváděl japonský tisk. Na sítích i v mediálním éteru se tak vznáší dilema, jestli šlo o Trumpovu neohrabanost, nebo cílený hrubý útok na japonskou politickou špičku při návštěvě v Bílém domě. Komentáře novinářů se pak kloní i k tomu, že americký prezident již není tím, kdo by měl mít zdravý americký rozum.
Kolují také zvěsti, jak tvrdí apnews, že mohlo jí to cílenou otázku, aby americký prezident tímto podivným způsobem navždy ukončil ve vzduchu visící otázku celého světa.
Vzájemná vojenská závislost
Do sporu se ale obě strany nedostaly. Amerika má v Japonsku na 50 000 vojáků a řadu technologických zbraní. Japonsko zase spoléhá na americký jaderný deštník, které je chrání před sousedními zeměmi s jadernými zbraněmi.
Vzpomíná se na mnohem lepší vztahy s předchozími prezidenty. Například Barack Obama a Šinzó Abe v roce 2016 společně vzdali hold u Arizonského památníku v Pearl Harboru a v Hirošimském parku míru.
Proč Pearl Harbor?
V průběhu druhé světové války 7. prosince 1941 Japonsko provedlo překvapivý útok na americkou námořní základnu Pearl Harbor na Havaji, při kterém zahynulo více než 2 335 amerických vojáků a 68 civilistů. Země tak oficiálně vyhlásila válku USA.