Obchodní válku, která nám zanechala v paměti obrázky, jako je fotografie Donalda Trumpa s tabulkou „vzájemných cel“ nebo situace, kdy i tučňáci budou muset platit za to, že tam umístili své výrobky. Samozřejmě za předpokladu, že tučňáci uměli navrhovat, vyvíjet, vyrábět a prodávat výrobky.
Kromě vlastních přístupů Pepína Tre je jisté, že se již téměř rok přetahujeme o přízeň mezi Spojenými státy a Čínou. V říjnu se Donald Trump a Si Ťin-pching setkali, aby se pokusili zmírnit napětí. Je to jen další kapitola roku, který nám zanechal ty nejbizarnější kapitoly, v nichž například Čína podvádí sama sebe, nově definuje původ výrobků, klasifikuje je podle místa výroby, a nikoli podle místa vývoje nebo balení, a tím zpřístupňuje vstup čipů, aniž by zrušila omezení pro jiné typy výrobků.
Zdá se, že poslední kapitolu tohoto příběhu píše společnost BYD. Tato čínská společnost neprodává v USA automobily. A to, co již před nástupem Donalda Trumpa schválil Joe Biden, tedy zákazy prodeje všech automobilů s čínským softwarem či hardwarem, asijské společnosti zřejmě také neusnadní situaci.
The EV crown is shifting: While Tesla is hitting the brakes, BYD is zooming past. 🚗💨
Byd Beats Tesla in Europe,Uk and China in sales and market share..while Tesla still leads in USA.
Global Summary: #Tesla's worldwide sales fell 8.6% in 2025, while #BYD grew to 2.25 million… pic.twitter.com/PhL5bIUzha
— INDO GLOBAL DESK (@INDOGLOBALDESK) February 26, 2026
Navzdory tomu BYD učinila nelehké rozhodnutí: zažalovat Spojené státy. Domnívá se totiž, že cla, která platí, nejsou legální. Pochybují o tom, že předpisy, které Donald Trump používá, umožňují cla uvalit. A proto požadují, aby jim byly všechny peníze zaplacené od dubna vráceny.
Ale jaké peníze?
Mnohem více než o automobily… ale s ohledem na automobily
Jak už jsme vám řekli, asijská společnost je mnohem víc než jen výrobce automobilů. Ve skutečnosti, a to je součástí jejího tajemství, BYD nezačala jako obyčejný výrobce automobilů.
Kromě automobilů vyrábí BYD také baterie a tepelná čerpadla. Vertikální integrace je součástí jejího tajemství úspory nákladů. Tento vývoj a otevření nových obzorů vedly k vytvoření její automobilové divize. Ale také autobusů a nákladních automobilů. Když totiž společnost BYD přišla do Evropy, prodávala na našem kontinentu již řadu let své autobusy. A stejně je tomu i ve Spojených státech. Neprodává sice osobní automobily, ale prodává autobusy, nákladní automobily a baterie.
Podle agentury Reuters pracuje ve Spojených státech v severoamerické divizi společnosti BYD 750 zaměstnanců. Žalobu k americkému soudu pro mezinárodní obchod podaly až čtyři dceřiné společnosti BYD, z nichž pocházejí autobusy, nákladní automobily, baterie a systémy obnovitelné energie BYD.
Argumentují tím, že „text IEEPA (International Emergency Economic Powers Act, na němž byla založena politika „recipročních cel“) nepoužívá slovo „tarif“ ani žádný termín ekvivalentního významu„.
Od chvíle, kdy Donald Trump oznámil cla, která se chystá uvalit prakticky na všechny, se objevují pochybnosti o legálnosti či nelegálnosti těchto cel. Americká vláda oprášila zákon o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích, aby mohla cla prosadit, tedy předpis z dob studené války. Pochybnosti o tom, zda by toto pravidlo mělo či nemělo projít Kongresem, však byly na stole od prvního dne. Dokonce i Senát hlasoval proti clům na některé země, ale usnesení je čistě kosmetické.
Nyní společnost BYD tvrdí, že nikde v zákoně není uvedeno, že by bylo možné uvalit cla na výrobky ze zahraničí. Tuto teorii podporuje několik dalších společností, které v posledních měsících rovněž podaly vlastní žaloby ve stejném smyslu, například Toyota, Costco a Prada, jak uvádí CarNewsChina.
Rozhodnutí soudu, který má žalobu na starosti, je klíčové, protože pokud rozhodne ve prospěch společností, Spojené státy by musely vrátit všechny peníze vybrané od dubna. Zároveň by však otevřelo dveře k tomu, aby se výrobky vyvážely bez uplatnění těchto zvláštních cel; musely by prostě dodržovat cla, která platila již před dubnem 2025.
Jinými slovy, v sázce nejsou jen peníze, o které BYD možná přišla za výrobky, které tam prodala. V sázce je také vstup na trh, který je při současných clech téměř nemožný. Kanada navíc otevřela dveře čínským elektromobilům a společnost Geely se nechala slyšet, že hodlá své čínské vozy prodávat i ve Spojených státech. Stejně jako v případě BYD je velkou otázkou, jak to hodlají udělat do konce desetiletí s omezeními, která v současnosti platí.
Na tuto otázku ani BYD, ani Geely neposkytly odpověď.
Celosvětový kontext cel
Obchodní válka mezi USA a Čínou má významný dopad na světovou ekonomiku. Cla uvalená oběma zeměmi ovlivnila nejen čínské a americké společnosti, ale i ostatní ekonomiky, které jsou na obchodu s těmito giganty závislé. Světová obchodní organizace (WTO) varovala před možnými důsledky dlouhodobé obchodní války, která by mohla zpomalit globální hospodářský růst.
V této souvislosti se společnosti snaží přizpůsobit stále nejistějšímu obchodnímu prostředí. Některé se rozhodly diverzifikovat své dodavatelské řetězce, zatímco jiné zkoumají nové trhy, aby zmírnily dopad cel. Nejistota však přetrvává a soudní rozhodnutí, jako je to, kterému čelí společnost BYD, může mít dalekosáhlé důsledky pro mezinárodní obchod.