Před několika týdny se sešli čínští vědci a instituce, aby na fóru vědců v Tengchongu představili zprávu Tech Predictions and Future Visions 2049. Tam byl 6. prosince pod vedením Jang Ju-jü-janga, akademika a bývalého rektora Fudanu, světu představen dokument, který je rozdělen na dvě části: na jedné straně deset technologických vizí (možných schopností), na druhé deset „snímků“ zaměřených na budoucnost. Záměr? Analyzovat obě oblasti a jejich možnosti.
K tomu jsou připojeny tři úvahy, které učinily o budoucnosti jak Číny konkrétně, tak světa obecně za 24 let. V první řadě musí být prioritou přijetí inteligentní společnosti, přičemž je třeba mít na paměti snahu o technologie zaměřené na člověka. Kromě toho také zdůraznili, že uplatňování systémového myšlení založeného na otevřené spolupráci mezi aktéry je jednou z nejdůležitějších součástí.
Jaký je však skutečný rozsah této vize pro Čínu? Zjednodušeně řečeno, zpráva je prezentována jako první pokus o formulaci systematické a dlouhodobé vize, nikoli jako uzavřené oficiální stanovisko. Jako taková vybízí k dalšímu zkoumání různých cest s mezinárodním přispěním. Hlavní myšlenkou je tedy představit si „dobrý život“ v roce 2049, aniž by se vyhýbala růstu vyspělých technologií. Obecná umělá inteligence je tedy zmíněna přímo, stejně jako další podobné cesty, ale zachází s nimi jako s pravděpodobnými trajektoriemi v rámci oblouku pokroku.
For those of you who engaged with yesterday’s thread, “What Chinese scientists think the world could look like by 2049,” I’ve now posted a much more complete version on Substack. The thread focused on the ten technology visions; this write-up covers the full report, including the… pic.twitter.com/P41sVCrtAs
— Rui Ma (@ruima) December 17, 2025
Obecný tón mezitím obsahuje jen málo explicitního odporu vůči kontroverzním technologiím, jako je pokročilá editace genů, rozhraní mezi mozkem a strojem nebo zmíněná obecná umělá inteligence: debata se nevede o tom, zda se zkoumá, ale o tom, jak se zodpovědně řídí a integruje. Rizika se podle názoru čínských odborníků jeví jako otázky účelu a záměru: lidských hodnot, soukromí, důstojnosti a začlenění. S tím podle nich souvisí skutečné nebezpečí prohlubování rozdílů nebo dehumanizace, protože v centru pozornosti by vždy mělo být „dobro celého systému“.
Dokument je rozdělen do 10 vizí
Odborníci, kteří se sešli, aby diskutovali o budoucnosti Číny a lidstva, se tedy rozhodli, že nejvhodnější bude rozdělit jejich úvahy do 10 vizí. V nich se zabývají aspekty, jako jsou roboti, létající auta a další technologické vymoženosti, které jsou v současné době blíže oblasti experimentů než aby se staly realitou.
Ve vizi 1 například vidí obecnou umělou inteligenci a superinteligenci jako budoucí technologické odvětví, které bude živit symbiózu člověk-stroj s obousměrnými rozhraními mozek-stroj. Věří tedy, že v roce 2030 začneme vidět prototypy využívající obecnou umělou inteligenci a v roce 2049 se totéž stane se superinteligencí.
V případě vize 2 se Čína zaměřila na využití robotů jako všudypřítomných asistentů. Podle jejich odhadů o nich bude do roku 2035 uvažovat 30 % domácností, a pokud se odvětví bude řídit jejich očekáváním, v roce 2049 budou nejlepší modely stát 350 až 600 eur (8 600 – 14 800 Kč). Vize 3 je zase jednou z nejkomplexnějších: létající auta a provoz vzduch-země koordinovaný umělou inteligencí. Limitem je hustota energie, ale již nyní plánují polovodičové baterie s hodnotou blízkou 800 Wh/kg a testy s hybridními systémy do roku 2035.
Jednou z nejkomplexnějších vizí je vize 4, neboť je postavena na konceptu známém jako „zrcadlový svět“. Pro Čínu jsou prioritou vysoce přesná digitální dvojčata pro simulaci a optimalizaci měst a průmyslových odvětví. Proč? Umělá inteligence jim pomůže snížit náklady na vývoj a zlepšit 3D výzkum. Proto věří, že do roku 2030 se v této oblasti dočkáme mnoha průlomových objevů, a proto je to jedna z nejbližších vizí.
Dalších 5 čínských vizí
Podle vize 5 je Čína přesvědčena o možnostech „výpočetní techniky všude“, což je aspekt, který by je vedl k tomu, že by zažili skok za hranice omezení Von Neumannovy architektury. Věří tedy, že do roku 2035 budeme mít prototypy kvantových datových center a výzkum povede k roku 2049 s kvantovou výpočetní technikou odolnou proti poruchám a základy „kvantového internetu“.
Vize 6 se mezitím zaměřuje na komunikační éru a „dynamický internet“. Čína odhaduje, že do roku 2030 bude více než 200 miliard agentů a sítí schopni autonomně opravit 80 % běžných poruch. Do roku 2035 odhadují, že síť 6G nabídne rychlost 100 Gb/s, ale jdou ještě o krok dál: do roku 2049 bude standardem 7G integrovaný s prostorovým internetem.
Vize 7 a 8 koexistují, a proto je nelze pochopit, pokud nejsou analyzovány společně: výpočetní materiály, supravodivost a jaderná fúze. Do roku 2035 odhadují, že cykly materiálů klesnou na méně než 1 rok, a zmiňují aspekty, jako je částečný supravodivý přenos. Kromě toho se také domnívají, že se dočkáme první čisté elektřiny a díky evoluci to vše povede k roku 2049 s brzkou komerční fúzí a konvergovanými sítěmi koordinovanými umělou inteligencí.
Nakonec Čína argumentovala, že vize 9 a 10 jsou nejrychleji dosažitelné: na jedné straně máme zaměření na programovatelné zdraví s multi-omikou a editací genů; na druhé straně předpověď o uplatnění technologií v oblasti zdraví v příštích 5-10 letech, stejně jako konkrétní zaměření na něj v roce 2049: každodenní život s tutory AI, mobilita jako služba, flexibilní výroba, programovatelné finance, samoléčivá města a konečně hlubokomořské habitaty a vesmír.
Všemi těmito vizemi dává Čína jasně najevo jedno poselství: budoucnost lidstva je spjata s technologickým pokrokem. Předpověď Asiatů je v podstatě jasná, neboť si představují svět, který je strukturován na základě řízení tohoto pokroku, a proto ponechávají stranou neustálou improvizaci spojenou se současným vývojem. Snaží se tedy spíše kontrolovat své možnosti, než aby viděli, čeho jsou schopni, a podle toho jednali.
Další úvahy o technologické budoucnosti
Zpráva rovněž zdůrazňuje význam důkladné etiky v technologickém vývoji. Ve světě, kde se technologie vyvíjejí mílovými kroky, je zásadní vytvořit etické rámce, kterými se bude jejich zavádění řídit. Nejde jen o soukromí a bezpečnost, ale také o rovnost a sociální spravedlnost. Technologie musí být nástrojem příležitostí pro všechny, nikoliv zesilovačem existujících nerovností.
Zpráva dále zdůrazňuje potřebu adaptivního vzdělávání, které připraví budoucí generace na svět ovládaný technologiemi. Vzdělávání musí jít nad rámec technických dovedností a podporovat kritické myšlení, kreativitu a přizpůsobivost. V budoucnosti, kdy se pracovní místa a odvětví rychle vyvíjejí, budou tyto dovednosti nezbytné pro osobní a profesní úspěch.
V neposlední řadě je zdůrazněn význam mezinárodní spolupráce v oblasti technologického rozvoje. Globální výzvy, jako je změna klimatu a pandemie, vyžadují technologická řešení přesahující hranice států. Spolupráce mezi zeměmi nejen urychlí technologický pokrok, ale také zajistí, že jeho přínosy budou spravedlivě rozděleny po celém světě.