Šéfka britské tajné služby MI6 Blaise Metreweli varuje, že technologické korporace jako Meta, Google nebo X dnes disponují vlivem, který se může vyrovnat nebo dokonce překonat moc některých vlád.
V době, kdy umělá inteligence a digitální infrastruktura rozhodují o konfliktech i veřejném mínění, musí státy hledat nové způsoby, jak s těmito soukromými silami jednat – a přežít.
Blaise Metreweli nechtěla při svém debutu ve funkci šéfky MI6 používat polovičatá opatření: technologičtí magnáti nyní disponují geopolitickou lobbistickou mocí, která se vyrovná moci jakéhokoli suverénního státu. Ve svém prvním veřejném vystoupení ve funkci „C“ dala šéfka britské špionáže jasně najevo, že korporace, jako jsou ty, které provozují sociální média, mají na národní bezpečnost stejný, ne-li větší vliv než cizí vláda.
Zpráva deníku The Times podrobně popisuje, jak se klasický koncept hranice v digitálním prostředí rozpadl. Rozhodnutí učiněná v kanceláři v Silicon Valley mohou změnit průběh ozbrojeného konfliktu nebo destabilizovat ekonomiku regionu, což je realita, která nutí zpravodajské služby zasednout k jednacímu stolu a jednat se soukromými manažery, jejichž finanční priority se zřídkakdy shodují s obranou státu.
Související článek
Když má generální ředitel větší velení než generál
Už nemluvíme o jednoduchých komunikačních nástrojích, ale o aktivním bojovém vybavení. Byli jsme svědky toho, jak Rusko při invazi na Ukrajinu nasadilo umělou inteligenci jako strategickou zbraň a pomocí automatizovaných systémů překonalo obranu a zaútočilo na kritickou infrastrukturu. Na této nové šachovnici ten, kdo drží klíče od serveru a ovládá algoritmy, uplatňuje nadvládu na zemi stejně účinně jako ten, kdo mobilizuje obrněné divize.
Druhou významnou frontou je dominance vyprávění. Jednostranné kroky, jako například nedávný krok Elona Muska, který odhalil státní příslušnost účtů X, ukazují, že jedinec může narušit nebo odhalit zahraniční vlivové operace, jak se mu to hodí. Tyto korporace působí mimo parlamentní dohled a v reálném čase rozhodují o tom, kteří aktéři mají právo promluvit, a přebírají funkce, které byly dříve doménou diplomacie nebo kontrašpionáže.
Tato privatizace dohledu přidává další vrstvu složitosti. Jsme svědky toho, jak sociální platformy zavádějí sledování, aby zjistily, zda se přihlašujete pomocí VPN, teoreticky proto, aby zmařily konkurenční roboty, ale přebírají atribuční schopnosti státní agentury. Kromě toho agenti působí v nepřátelském prostředí, kde umělá inteligence umožňuje neodhalitelný phishing a usnadňuje vydávání se za někoho, kdo dokáže obejít i ty nejpřísnější bezpečnostní protokoly.
Na tomto pozadí se analogová obrana stává zbytečnou. Metreweli uzavírá svou diagnózu nepříjemnou skutečností: efektivita britské rozvědky již nezávisí pouze na odborných znalostech jejích špionů v terénu, ale na její diplomatické schopnosti zvládat neustálé napětí s vlastníky digitální infrastruktury.
Síla velkých technologií v moderní geopolitice
Síla velkých technologií se neomezuje pouze na jejich vliv v bezpečnostní oblasti. Společnosti jako Google, Facebook a Amazon mají významný vliv na globální ekonomiku, politiku a kulturu. Tyto společnosti nejenže kontrolují obrovské množství osobních údajů, ale prostřednictvím svých platforem mají také možnost ovlivňovat veřejné mínění. Moc těchto společností vzrostla až do takové míry, že jejich rozhodnutí mohou mít okamžité globální dopady.
Koncentrace moci v rukou několika technologických společností vyvolává otázky ohledně regulace a odpovědnosti. Evropská komise například pracuje na přísnějších zákonech, které by moc velkých technologických společností regulovaly a snažily se zajistit, aby jejich činnost byla spravedlivá a transparentní. Rychlost, jakou se technologie vyvíjejí, však často předstihuje schopnost vlád je účinně regulovat.
Využívání pokročilých technologií, jako je umělá inteligence a strojové učení, těmito společnostmi navíc vyvolává obavy ohledně ochrany soukromí a etiky. Schopnost těchto technologií analyzovat obrovské množství dat a předvídat lidské chování je mocným nástrojem, který může být využit jak k dobrému, tak ke zlému.
Varování Blaise Metreweli (The Times) zdůrazňuje potřebu větší spolupráce mezi vládami a technologickými společnostmi. Pouze prostřednictvím spolupráce a řádné regulace lze zajistit, aby byla moc těchto společností využívána způsobem, který bude prospěšný pro celou společnost.